Město Klecany
MĚSTA
NAJÍT
Klatovy: klíčové zprávy a události
Přehled posledních zpráv z lokality "Klatovy". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.
Klatovy ve zprávách
Klatovské muzeum ukazuje díla všech 18 Mistrů rukodělné výroby Plzeňského kraje
Klatovské Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše zahájilo výstavu všech 18 dosavadních Mistrů tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje, kteří titul získali od roku 2017 do letoška. Představuje se řada velmi starých řemesel, z nichž některé už téměř zanikají, například drátenictví. Výstava je důležitá pro poznání řemesel, jejich dějin, a hlavně pro zachování tradic a historie celého regionu, řekl ČTK při vernisáži ředitel muzea Jiří Bouda. "Pověřené regionální pracoviště, které řemesla mapuje, vzniklo v roce 2004 při klatovském muzeu," řekl kurátor expozice Luboš Smolík z muzea. Krajské ceny Mistr tradiční rukodělné výroby se začaly udělovat v roce 2017. Pět řemeslníků z regionu už získalo národní titul Nositel tradic lidových řemesel ČR. "Je to Rudolf Volf z Kolovče na Domažlicku, který vyrábí kolovečskou keramiku, klatovský kovář Miloslav Trefanec, bednář z Plzeňského Prazdroje Josef Hrůza a loni ji získal syn Rudolfa Volfa Martin a letos byl oceněn Jan Šup z Kocourova u Klatov, který plete košíky a nůše," uvedl. Právě košíkáři, řezbáři a kováři jsou podle Smolíka typičtí pro region a snaží se řemeslo udržet a předat ho mladším. "Pan Šup plete koše a nůše z loubků, které nařeže z borovicového nebo jedlového dřeva. A ještě to umí ze smrkovice, tedy z kořenů smrku, které se dobývají v zimě. A koš má pak vynikající vlastnosti a je téměř nezničitelný," uvedl. Drátenice Dana Soukupová z Ostromeče u Horšovského Týna na Domažlicku používá nejvíce železný a černě žíhaný drát, kterým spravuje rozbité kameninové nádobí. "Pořád chodí lidé. Většinou mi nosí hrnce, pekáče, větší hrnky na mléko," řekla. Vyrábí také drátěné košíky, talíře a podložky. Jednaosmdesátiletý výrobce chodských dud a drobných hudebních nástrojů Jaromír Konrady z Plzně je od roku 1979 členem souboru písní a tanců Jiskra a stál u zrodu Mezinárodního folklórního festivalu. Vyučuje mladé dudáky. "S bratem Stanislavem jsme už třetí generací výrobců dud, začal jsem v dětství," řekl. Používá tradiční materiály - dřevo, kůži a volské rohy. Třiasedmdesátiletý řezbář Jiří Kožený, výrobce soustružených hraček a betlémů z Nýrska na Klatovsku, začal opracovávat dřevo ve 14 letech. "Betlémů s figurkami mám po republice asi 20. Stavím další a přidělávám figurky," řekl ČTK. Snaží se vychovat dva mladé nástupce. Expozice, která zaplnila celou výstavní síň, potrvá do 8. února příštího roku. Václav Prokš hj
V klatovském kostele začala výstava velké světelné instalace Pavla Korbičky
![V klatovském kostele začala výstava velké světelné instalace Pavla Korbičky]( "V klatovském kostele začala výstava velké světelné instalace Pavla Korbičky")
V barokním kostele sv. Vavřince v Klatovech, který čtvrt století slouží jako výstavní prostor, začala výstava třiapadesátiletého konceptuálního umělce Pavla Korbičky Strukturace prostoru. Potrvá do 31.
Pěstitelé ukázali nový, 60. druh klatovských karafiátů, pěstují je už 212 let
![Pěstitelé ukázali nový, 60. druh klatovských karafiátů, pěstují je už 212 let]( "Pěstitelé ukázali nový, 60. druh klatovských karafiátů, pěstují je už 212 let")
Pěstitelé karafiátů dnes představili v Klatovech nový druh klatovských karafiátů, které se ve městě a okolí pěstují už 212 let. Šedesátý vyšlechtěný druh pojmenoval starosta Rudolf Salvetr (ODS) po Přemyslu Otakarovi II., který v roce 1260 Klatovy založil.
V Klatovech začal festival Sochy v ulicích, představuje tvůrce vedené Demartinim
![V Klatovech začal festival Sochy v ulicích, představuje tvůrce vedené Demartinim]( "V Klatovech začal festival Sochy v ulicích, představuje tvůrce vedené Demartinim")
V centru Klatov začal festival současného umění ve veřejném prostoru Sochy v ulicích. Představuje deset prací devíti absolventů a pedagogů Akademie výtvarných umění v Praze (AVU), kteří v letech 1990 až 1995 prošli sochařskou školou vedenou profesorem Hugem Demartinim, který zemřel v roce 2010.
