Město Semněvice
POSLEDNÍ ZPRÁVY
Sledujte jaké události Semily prožívá...
MĚSTA
NAJÍT
Semily: klíčové zprávy a události
Přehled posledních zpráv z lokality "Semily". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.
Semily ve zprávách
Dědička rodu Walderode získá mobiliář zámku Hrubý Rohozec, NPÚ se neodvolá
Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom dnes okresní soud v Semilech. Verdikt není zatím pravomocný. Národní památkový ústav (NPÚ) se ale odvolávat nebude, řekla ČTK regionální mluvčí NPÚ Lucie Bidlasová. Podle ní očekávají, že se s dědičkou rodu dohodnou. Právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk uvedl, že se dědička nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. Sbírky zůstanou v zámku, řekl. "Vzhledem k tomu, že pro NPÚ je naprosto klíčová a zásadní záchrana a ochrana památek, bylo i v kontextu velkorysého příslibu paní doktorky Kammerlander o věnování objektu – a mobiliáře - státu rozhodnuto, že NPÚ nebude dále pokračovat v soudním sporu a bude plně akceptovat vynesený rozsudek," řekla Bidlasová. S ohledem na rozsah této restituční kauzy se dnes soud zabýval jen mobiliářem zámku. O budově, která je národní kulturní památkou, nerozhodoval. Vdova po Karlovi des Fours Walderodem by měla získat přes 5000 položek z vybavení zámku, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několik set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Právní zástupce Kammerlanderové byl s rozhodnutím soudu spokojený. "Rozsudek se v zásadě dal očekávat, poněvadž soudce už předeslal, že považuje nárok za odůvodněný. A pochopitelně po takřka 34 letech, co se ta věc vleče, alespoň jedna část je skončena," řekl Heyduk novinářům. Zároveň uvedl, že se Kammerlanderová nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. "Zatím to není pravomocné, ale nebude se na stavu současném nic měnit. Sbírky zůstanou v zámku a zámek zůstane v Turnově," řekl Heyduk. Potvrdil také, že dědička rodu uvažuje, že v případě soudního vítězství zámek daruje státu. "Velmi vážně o tom uvažuje, že vzhledem k tomu, že do zámku bylo hodně investováno Českou republikou, že tento zámek České republice věnuje," řekl. Sbírky by si ale podle něj chtěla ponechat ve svém vlastnictví. "Sbírky by zůstaly v zámku, ale ve vlastnictví paní Kammerlanderové na základě dohody o zápůjčce," dodal Heyduk. Vydání vybavení zámku je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá tři dekády. Šlechtický rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, dosud většinou neúspěšně. Ve sporu rodu jde kromě zámku, který je národní kulturní památkou, také o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Získal zatím čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku. Šlechtickému rodu zámek a panství v Turnově a okolí zabavil stát po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, kdy Walderode byl považován za Němce. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po emigraci po komunistickém převratu v únoru 1948 znovu odňaly a zpět ho získal až po změně režimu v roce 1992. Následně zažádal o navrácení miliardového majetku, verdiktu se ale nedožil. Soudy roky řešily, zda je jeho nárok oprávněný. Teprve předloni zřejmě již definitivně rozhodl Ústavní soud, že je třeba vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení československého občanství z roku 1947. To znamená splnění základní podmínky pro vydání majetku, což dnes potvrdil i semilský soudce Michal Polák. "Soud vycházel z toho, že v roce 1947 bylo vráceno doktoru Walderodemu československé občanství. A v tom rozhodnutí je zahrnut i závěr o tom, že se pan doktor Walderode neprovinil proti československému státu. Tehdejší orgány měly všechny potřebné informace k tomu, aby mohly řádně rozhodnout a soud nyní nemá důvod, aby se od tohoto rozhodnutí odchýlil,“ řekl novinářům Polák. Podle advokáta se specializací na ústavní a správní právo Tomáše Nahodila jde vedle sporu o vnitřní vybavení opočenského zámku na Rychnovsku o jeden z nejdelších restitučních právních případů v Česku. "Podobně jako v restituční kauze opočenského mobiliáře, v níž zlom přinesl teprve až nález Ústavního soudu vydaný před šesti lety, a to navíc jen v důsledku příznivého rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, mělo i na vydání vnitřního vybavení zámku Hrubý Rohozec vliv teprve až nedávné rozhodnutí Ústavního soudu," uvedl pro ČTK Nahodil. knt gcmSledujte jaké události Semily prožívá...
