Město Rostock
POSLEDNÍ ZPRÁVY
Sledujte jaké události Rosice prožívá...
MĚSTA
NAJÍT
Rosice: klíčové zprávy a události
Přehled posledních zpráv z lokality "Rosice". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.
Rosice ve zprávách
Na rosickém zámku vystavují přes 200 betlémů, dnes návštěvníky provázel sběratel
Přes 200 betlémů dnes viděli návštěvníci rosického zámku na Brněnsku, kteří přišli na první den výstavy. Dopoledne měli výjimečnou příležitost jít na komentovanou prohlídku se sběratelem Zdeňkem Jílkem z Tišnova, jehož exponáty tvoří zhruba polovinu výstavy. Expozice bude otevřena do 30. prosince. Za unikát označuje Jílek betlém velký 3,5 krát 3,5 metru, který vytvořil Ladislav Zápařka z Herálce na Havlíčkobrodsku, egyptolog a keramik. "Součástí je 135 figurek, které jsou zdobené plátky zlata a platiny a jsou v něm i postavičky z Blízkého východu. Aby nezabral na zámku tolik místa, tak je tu vystavený jen ze dvou třetin," vysvětlil Jílek. Jeho sbírka čítá zhruba 250 betlémů, přičemž v Rosicích jich je nyní téměř 100, další jsou nyní vystaveny například ve vilách v Tišnově. Kastelán Ludvík Vaverka vybral na výstavu takové, aby reprezentovaly sbírku i použité materiály. Jílek získal první betlém v roce 2007, když viděl řezbáře Lubomíra Janouška při práci v Telči. "Objednali jsme si od něj jeden, na Vánoce ho pokřtili a za dva roky už jsme jich měli 50 a vystavovali jsme je v Tišnově v Jamborově domě," vzpomínal Jílek. Loni byly betlémy k vidění v Letohrádku Mitrovských v Brně a příští rok by měly být v Betlémské kapli v Praze. Ve sbírce se soustřeďuje na tři typy. "Nesbírám papírové, které mi nepřijdou atraktivní. Nejraději mám dřevěné, přičemž nejcennější je od Petra Novotného z Vendolí na Svitavsku. Figurky jsou podle historických předloh a jeho práce má živost. Pak je tu mechanický betlém, který je sice trochu naivní, ale díky tomu, že se hýbe a vydává zvuky, je atraktivní pro děti," popsal Jílek. Další typem ve sbírce jsou keramické betlémy a posledním jsou tzv. krušnohorské. Jejich figurky jsou často polychromované, jsou umísťované do pyramid či do kolotočů, různě se točí a hrají. "Součástí jsou postavy - louskáčky. Cvakají zuby a louskají ořechy," doplnil Jílek. I když už si vzhledem k věku říkal, že začne betlémy spíš prodávat, stále se mu naopak sbírka rozrůstá. "Některé jsem si nechal vyrobit na zakázku, nebo je kupoval na Aukru. A když k němu sednu a vidím nějaký hezký, tak ho koupím zase," řekl Jílek. Většinu má uskladněnou v rodinném domě, malá část je v rodinné galerii, kterou ukazuje přátelům. Na rosickém zámku je také 24 betlémů od přerovského sběratele Stanislava Dostála nebo také betlém vyřezaný přímo pro zámek od volyňského řezbáře Jaroslava Frencla. Poprvé je vystavený také venkovní betlém, který lidé najdou na nádvoří. mei rotSledujte jaké události Rosice prožívá...
Rosice
Rosice (německy Rossitz) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji.
Žije zde přibližně 6 300 obyvatel.
První dochovaná zmínka pochází z roku 1259, kdy panství vlastnili Bohuš a Hartman z Rosic. Roku 1278 zde tábořil císař Rudolf, a to zde již stával hrad obklopený rybníky.
Ve 14.–15. století patřily Rosice Hechtům z Rosic, jejichž erb zdobila stříbrná štika v červeném poli. Mezi další majitele panství patřili Jan starší ze Žerotína a jeho syn Karel, kteří nechali přebudovat rosický zámek. Rosice se postupně vyvinuly v městys. V roce 1880 se jejich součástí stala vesnice Pendrov, nacházející se v údolí Bobravy. Roku 1907 byly Rosice císařem Františkem Josefem I. povýšeny na město a obdržely městský znak. Od roku 1921 do roku 1996 zde fungovala sklárna.
Dominantou města je zámek. Mezi nejvzácnější historické památky v Rosicích patří románský kostel sv. Martina, jenž je nestarší stavbou ve městě, a kaple Nejsvětější Trojice. Vnitřní architekturu kaple si lze prohlédnout osmou neděli po Velikonocích, kdy probíhá pouť a konají se zde bohoslužby. Ke kapli na malebné návrší vede lipová alej s kamennými reliéfy Křížové cesty. Další památkou je socha T. G. Masaryka. Za zhlédnutí rozhodně stojí starobylý kamenný most přes říčku Bobravu, žulové schody spojující část města Pendrov s náměstím a Pranýř hanby dříve sloužící hrdelnímu právu. Dominantami opraveného náměstí jsou starobylá radnice, Rahnův dům a kašna se sochou bohyně Živeny.
V Rosicích sídlí včelařské muzeum s knihovnou Českého svazu včelařů a včelařskou chovatelskou stanicí. Muzeum „vyrostlo“ na velmi bohaté a významné tradici rosické chovatelské stanice. Mezi nepřehlédnutelné exponáty patří staré kláty (nejstarší 1797), slaměné košnice či figurální úly.
Žije zde přibližně 6 300 obyvatel.
První dochovaná zmínka pochází z roku 1259, kdy panství vlastnili Bohuš a Hartman z Rosic. Roku 1278 zde tábořil císař Rudolf, a to zde již stával hrad obklopený rybníky.
Ve 14.–15. století patřily Rosice Hechtům z Rosic, jejichž erb zdobila stříbrná štika v červeném poli. Mezi další majitele panství patřili Jan starší ze Žerotína a jeho syn Karel, kteří nechali přebudovat rosický zámek. Rosice se postupně vyvinuly v městys. V roce 1880 se jejich součástí stala vesnice Pendrov, nacházející se v údolí Bobravy. Roku 1907 byly Rosice císařem Františkem Josefem I. povýšeny na město a obdržely městský znak. Od roku 1921 do roku 1996 zde fungovala sklárna.
Dominantou města je zámek. Mezi nejvzácnější historické památky v Rosicích patří románský kostel sv. Martina, jenž je nestarší stavbou ve městě, a kaple Nejsvětější Trojice. Vnitřní architekturu kaple si lze prohlédnout osmou neděli po Velikonocích, kdy probíhá pouť a konají se zde bohoslužby. Ke kapli na malebné návrší vede lipová alej s kamennými reliéfy Křížové cesty. Další památkou je socha T. G. Masaryka. Za zhlédnutí rozhodně stojí starobylý kamenný most přes říčku Bobravu, žulové schody spojující část města Pendrov s náměstím a Pranýř hanby dříve sloužící hrdelnímu právu. Dominantami opraveného náměstí jsou starobylá radnice, Rahnův dům a kašna se sochou bohyně Živeny.
V Rosicích sídlí včelařské muzeum s knihovnou Českého svazu včelařů a včelařskou chovatelskou stanicí. Muzeum „vyrostlo“ na velmi bohaté a významné tradici rosické chovatelské stanice. Mezi nepřehlédnutelné exponáty patří staré kláty (nejstarší 1797), slaměné košnice či figurální úly.