Litoměřice: klíčové zprávy a události
Litoměřice ve zprávách
Litoměřice proměňují areál kolem biskupské rezidence
Litoměřice proměňují areál kolem biskupské rezidence. Biskupství litoměřické nyní revitalizuje Dómské náměstí a biskupskou zahradu, která se má otevřít veřejnosti. Na projekt zhruba za 55 milionů korun naváže rekonstrukce interiéru katedrály svatého Štěpána. ČTK to řekl mluvčí biskupství Jiří Nývlt. Proměny areálu přibližuje také výstava Domy vypráví, díky níž se dnes zájemci mohli mimořádně podívat do biskupské rezidence. Práce na Dómském náměstí začaly letos v únoru. 'Část cest je nejen vytyčená, ale má už dokončené povrchy, probíhají terénní úpravy a pod okny biskupské kurie i v biskupské zahradě se denně pohybuje těžká technika a čety stavebních dělníků,' řekl vedoucí stavebního odboru Biskupství litoměřického Martin David. Biskupství chce náměstí dokončit ještě letos, celý projekt včetně úprav biskupské zahrady příští rok. Náměstí doplní nové stromy, květiny a kašna. V zahradě přibudou další vodní prvky, lavičky, osvětlení a veřejné toalety. Prostor má sloužit také kulturním a společenským akcím. Celkové náklady na revitalizaci Dómského pahorku činí podle biskupství zhruba 55,2 milionu korun. Z evropské dotace z ITI Ústecko-chomutovské aglomerace má projekt získat téměř 42,3 milionu korun, zbývajících bezmála 12,9 milionu korun zaplatí biskupství. Prostor náměstí zůstává přístupný veřejnosti, průchod je zajištěn po jeho obvodu. Další proměnou má projít katedrála svatého Štěpána. Rekonstrukce jejího interiéru se podle Nývlta zpozdila kvůli administrativním komplikacím spojeným s výběrem zhotovitele. Biskupství předpokládá, že práce začnou v řádu týdnů. Katedrála pak bude uzavřena na dva roky. Zájem veřejnosti přitáhla také biskupská rezidence, která je součástí výstavy Domy vypráví pořádané litoměřickým muzeem. Dnes muzeum ve spolupráci s biskupstvím připravilo dvě komentované prohlídky, obě pro skupiny po 20 lidech. Vstupenky se podle kurátorky výstavy Daniely Linkové vyprodaly již první týden prodeje. Rezidence slouží svému účelu od dostavby na konci 17. století. 'Ten objekt, který byl dostavěn na konci 17. století, slouží jednomu účelu od té doby až doposud,' řekl archivář litoměřického biskupství Martin Barus, který dnes prohlídkou provázel. Budova stále slouží k bydlení a zázemí biskupství, postupně proto prošla také moderními úpravami. Elektřina do ní byla zavedena v roce 1912. Méně známou kapitolou její historie je období druhé světové války, kdy v ní podle Baruse pobývalo přibližně 120 dětí z německých měst ohrožených bombardováním. Litoměřická diecéze zároveň čeká na jmenování nového biskupa. Po odchodu Stanislava Přibyla do čela pražské arcidiecéze ji dočasně spravuje jako apoštolský administrátor. Výběr jeho nástupce je v procesu, podrobnosti o kandidátech ale nejsou veřejné. vek kšZákladní údaje k městu Litoměřice
| Položka | Hodnota / informace |
|---|---|
| Název (česky) | Litoměřice [1] |
| Název (anglicky) | Litoměřice [2] |
| Název (lokální) | Litoměřice [1] |
| Geografické souřadnice | 50°32′ s. š., 14°7′55″ v. d. [1] |
| Země | Česko [1] |
| Počet obyvatel (2026) | 22 627 [2] |
| Datum založení / první zmínka | První písemná zmínka: 1057 [2] |
| Rozloha | 17,99 km² [1] |
| Časové pásmo | UTC+1 (CET); v létě UTC+2 (CEST) [2] |
| Oficiální web města / obce | https://www.litomerice.cz/ [2] |
Zdroje: údaje načteny 24. 10. 2026.