Soud v Semilech rozhodl, že cenná známka se vrací nizozemským dědicům
Okresní soud v Semilech dnes vyhověl dědicům nizozemského sběratele Johanna Kleina o vydání cenné poštovní známky z roku 1919, takzvané žilkované čtyřkoruny v hodnotě čtyři až pět milionů korun. Uspěli s tvrzením, že mu byla ukradena v roce 1991 při výstavě v Tokiu. Muzeum v Semilech vystavuje díla dvou přátel, Komárka a Ščigola
![Muzeum v Semilech vystavuje díla dvou přátel, Komárka a Ščigola]( "Muzeum v Semilech vystavuje díla dvou přátel, Komárka a Ščigola")
Přátelství dvou známých výtvarníků, Vladimíra Komárka a Michaila Ščigola, inspirovalo muzeum v Semilech k uspořádání jejich společné výstavy. V galerii je přes 30 jejich obrazů, některé jsou vystavené poprvé.
Sběratel Pytlíček podle příbuzných spornou známku neukradl, ale koupil
![Sběratel Pytlíček podle příbuzných spornou známku neukradl, ale koupil]( "Sběratel Pytlíček podle příbuzných spornou známku neukradl, ale koupil")
Výpověďmi příbuzných sběratele Ludvíka Pytlíčka pokračoval dnes v Semilech soud o cennou poštovní známku z roku 1919. Podle nich takzvanou žilkovanou čtyřkorunu Pytlíček koupil zhruba před 35 lety od nizozemského sběratele Johanna Kleina.
Soud v Semilech ve sporu o cennou poštovní známku rozhodne nejdřív na jaře
Soud v Semilech ve sporu o cennou poštovní známku z roku 1919 rozhodne nejdřív na jaře příštího roku. Dnes o tom nejednal, zástupci nizozemské strany sporu na líčení nepřišli. Vydání známky žádá Abraham Klein z Rotterdamu, který tvrdí, že jeho otci známku někdo ukradl před 33 lety při výstavě v Tokiu. Lidé se v Semilech rozloučili s režisérkou Věrou Plívovou-Šimkovou potleskem
![Lidé se v Semilech rozloučili s režisérkou Věrou Plívovou-Šimkovou potleskem]( "Lidé se v Semilech rozloučili s režisérkou Věrou Plívovou-Šimkovou potleskem")
Potlesk zazněl na závěr dnešního posledního rozloučení s režisérkou Věrou Plívovou-Šimkovou, které se konalo v kostele Sboru Dr. Karla Farského v Semilech. Jeho síň byla zcela zaplněná, uvnitř bylo přes 100 lidí.
Semilští hasiči sbírají peníze na opravu historické parní stříkačky
![Semilští hasiči sbírají peníze na opravu historické parní stříkačky]( "Semilští hasiči sbírají peníze na opravu historické parní stříkačky")
Semilští dobrovolní hasiči vyhlásili sbírku na generální opravu historické stříkačky. Potřebují podle odhadů zhruba půl milionu korun, na transparentní účet u Komerční banky 131–2861300207/0100 zatím dárci poslali přes 137.000 korun.
V Semilech bude poprvé aukce výtvarných děl, kdy výtěžek získá hospic
Obrazy, grafické listy, plastiky i šperky se budou dražit za necelé dva týdny v muzeu v Semilech. Jde o první charitativní aukci výtvarných děl, kdy je výtěžek určený na podporu místního Domácího hospice 14 pomocníků. Na nové výstavě muzea v Semilech jsou i kopie panovnických korun
Díla dvou vystudovaných zlatníků jsou na nové výstavě muzea v Semilech. V expozici mají obrazy, skleněné plastiky, šperky i kopie Vladislav Mašek a Jiří Urban. Mimořádná výstava dvou originálních autorů potrvá do 20. Soud v Semilech zamítl nárok Karla Walderode na zkonfiskovaný majetek za 3 mld.
Okresní soud v Semilech dnes zamítl nárok Karla des Fours Walderode v restituční kauze, v níž jde o majetek zhruba za tři miliardy korun. Vrácení se jeho rodina domáhá 29 let, majetek stát zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Potápěči by měli strávit 48 hodin v ponorné laboratoři v Jesenném
Dva až tři potápěči by měli strávit 48 hodin od čtvrtka do soboty v ponorné laboratoři 13 metrů pod hladinou v lomu v Jesenném na Semilsku. Půjde o vědeckou misi v rámci projektu Hydronaut. Pokračuje příprava před ponorem a ladí se detaily mise, řekl dnes ČTK Matyáš Šanda, který bude členem posádky a je duchovním otce projektu Hydronaut.
