Poděbrady: klíčové zprávy a události

Poděbrady jsou lázeňské město ve Středočeském kraji v okrese Nymburk.

Žije zde přibližně 14 tisíc obyvatel.

Historie Poděbrad sahá do pravěku, daleko před počátky českého státu. Tehdejší lesnatou krajinou protkanou hustou sítí říčních ramen procházela dálková obchodní cesta, směřující z Prahy do východních Čech a dále do Slezska a Polska. Tato významná komunikace přetínala řeku Labe západně od dnešního města v místech, kde se říká Na vinici. Nedaleko brodu vznikla prastará osada a malá strážní tvrz. Je pravděpodobné, že poloha místa se odráží i v dnešním názvu města "pode brody" – Poděbrady. V písemných materiálech se název Poděbrady objevuje zhruba od poloviny 12. stol., a to ve spojitosti se šlechtickým rodem Sezemiců a později Hroznatovců.

Největšího rozkvětu dosáhlo panství právě za pánů z Kunštátu a Poděbrad, kteří tu vládli v letech 1347–1495. Například přebudovali hrad (ten pak odolal třem obléháním v letech 1402, 1420 a 1426) a na jeho západní straně založili nové městečko s velkým náměstím, které zůstalo centrem Poděbrad dodnes. Za vlády Ferdinanda I. se město dočkalo dalšího rozkvětu. Císař při návštěvě města v r. 1539 ocenil lovecké možnosti v jeho okolí, tehdy zastavené panství vyplatil a rozhodl se je začlenit mezi tzv. královská komorní panství. Během třicetileté války v první pol. 17. stol. trpělo město (stejně jako celý kraj) vpády švédských a saských vojsk, doprovázenými požáry. Největší požár však postihl Poděbrady r. 1681, kdy radnice a valná část do té doby dřevěných domů lehla popelem. Po této události bylo nařízeno, pod pokutou ztráty práva várečného (právo vařiti pivo), stavět na náměstí domy zděné. Město v krátké době změnilo svůj charakter. Byly zbořeny městské hradby a příkopy zaváženy popelem ze spálenišť. V polovině 18. stol. projevila o císařský zámek zájem Marie Terezie. Na její pokyn byl přestavěn do současné podoby (1752–57) a uzpůsoben pro pohodlí císařovny i jejího manžela Františka Lotrinského a pro jejich doprovod. Císařský pár Poděbrady skutečně několikrát navštívil.

Historickým mezníkem v životě města byl r. 1905. Tehdy navštívil knížete německý statkář von Bülow. Tento známý proutkař označil na vnitřním nádvoří místo silného pramene, jenž zde byl pak skutečně v hloubce 96,7 m navrtán. Objev minerální uhličité vody způsobil, že již v r. 1908 zde byla zahájena první lázeňská sezóna. Město se po ukončení první světové války rychle měnilo v město lázeňské, s lázněmi od r. 1926 specializovanými na léčení srdečních a cévních onemocnění. Rychle získalo věhlas nejen u nás, ale i daleko v zahraničí.

Nedaleko Poděbrad se nachází obec Libice nad Cidlinou, kde je možné vidět pozůstatky slavníkovského hradiště. U soutoku Labe a Cidliny je možné si prohlédnout zavěšený dálniční most přes Labe, postavený v letech 1985–1989 podle projektu architektů Jiřího Kopřivy a Jindřicha Kaňka. Ve městě se také nachází potok Jamborovka, která pramení v Bažantnici a protéká zahrádkářskou kolonií. V Jamborovce žijí některé pozoruhodné živočišné druhy, jmenovitě listonoh a jiní korýši, plovatka bahenní a obojživelníci. Po hladině se prohánějí slípky zelenonohé či kachny. Před vtokem do zahrádkářské kolonie vytváří malé jezírko s bahnitým, podmáčeným okolím. Je to významná lokalita výskytu obojživelníků.

Dominantu Jiřího náměstí v Poděbradech tvoří jezdecká socha krále Jiřího od Bohuslava Schnircha, patřící k vrcholným dílům české monumentální plastiky 19. století. Druhé části náměstí pak vévodí Mariánský sloup, který byl vztyčen v roce 1765 na památku obětem moru zuřícímu ve městě v roce 1714. Budova občanské záložny byla dokončena v roce 1899. Renesanční stará radnice je dnes sídlem městské knihovny, zatímco současná radnice byla vystavěna v roce 1906 v novorenesančním slohu. Z náměstí přejdeme most přes Labe, který pokračuje jako kamenný inundační most z roku 1831. Podél něj mineme dřevěnou zvonici a dojdeme k Havířskému kostelíku Nanebevzetí Panny Marie, stojícímu na místě, kde bylo v roce 1496 popraveno 10 nevinných vůdců vzbouřených kutnohorských havířů. Jeho dnešní novogotická podoba je výsledkem přestavby z roku 1896. Za Havířským kostelíkem začíná Obora založená v roce 1538 císařem Ferdinandem I. pro chov dančí zvěře. Návštěvníci se tu mohou projít lesem s parkovou úpravou a prohlédnout si jezdecký areál. Na Jiřího náměstí navazuje rozsáhlý lázeňský park, který sahá až k nádražní budově z roku 1932. Poděbradské nádraží je jedním z architektonických skvostů a vůbec první funkcionalistickým nádražím v Čechách. V samotném centru parku je Libenského kolonáda postavená v roce 1936 podle projektu arch. Vojtěcha Kerharta. V parku se nachází známé květinové hodiny, poblíž kterých stojí kontroverzní trpaslík odbíjející čas. Po obvodu lázeňského parku stojí celá řada významných budov, například vila Kouřimka a Obereignerova vila navržené architektem Josefem Fantou, hotel Tlapák, lázeňský dům Libenský či budova Knížecích lázní.

Mezi další památky patří: kostel Povýšení sv. Kříže, budova staré školy, památkově chráněný objekt bývalého špitálu zvaný Kunhuta a zámek, který byl původně hradem.