Sledujte jaké události Litoměřice prožívá...
Archeologové objevili v Litoměřicích doklad neolitického osídlení Dómského pahorku. Na dohled od biskupské rezidence našli hrob starý přes 6000 let s kosterními pozůstatky patnáctiletého chlapce, zbytky domu či svatební prstýnek z 12. Muž na Litoměřicku padělal bankovky, kterými pak platil
Muž na Litoměřicku upravoval eurobankovky, které nebyly určené do oběhu, a pak jimi platil. Byly v hodnotě 20 eur. Objasnit případ policii pomohly kamerové záznamy. Pachateli hrozí až osm let vězení. Informoval o tom dnes na webu mluvčí policie David Novák.
Litoměřický biskup vyhlásil rok 2026 Rokem smíření
Litoměřický biskup Stanislav Přibyl vyhlásil letošek Rokem smíření. Připomene vysídlování německého obyvatelstva v letech 1945 až 1946. Na 12 místech v litoměřické diecézi, kde při odsunu umírali lidé, budou bohoslužby smíření.
Rodinná pražírna z Litoměřic po úspěchu v Evropě plánuje vylepšit zázemí
Rodinná pražírna výběrové kávy z Litoměřic získala stříbrnou medaili v evropském kole mezinárodní soutěže pražíren kávy Global Coffee Awards. Díky vysoké kvalitě všech zaslaných káv má i ocenění pro nejlepší pražírnu z ČR.
Biskupství litoměřické chce otevřít biskupskou zahradu a opravit katedrálu
Biskupství litoměřické dokončí do letošního podzimu zateplování Diecézního domu kardinála Trochty, na jehož střeše bude fotovoltaická elektrárna. Do budoucna plánuje také obnovit a veřejnosti zpřístupnit biskupskou zahradu v Litoměřicích.
Muzeum v Litoměřicích přibližuje architekturu na výstavě modelů domů
Muzeum v Litoměřicích přibližuje místní architekturu a její historii od gotiky přes secesi a funkcionalismus až po dobu panelových sídlišť na dnes otevřené výstavě modelů domů. Vybrané stavby reprezentují dané slohy, mají výjimečnou historickou hodnotu nebo se s nimi pojí zajímavý příběh.
Galerie v Litoměřicích představuje umělkyně spjaté s Francií a ilustrátora Kříže
Severočeská galerie v Litoměřicích představuje slavné i méně známé české umělkyně spojené s Francií a severočeského ilustrátora pohádek či pověstí Petra Kříže. Jeho kresby měly dnes vernisáž na hradě, přístupná bude do konce srpna.
Za obnovou zvonů v Ústeckém kraji stojí farnosti, spolky i obce
Za replikami původních zvonů či jejich restaurováním v Ústeckém kraji stojí farnosti, spolky a mnohdy také obce. V uplynulých letech se obnovené zvony vrátily například do Jirkova, Strupčic či Března na Chomutovsku.
Galerie v Litoměřicích vystavuje současnou i starší tvorbu Milivoje Husáka
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích vystavuje současnou i starší tvorbu malíře a grafika Milivoje Husáka. Otisk autora je nejen na vystavených obrazech a dílech, sám se na přípravách výstavy intenzivně podílel.
Stanislav Přibyl se oficiálně ujal úřadu litoměřického biskupa
Při slavnostní bohoslužbě, kterou si nenechaly ujít stovky lidí, dnes přijal Stanislav Přibyl biskupské svěcení a ujal se tak úřadu biskupa litoměřického. Lidé se k místu sjížděli auty, autobusy i vlakovými spoji.