Zájem o klatovské karafiáty je velký, vedra i deště je ale také postihly
![Zájem o klatovské karafiáty je velký, vedra i deště je ale také postihly]( "Zájem o klatovské karafiáty je velký, vedra i deště je ale také postihly")
Zájem o sazenice klatovských karafiátů, které se pěstují v Klatovech a nejbližším okolí 220 let, byl letos znovu mimořádný. Jejich pěstování v tomto roce ovlivnila vedra i deště. Mrazuvzdorné trvalky, které na rozdíl od běžných karafiátů voní a pěstují se pořád venku, kvetly letos o deset dnů dřív.
V Klatovech hasiči předvedli 13 parních stříkaček z přelomu 19. a 20. století
![V Klatovech hasiči předvedli 13 parních stříkaček z přelomu 19. a 20. století]( "V Klatovech hasiči předvedli 13 parních stříkaček z přelomu 19. a 20. století")
Třináct unikátních provozuschopných parních stříkaček, které byly vyrobeny na konci 19. a na začátku 20. století, si dnes zájemci mohli prohlédnout v Klatovech. Místní dobrovolní hasiči slavili 150 let od založení svého spolku a uspořádali celostátní sraz a soutěž parních stříkaček.
V Klatovech si připomněli 90 let od odhalení posmrtné sochy Antonína Švehly
![V Klatovech si připomněli 90 let od odhalení posmrtné sochy Antonína Švehly]( "V Klatovech si připomněli 90 let od odhalení posmrtné sochy Antonína Švehly")
V Klatovech si dnes lidé připomněli 90. výročí odhalení sochy prvorepublikového premiéra Antonína Švehly. Bronzovou sochu na žulovém podstavci v Klatovech odhalili 15. dubna 1934, jen čtyři měsíce po Švehlově úmrtí, a byla tak jeho první posmrtnou sochou v Československu.
Klatovský Pavilon skla nabízí novou výstavu skleněných kalamářů
Stovku skleněných kalamářů, které po staletí patřily k nezbytným potřebám k psaní, představuje nová výstava v klatovském Pavilonu skla. Návštěvníci uvidí různé typy skleněných kalamářů od honosných výrobků určených pro psací stoly nejbohatších vrstev až po běžné kalamáře pro školy, kanceláře a úřady, řekla ČTK kurátorka Pavilonu skla Jitka Lněničková. Výstava v klatovském Pavilonu skla představuje skleněné upomínky z poutních cest
Skleněné upomínkové předměty z církevních poutních míst představuje nová výstava v Pavilonu skla v Klatovech (PASK). Do 29. května si mohou návštěvníci prohlédnout kolem stovky skleněných růženců, podmaleb na skle, číšek a pohárů s rytým či malovaným pohledem na poutní místo. Knihovna Klatovy otevřela automatizovaný knihobox pro vyzvednutí i vrácení knih
Automatizovaný box pro vyzvednutí objednaných knih zprovoznila v listopadu klatovská knihovna. O zařízení, kde by mohli knihovníci čtenářům bezkontaktně odkládat objednané knihy, začali knihovníci přemýšlet v době, kdy vládní opatření proti šíření koronaviru uzavřela v celé zemi mimo jiné i knihovny.
V barokním kostele sv. Vavřince v Klatovech, který čtvrt století slouží jako výstavní prostor, začala výstava třiapadesátiletého konceptuálního umělce Pavla Korbičky Strukturace prostoru. Potrvá do 31.
Pěstitelé ukázali nový, 60. druh klatovských karafiátů, pěstují je už 212 let
Pěstitelé karafiátů dnes představili v Klatovech nový druh klatovských karafiátů, které se ve městě a okolí pěstují už 212 let. Šedesátý vyšlechtěný druh pojmenoval starosta Rudolf Salvetr (ODS) po Přemyslu Otakarovi II., který v roce 1260 Klatovy založil.
V Klatovech začal festival Sochy v ulicích, představuje tvůrce vedené Demartinim
V centru Klatov začal festival současného umění ve veřejném prostoru Sochy v ulicích. Představuje deset prací devíti absolventů a pedagogů Akademie výtvarných umění v Praze (AVU), kteří v letech 1990 až 1995 prošli sochařskou školou vedenou profesorem Hugem Demartinim, který zemřel v roce 2010.
Zájem o klatovské karafiáty je velký, vedra i deště je ale také postihly
Zájem o sazenice klatovských karafiátů, které se pěstují v Klatovech a nejbližším okolí 220 let, byl letos znovu mimořádný. Jejich pěstování v tomto roce ovlivnila vedra i deště. Mrazuvzdorné trvalky, které na rozdíl od běžných karafiátů voní a pěstují se pořád venku, kvetly letos o deset dnů dřív.