Okresní soud v Semilech dnes vyhověl dědicům nizozemského sběratele Johanna Kleina o vydání cenné poštovní známky z roku 1919, takzvané žilkované čtyřkoruny v hodnotě čtyři až pět milionů korun. Uspěli s tvrzením, že mu byla ukradena v roce 1991 při výstavě v Tokiu. Muzeum v Semilech vystavuje díla dvou přátel, Komárka a Ščigola
Přátelství dvou známých výtvarníků, Vladimíra Komárka a Michaila Ščigola, inspirovalo muzeum v Semilech k uspořádání jejich společné výstavy. V galerii je přes 30 jejich obrazů, některé jsou vystavené poprvé.
Sběratel Pytlíček podle příbuzných spornou známku neukradl, ale koupil
Výpověďmi příbuzných sběratele Ludvíka Pytlíčka pokračoval dnes v Semilech soud o cennou poštovní známku z roku 1919. Podle nich takzvanou žilkovanou čtyřkorunu Pytlíček koupil zhruba před 35 lety od nizozemského sběratele Johanna Kleina.
Soud v Semilech ve sporu o cennou poštovní známku rozhodne nejdřív na jařeSoud v Semilech ve sporu o cennou poštovní známku z roku 1919 rozhodne nejdřív na jaře příštího roku. Dnes o tom nejednal, zástupci nizozemské strany sporu na líčení nepřišli. Vydání známky žádá Abraham Klein z Rotterdamu, který tvrdí, že jeho otci známku někdo ukradl před 33 lety při výstavě v Tokiu. Lidé se v Semilech rozloučili s režisérkou Věrou Plívovou-Šimkovou potleskem
Potlesk zazněl na závěr dnešního posledního rozloučení s režisérkou Věrou Plívovou-Šimkovou, které se konalo v kostele Sboru Dr. Karla Farského v Semilech. Jeho síň byla zcela zaplněná, uvnitř bylo přes 100 lidí.
Semilští hasiči sbírají peníze na opravu historické parní stříkačky
Semilští dobrovolní hasiči vyhlásili sbírku na generální opravu historické stříkačky. Potřebují podle odhadů zhruba půl milionu korun, na transparentní účet u Komerční banky 131–2861300207/0100 zatím dárci poslali přes 137.000 korun.
V Semilech bude poprvé aukce výtvarných děl, kdy výtěžek získá hospicObrazy, grafické listy, plastiky i šperky se budou dražit za necelé dva týdny v muzeu v Semilech. Jde o první charitativní aukci výtvarných děl, kdy je výtěžek určený na podporu místního Domácího hospice 14 pomocníků. Na nové výstavě muzea v Semilech jsou i kopie panovnických korun
Díla dvou vystudovaných zlatníků jsou na nové výstavě muzea v Semilech. V expozici mají obrazy, skleněné plastiky, šperky i kopie Vladislav Mašek a Jiří Urban. Mimořádná výstava dvou originálních autorů potrvá do 20. Soud v Semilech zamítl nárok Karla Walderode na zkonfiskovaný majetek za 3 mld.
Okresní soud v Semilech dnes zamítl nárok Karla des Fours Walderode v restituční kauze, v níž jde o majetek zhruba za tři miliardy korun. Vrácení se jeho rodina domáhá 29 let, majetek stát zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Potápěči by měli strávit 48 hodin v ponorné laboratoři v Jesenném
Dva až tři potápěči by měli strávit 48 hodin od čtvrtka do soboty v ponorné laboratoři 13 metrů pod hladinou v lomu v Jesenném na Semilsku. Půjde o vědeckou misi v rámci projektu Hydronaut. Pokračuje příprava před ponorem a ladí se detaily mise, řekl dnes ČTK Matyáš Šanda, který bude členem posádky a je duchovním otce projektu Hydronaut.
Semily
Semily (německy Semil) jsou město ležící v Libereckém kraji.
V Semilech žije přibližně 8 400 obyvatel.
První písemná zmínka o Semilech pochází z roku 1352, ale protože se týká farního kostela, můžeme právem předpokládat, že Semily existovaly již delší dobu před tímto letopočtem.
Semily byly sídlem šlechty, která zde postavila tvrz, později přestavěný na zámek. Ne všichni majitelé semilského panství zde trvale žili, většinou sem jen dojížděli. V době jejich nepřítomnosti spravovali panství hejtmani či purkrabí, jejichž moc byla téměř neomezená. Přehled majitelů Semil do 16. století by byl značně obsáhlý, protože vrchnost se často měnila. K ustálení majetkových poměrů došlo až po roce 1542, kdy se Semily dostaly do vlastnictví jednoho z nejbohatších českých rodů, rodu Smiřických. Smiřičtí založili i nové obce – Smržovku, Lučany a Tanvald. Albrecht Jan, poslední ze Smiřických, se stal vůdčí osobností povstání českých protestantských stavů v roce 1618. Smiřický popraven nebyl, neboť zemřel dříve, jeho jmění však bylo zkonfiskováno.