Novým litoměřickým biskupem jmenoval papež Stanislava Přibyla
Šestým poválečným biskupem litoměřické diecéze bude dvaapadesátiletý Stanislav Přibyl, který nyní působí jako generální sekretář České biskupské konference. Jmenoval jej papež František. Přibyl nahradí po 15 letech Jana Baxanta jmenovaného papežem Benediktem v roce 2008. Oznámení jména nového biskupa předcházela v litoměřické katedrále sv. Štěpána minuta ticha za oběti čtvrteční střelby na Filozofické fakultě UK v Praze. "Chtěl bych poděkovat za důvěru ve mě vloženou," uvedl dnes Přibyl, který je generálním sekretářem ČBK od roku 2016. Jako zásadní hodnoty, které chce ve funkci rozvíjet, zmínil společenství, spoluúčast a poslání. "Rozhodně je to velké obdarování pro mě, a doufám, že i pro celou diecézi, kterou jsem si zamiloval už před 15 lety, když jsem přišel do Litoměřic jako generální vikář," řekl ve svém projevu. Přibyl je doktorandem na Filozofické fakultě UK, proto se jej podle jeho slov tragédie dotýká velmi zblízka. Na fakultě se věnuje studiu dějin výtvarného umění se zaměřením na osobnost třetího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Nově jmenovaný biskup je též administrátorem farnosti Horní Police na Českolipsku, kde se dlouhodobě věnuje obnově tamního poutního areálu Navštívení Panny Marie, který je národní kulturní památkou. Baxant přijal biskupské svěcení v roce 2008 ve svých 60 letech. Je tradicí, že biskup končí působení, když dovrší 75 let. Přibyl se úřadu ujme v sobotu 2. března v 11:00 v litoměřické katedrále. "Na jeho novou cestu do diecéze, kterou zná a má ji rád, a o níž ví, že je kamenolomem i zahradou, mu přislibuji duchovní podporu modlitby a bratrské přízně. Zpráva o jeho jmenování mě potěšila a papeži Františkovi jsem vděčný, že takto rozhodl," reagoval dnes Baxant na jmenování Přibyla. Litoměřická diecéze byla založena v roce 1655 vydělením z území arcidiecéze pražské. Její plocha činí téměř 9400 čtverečních kilometrů, má deset vikariátů, 384 farností a je v ní 1265 samostatně stojících kostelů a kaplí. Pokud jde o počet věřících, je nejmenší diecézí v České republice. Leží zejména na území Ústeckého a Libereckého kraje, částečně zasahuje do Královéhradeckého a Středočeského kraje a okrajově do kraje Karlovarského. sbe knt sd
Litoměřice opravily kamennou část rozhledny na vrhu Varhošť v Českém středohoří. Spodní zděná část stavby byla v havarijním stavu. Dnes převzalo stavbu od zhotovitele prací město, které je jejím vlastníkem.