V Klatovech hasiči předvedli 13 parních stříkaček z přelomu 19. a 20. století
Třináct unikátních provozuschopných parních stříkaček, které byly vyrobeny na konci 19. a na začátku 20. století, si dnes zájemci mohli prohlédnout v Klatovech. Místní dobrovolní hasiči slavili 150 let od založení svého spolku a uspořádali celostátní sraz a soutěž parních stříkaček.
V Klatovech si připomněli 90 let od odhalení posmrtné sochy Antonína Švehly
V Klatovech si dnes lidé připomněli 90. výročí odhalení sochy prvorepublikového premiéra Antonína Švehly. Bronzovou sochu na žulovém podstavci v Klatovech odhalili 15. dubna 1934, jen čtyři měsíce po Švehlově úmrtí, a byla tak jeho první posmrtnou sochou v Československu.
Klatovský Pavilon skla nabízí novou výstavu skleněných kalamářůStovku skleněných kalamářů, které po staletí patřily k nezbytným potřebám k psaní, představuje nová výstava v klatovském Pavilonu skla. Návštěvníci uvidí různé typy skleněných kalamářů od honosných výrobků určených pro psací stoly nejbohatších vrstev až po běžné kalamáře pro školy, kanceláře a úřady, řekla ČTK kurátorka Pavilonu skla Jitka Lněničková. Výstava v klatovském Pavilonu skla představuje skleněné upomínky z poutních cest
Skleněné upomínkové předměty z církevních poutních míst představuje nová výstava v Pavilonu skla v Klatovech (PASK). Do 29. května si mohou návštěvníci prohlédnout kolem stovky skleněných růženců, podmaleb na skle, číšek a pohárů s rytým či malovaným pohledem na poutní místo. Knihovna Klatovy otevřela automatizovaný knihobox pro vyzvednutí i vrácení knih
Automatizovaný box pro vyzvednutí objednaných knih zprovoznila v listopadu klatovská knihovna. O zařízení, kde by mohli knihovníci čtenářům bezkontaktně odkládat objednané knihy, začali knihovníci přemýšlet v době, kdy vládní opatření proti šíření koronaviru uzavřela v celé zemi mimo jiné i knihovny.
Klatovy
Klatovy (německy Klattau, latinsky Clattovia, Glattovia) jsou město v Plzeňském kraji.
Žije zde přibližně 22 tisíc obyvatel, a je tak druhým největším městem v kraji.
Město je někdy také nazývané „brána Šumavy“.
Město Klatovy má poměrně příznivou polohu (rozkládá se v nadmořské výšce přibližně 400 m n. m.), které bylo využíváno k osídlení pravděpodobně již v pravěku. Svědčí o tom mnohé archeologické nálezy, objevované od konce 19. století při stavebních aktivitách (např. pazourková čepelka ze střední doby kamenné, hliněná amforka či hliněné závaží ke tkalcovskému stavu ze střední doby bronzové, dvě velké zásobnice sestavené z jednotlivých keramických zlomků z mladší doby bronzové). Bohužel četné pozůstatky pravěkého osídlení na místě dnešního města byly z větší části zničeny středověkou i novověkou městskou zástavbou.
Královské město Klatovy založil kolem roku 1260 Přemysl Otakar II. jižně od trhové vsi, kterou odebral jejímu vlastníku Soběhrdovi z rodu Drslaviců a která se pak stala součástí Klášterského předměstí. Roku 1751 byly Klatovy ustanoveny krajským městem a tento statut si udržely až do nového zřízení v roce 1849. Na základě císařské reformy byly Čechy rozděleny opět na sedm krajů (místo původních šestnácti) a v důsledku toho se Klatovy staly jen sídlem okresního úřadu (Okresního hejtmanství).
Městská památková zóna v Klatovech byla vyhlášena v roce 1992. Její jádro tvoří nejstarší část města vymezená zbytky městských hradeb. Spolu s některými přilehlými lokalitami charakterizují hospodářský a sociální vývoj města v 19. století - století, které znamenalo zlom ve vývoji města. Dominantou města je Černá věž. Další dominantní památkou je barokní jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce. Na hlavním náměstí lze nalézt i barokní lékárnu „U Bílého jednorožce“, v níž je dnes muzeum dokumentující vývoj lékárnictví od roku 1776 až do roku 1966, kdy samotná lékárna ukončila svoji činnost. V jejím sousedství se nachází galerie U Bílého Jednorožce. Chvíli klidu a velebný zážitek nabízí gotický arciděkanský kostel Panny Marie situovaný v jedné z přilehlých uliček u náměstí. Dochovala se také kaple Zjevení Panny Marie „Chaloupka". Osamoceně vedle chrámu stojí Bílá věž, původně zvonice postavená v roce 1581. Po požáru v roce 1758 byla zvýšena a upravena do současné podoby. Portál na věži byl původně zasazený v průčelí arciděkanského kostela. Výraznými památkami přitahujícími oko návštěvníka jsou i některé měšťanské domy se zachovalými fasádami. Mezi mladší architektonicky působivé stavby patří i secesní budova Vlastivědného muzea Dr. Hostaše. Severně od středu města je umístěn židovský hřbitov ze 2. poloviny 19. století. Synagoga, upravovaná v letech 1966 - 1967, je v současnosti využívána pro jiné účely. Ochranu středověkých Klatov zajišťovaly dvojité kamenné hradby, budované při založení města. Byly vysoké 10-12 metrů, doplněné baštami a příkopy. Nejzachovalejší část hradeb se nachází na východní straně města, kde stojí dvě kruhové bašty.