Název Semily se ustálil až v polovině 19. století, kdy se také Semily staly městem. Na starších mapách a dokumentech najdeme i tvary Semil, Semill, Semile či Semille. Od čeho je jméno odvozeno, můžeme se jen dohadovat – podle jazykovědců by mělo označovat osadu „semilů", tj. lidí, kteří jsou milí nebo kteří se libí.
V blízkosti města se nachází ojedinělé údolí Jizery, jež patří do Geoparku UNESCO, prochází jím Riegrova a Kamenického stezka; nedaleko leží Bozkovské dolomitové jeskyně a asi 3 km od města hora Kozákov.
Historickou památkou a dominantou města Semily je jednoznačně novorománský kostel sv. Petra a Pavla z roku 1911. Nejcennější plastika na území města Semily byla postavena jako díkůvzdání za záchranu města po požáru z počátku 18. století. Jedná se o sousoší Panny Marie, sv. Jana Evangelisty, sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého. Na podstavci je zobrazen Ukřižovaný Kristus, sv. Václav a sv. Florián. Mezi další památky patří: kostel Umučení sv. Jana Křtitele, radnice, rodný dům Ivana Olbrachta, Riegrův mlýn, krematorium, Palackého saady.
Muzeum techniky najdete při tzv. pojizerské silnici vedoucí ze Semil do Jilemnice, v údolí Jizery mezi obcemi Bystrá nad Jizerou a Loukov. Vzniklo po roce 1989 v budově bývalé traktorové stanice na břehu Jizery. Vysvěcením sochy sv. Kryštofa, patrona motoristů, se areál muzea techniky stal poutním místem s názvem Kryštofovy (strojní) Lázně z důvodu blahodárného působení na duši a tělo návštěvníků.
V Semilech žije přibližně 8 400 obyvatel.
První písemná zmínka o Semilech pochází z roku 1352, ale protože se týká farního kostela, můžeme právem předpokládat, že Semily existovaly již delší dobu před tímto letopočtem.
Semily byly sídlem šlechty, která zde postavila tvrz, později přestavěný na zámek. Ne všichni majitelé semilského panství zde trvale žili, většinou sem jen dojížděli. V době jejich nepřítomnosti spravovali panství hejtmani či purkrabí, jejichž moc byla téměř neomezená. Přehled majitelů Semil do 16. století by byl značně obsáhlý, protože vrchnost se často měnila. K ustálení majetkových poměrů došlo až po roce 1542, kdy se Semily dostaly do vlastnictví jednoho z nejbohatších českých rodů, rodu Smiřických. Smiřičtí založili i nové obce – Smržovku, Lučany a Tanvald. Albrecht Jan, poslední ze Smiřických, se stal vůdčí osobností povstání českých protestantských stavů v roce 1618. Smiřický popraven nebyl, neboť zemřel dříve, jeho jmění však bylo zkonfiskováno.
Název Semily se ustálil až v polovině 19. století, kdy se také Semily staly městem. Na starších mapách a dokumentech najdeme i tvary Semil, Semill, Semile či Semille. Od čeho je jméno odvozeno, můžeme se jen dohadovat – podle jazykovědců by mělo označovat osadu „semilů", tj. lidí, kteří jsou milí nebo kteří se libí.
V blízkosti města se nachází ojedinělé údolí Jizery, jež patří do Geoparku UNESCO, prochází jím Riegrova a Kamenického stezka; nedaleko leží Bozkovské dolomitové jeskyně a asi 3 km od města hora Kozákov.
Historickou památkou a dominantou města Semily je jednoznačně novorománský kostel sv. Petra a Pavla z roku 1911. Nejcennější plastika na území města Semily byla postavena jako díkůvzdání za záchranu města po požáru z počátku 18. století. Jedná se o sousoší Panny Marie, sv. Jana Evangelisty, sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého. Na podstavci je zobrazen Ukřižovaný Kristus, sv. Václav a sv. Florián. Mezi další památky patří: kostel Umučení sv. Jana Křtitele, radnice, rodný dům Ivana Olbrachta, Riegrův mlýn, krematorium, Palackého saady.
Muzeum techniky najdete při tzv. pojizerské silnici vedoucí ze Semil do Jilemnice, v údolí Jizery mezi obcemi Bystrá nad Jizerou a Loukov. Vzniklo po roce 1989 v budově bývalé traktorové stanice na břehu Jizery. Vysvěcením sochy sv. Kryštofa, patrona motoristů, se areál muzea techniky stal poutním místem s názvem Kryštofovy (strojní) Lázně z důvodu blahodárného působení na duši a tělo návštěvníků.