Noc kostelů otevře na severu Čech brány 276 sakrálních objektůDo letošního 15. ročníku Noci kostelů se na severu Čech zapojuje 276 sakrálních objektů, což je o 30 více než loni. Lidé se sejdou i na místech, kde už kostel nestojí. Pořadatelé připravili koncerty chrámových sborů, noční prohlídky míst, kam se obvykle lidé nedostanou, ochutnávky mešního vína. Zahradu Čech v Litoměřicích zaplnily stovky návštěvníků, zájem je o česnek
V Litoměřicích dnes začal 46. ročník veletrhu Zahrada Čech. Několik desítek lidí čekalo u vstupní brány ještě před otevřením. Vystavovatelů je stejně jako loni na 500. Nabízejí zejména potřeby pro pěstitele a zahrádkáře. Galerie v Litoměřicích představuje výtvarná díla věnovaná nahému tělu
Severočeská galerie v Litoměřicích dnes otevřela výstavu věnovanou zachycení nahého lidského těla v českém výtvarném umění od konce 19. století do současnosti. Mezi 90 vystavenými díly jsou světoznámí výtvarníci i méně známá jména. Litoměřická galerie vystavuje téměř 100 obrazů významných českých impresionistů
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích dnes otevřela výstavu věnovanou impresionismu. Představuje téměř 100 obrazů významných českých autorů z let 1880–1950, mezi nimiž jsou Otakar Lebeda či Antonín Slavíček. E15.cz: Fincentrum bude spravovat majetek litoměřického biskupství
Biskupství litoměřické vybralo správce svého majetku, který bude hospodařit s aktivy v hodnotě až 100 milionů korun ročně. Je to první transparentní výběrové řízení na finančního poradce při správě církevního majetku v Česku. Starosta Litoměřic vložil do kopule vyhlídkové věže poselství,zmínil i covid
Starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč (ODS) vložil dnes do kopule, tzv. makovice, vyhlídkové věže Kalich poselství příštím generacím. Je v něm zmíněna i pandemie koronaviru. Kromě toho vložil do tubusu také stokorunu a padesátikorunu, pamětní minci k 800. Ve věži Kalich v Litoměřicích se ukrývaly písemnosti z 18. a 19. stol.
Tým odborníků, který dnes vystoupal na věž Kalich v Litoměřicích, kde z její nejvyšší části odinstaloval tzv. makovici, nalezl písemnosti z 18. a 19. století. V listinách jsou informace například o opravách památky.
Jak se jmenuje Litoměřice v jiných jazycích?
Níže je název Litoměřice (Česko) v různých jazycích, abecedně podle českých názvů jazyků a v jejich používaných písmech:
Angličtina – Litoměřice;
Arabština – ليتوميريتسه;
Aragonština – Litoměřice;
Baskičtina – Litoměřice;
Běloruština – Літамержыцы;
Bulharština – Литомержице;
Cebuánština – Litoměřice;
Čeština – Litoměřice;
Čínština (trad.) – 利托梅日采;
Čínština (zjedn.) – 利托梅日采;
Dánština – Litoměřice;
Esperanto – Litoměřice;
Estonština – Litoměřice;
Filipínština (tagalog) – Litoměřice;
Francouzština – Litoměřice;
Chorvatština – Litomerice;
Italština – Litoměřice;
Japonština – リトムニェジツェ;
Katalánština – Litoměřice;
Korejština – 리토메르지체;
Litevština – Litomeržicės;
Maďarština – Litoměřice;
Malajština – Litoměřice;
Němčina – Litoměřice;
Nizozemština – Litoměřice;
Norština (bokmål) – Litoměřice;
Norština (nynorsk) – Litoměřice;
Perština – لیتمیهرژیتسه;
Polština – Litomierzyce;
Portugalština – Litoměřice;
Rumunština – Litoměřice;
Ruština – Литомержице;
Řečtina – Λιτομιέρζιτσε;
Slovenština – Litoměřice;
Srbština (cyr.) – Литомјержице;
Srbština (lat.) – Litomjeržice;
Španělština – Litoměřice;
Švédština – Litoměřice;
Turečtina – Litoměřice;
Ukrajinština – Літомержиці;
Urdu – لیتومیریتسے;
Vietnamština – Litoměřice.
Uvedené podoby jsou doložené v příslušných jazykových článcích Wikipedie; zdroj je odkázán přímo u jména. Načteno 24. 10. 2026. Přehled sleduje 143 jazykových a písemných položek; v tomto souboru je doloženo 42.
Litoměřice
Ve městě žije přibližně 24 tisíc obyvatel, ovšem spolu se sousedními městy Terezín, Bohušovice nad Ohří a Lovosice, které na Litoměřice téměř navazují, tvoří aglomeraci se skoro 40 tisíci obyvateli.
Litoměřicko je pro svou úrodnou polohu známé také jako Zahrada Čech. Historické jádro města je již od roku 1950 městskou památkovou rezervací, v níž je zahrnuto celkem 44 ulic a devět náměstí.