Katakomby - tajemné podzemní prostory jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Ignáce navozují pocit posvátné úcty. V této kostelní kryptě byly pohřbíváni členové jezuitského řádu a významné osobnosti města . První zemřelí byly do katakomb ukládáni ještě před dokončením stavby od počátku 70. let 17. století.
Žije zde přibližně 22 tisíc obyvatel, a je tak druhým největším městem v kraji.
Město je někdy také nazývané „brána Šumavy“.
Město Klatovy má poměrně příznivou polohu (rozkládá se v nadmořské výšce přibližně 400 m n. m.), které bylo využíváno k osídlení pravděpodobně již v pravěku. Svědčí o tom mnohé archeologické nálezy, objevované od konce 19. století při stavebních aktivitách (např. pazourková čepelka ze střední doby kamenné, hliněná amforka či hliněné závaží ke tkalcovskému stavu ze střední doby bronzové, dvě velké zásobnice sestavené z jednotlivých keramických zlomků z mladší doby bronzové). Bohužel četné pozůstatky pravěkého osídlení na místě dnešního města byly z větší části zničeny středověkou i novověkou městskou zástavbou.
Královské město Klatovy založil kolem roku 1260 Přemysl Otakar II. jižně od trhové vsi, kterou odebral jejímu vlastníku Soběhrdovi z rodu Drslaviců a která se pak stala součástí Klášterského předměstí. Roku 1751 byly Klatovy ustanoveny krajským městem a tento statut si udržely až do nového zřízení v roce 1849. Na základě císařské reformy byly Čechy rozděleny opět na sedm krajů (místo původních šestnácti) a v důsledku toho se Klatovy staly jen sídlem okresního úřadu (Okresního hejtmanství).
Městská památková zóna v Klatovech byla vyhlášena v roce 1992. Její jádro tvoří nejstarší část města vymezená zbytky městských hradeb. Spolu s některými přilehlými lokalitami charakterizují hospodářský a sociální vývoj města v 19. století - století, které znamenalo zlom ve vývoji města. Dominantou města je Černá věž. Další dominantní památkou je barokní jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce. Na hlavním náměstí lze nalézt i barokní lékárnu „U Bílého jednorožce“, v níž je dnes muzeum dokumentující vývoj lékárnictví od roku 1776 až do roku 1966, kdy samotná lékárna ukončila svoji činnost. V jejím sousedství se nachází galerie U Bílého Jednorožce. Chvíli klidu a velebný zážitek nabízí gotický arciděkanský kostel Panny Marie situovaný v jedné z přilehlých uliček u náměstí. Dochovala se také kaple Zjevení Panny Marie „Chaloupka". Osamoceně vedle chrámu stojí Bílá věž, původně zvonice postavená v roce 1581. Po požáru v roce 1758 byla zvýšena a upravena do současné podoby. Portál na věži byl původně zasazený v průčelí arciděkanského kostela. Výraznými památkami přitahujícími oko návštěvníka jsou i některé měšťanské domy se zachovalými fasádami. Mezi mladší architektonicky působivé stavby patří i secesní budova Vlastivědného muzea Dr. Hostaše. Severně od středu města je umístěn židovský hřbitov ze 2. poloviny 19. století. Synagoga, upravovaná v letech 1966 - 1967, je v současnosti využívána pro jiné účely. Ochranu středověkých Klatov zajišťovaly dvojité kamenné hradby, budované při založení města. Byly vysoké 10-12 metrů, doplněné baštami a příkopy. Nejzachovalejší část hradeb se nachází na východní straně města, kde stojí dvě kruhové bašty.
Katakomby - tajemné podzemní prostory jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Ignáce navozují pocit posvátné úcty. V této kostelní kryptě byly pohřbíváni členové jezuitského řádu a významné osobnosti města . První zemřelí byly do katakomb ukládáni ještě před dokončením stavby od počátku 70. let 17. století.