Ve 4.-1. stol.př.n.l. se zde usídlili Keltové, kteří byli později postupně vytlačováni Germány. Na katastru Litoměřic se první slovanské osady objevují v období starohradištním, tj. v 8.století. Litoměřice náleží mezi nejstarší česká města. Vznik města předcházela existence raně středověkého přemyslovského správního hradu a jeho aglomerace. Toto hradiště se nalézalo na Dómském pahorku jihovýchodně od jádra středověkého města. Bylo rozděleno na vlastní hrad a předhradí, jehož část byla kolem roku 1057 vyhrazena pro kapitulu při kostele sv. Štěpána v místě, kde se nyní nachází barokní katedrála sv. Štěpána. Vznik tohoto královského města spadá mezi roky 1219 a 1228.
Po konci druhé světové války 10. května 1945 byly Litoměřice bombardovány ruským letectvem. Od roku 1852 mělo město status okresního města. Až do roku 2002, kdy byly okresní úřady zrušeny, zde sídlil okresní úřad. Dnes jsou Litoměřice obcí s rozšířenou působností. Litoměřice bývaly také, spolu s nedalekým Terezínem, významným vojenským městem. Ve městě se nachází hned dvoje velká kasárna. Po roce 2000 byla armádou prakticky opuštěna.
Litoměřické Mírové náměstí tvoří jádro města již od počátků 1. třetiny 13. století za Přemysla Otakara I. Má nepravidelný obdélníkový tvar o rozměrech 75-90 x 180-195m a je značně rozsáhlé, cca 2ha. Dokládá tak význam města ve středověku, kdy náměstí sloužilo jako hlavní tržiště. V letech 1839-59 bylo vydlážděno celé náměstí a město. V roce 1856, po velké epidemii cholery, byla vybudována kanalizační síť. Většina domů na náměstí je v jádře gotická. Uvnitř a na fasádách lze ale vidět projevy všech stavebních slohů od gotiky až po 20. století. Některé z gotických domů ve městě patří mezi nejstarší trvale obývané domy v rámci celé České republiky. Dům Kalich, původně nazývaný Dům pod Bání, je městský dům v Litoměřicích na Mírovém náměstí č. 15/7, jenž na své střeše nese vyhlídkovou terasu – vížku ve tvaru kalicha. Kostel Všech svatých v rohu náměstí je původně gotický, nyní barokní, má renesanční stanové střechy. Postavil jej opět Octavio Broggio, tentokrát se svým otcem Guiliem. U kostela stojí zachovaná gotická městská věž. Kostel Zvěstování Panny Marie představuje vrchol tvorby Octavia Broggia. Je barokní a původně ho vlastnili Jezuité. V jeho blízkosti stojí barokní budova jezuitského semináře a koleje od téhož stavitele. K dalším významným kostelům patří: kostel svaté Ludmily a nebo kostel svatého Vojtěcha. Jedna z nejvýznamnějších kulturních památek Litoměřic je katedrála sv. Štěpána. Litoměřická radnice byla postavena ve stylu saské renesance. Nyní v ní sídlí místní vlastivědné muzeum. Technicky a architektonicky cenný je jak starší Tyršův most přes Labe tak i nový most Františka Chábery.
Asi 3 km jižně od města na řece Ohři se nachází město Terezín. Zajímavou pamětihodností je nedaleká čedičová kupa Plešivec, která se vypíná mezi vesnicemi Kamýk a Hlinná.
Významné osobnosti např.: Karel Hynek Mácha (1810–1835); lyrický básník a spisovatel, který zemřel v Litoměřicích. Štěpán Trochta (1905–1974) byl kardinál a 17.litoměřický biskup, spoluzakladatel české provincie salesiánů, vězeň komunistického režimu. Jiří Macháček (* 1966), zpěvák, herec a moderátor.