Město Slatiňany
MĚSTA
NAJÍT
Slaný: klíčové zprávy a události
Přehled posledních zpráv z lokality "Slaný". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.
Slaný ve zprávách
Středočeské hvězdárny nabízejí letní program, populární je pozorování zatmění
Středočeské hvězdárny nabízejí letní program, populární je často, ale nejen, pozorování zatmění Slunce nebo Měsíce. Slánská hvězdárna pořádá i příměstský tábor, celoroční kroužek pro děti i dospělé a také kurzy pro majitele dalekohledů. Letos poprvé chystá i pozorování Perseid s degustací vína, a to okolo 10. až 13. srpna, termín upřesní podle počasí. Hvězdárna Žebrák na Berounsku je častým cílem rodin s dětmi, v pátek a v sobotu chystá další speciální akci, na které bude program pro děti, ale také přednášky pro dospělé, zjistila ČTK. Hvězdárnu v Mladé Boleslavi, která sídlí v areálu 9. základní školy, provozuje zapsaný spolek Hvězdárna MB. "Nejvíce návštěvníků přichází na zatmění Slunce či Měsíce nebo k pozorování úkazů, jako jsou komety či meteorické roje," řekla ČTK zástupce vedoucího hvězdárny Šárka Janurová. Oblíbené jsou i tematické přednáškové cykly, za pozorováním některých jevů vyráží pracovníci hvězdárny i do terénu. Na konci školního roku se hvězdárna chystá obnovit akci Věda v ulicích, kterou pořádá společně s Gymnáziem dr. Josefa Pekaře. Roční návštěvnost všech akcí hvězdárny včetně výjezdních akcí se podle vedoucího hvězdárny Pavla Broma vrátila na předcovidovou úroveň přes 4000 lidí. Akce pouze v kopuli ročně navštíví 1000 až 1500 lidí. "Zhruba 70 procent z toho jsou hlavně školní exkurze, které se k nám sjíždějí i ze vzdálenějších koutů republiky," řekl Brom. Vstupné pro dospělého činí 100 korun, pro děti 50 korun. Některé akce hvězdárny jsou částečně kryté z rozpočtu magistrátu, hvězdárna využívá i granty, zaměstnanci ale pracují jako dobrovolníci. Na provoz si hvězdárna vydělává ze vstupného. Od roku 2022 platí za návštěvu dospělý 100 korun a dítě 50 korun. V kopuli hvězdárny je nyní k dispozici pět dalekohledů pro různé druhy pozorování. Ve slánské městské hvězdárně je od loňského června nový dalekohled, který mu zapůjčila pražská Štefánikova hvězdárna. Kvůli potřebné údržbě zrcadla bude naplno v provozu v srpnu, ale zároveň jsou ve hvězdárně další dva starší dalekohledy a ještě jeden nový, sluneční. "Každý nabízí něco jinak," řekla ČTK vedoucí hvězdárny Eliška Třešňáková. Dodala, že například dalekohled ze Štefánikovy hvězdárny oproti původnímu umožňuje lepší pozorování, protože má výrazně lepší přiblížení. Hvězdárna chystá i speciální program hlavně pro školáky na 1. září na slánském náměstí T. G. Masaryka a hned o čtyři dny později ve slánské Kumpánově zahradě akci s nafukovacími modely vesmírných těles. Následně se 7. září uskuteční pozorování zatmění Měsíce přímo ve hvězdárně. Hvězdárna Žebrák na Berounsku chystá pro veřejnost pravidelné pořady Hvězdárna dětem, Cesta ke hvězdám a Večery pod hvězdami, které se konají vždy první čtvrtek v měsíci mimo hlavní prázdniny. Příští pátek a sobotu se bude také konat populární akce Hvězdárium, při níž si návštěvníci prohlédnou vystavené modely planet a budou pozorovat Slunce dalekohledem. Připraveny budou i soutěže, besedy s odborníky a spisovateli a po setmění promítání pohádek na budovu hvězdárny. "Nejvíc lidé chodí na akci Hvězdárna dětem a pak na Hvězdárium. Pořádali jsme teď nedávno také velmi návštěvnicky úspěšnou Vesmírnou Muzejní noc v Berouně s Muzeem Českého krasu," řekl ČTK jednatel hvězdárny Vladislav Slezák. Největší zájem o pořady mají podle něj rodiny s dětmi. dkl sbe khj hj
Ve slánském kostele svatého Gotharda skončila první etapa restaurování výmalby
Ve slánském kostele svatého Gotharda ve Vinařického ulici skončila první etapa restaurování výmalby, týkala se hlavní lodi. Památkově chráněná stavba byla založena ve 12. století. Spadá pod Římskokatolickou farnost Slaný. Frolík: ČR chybí dlouhodobá strategie dohodnutá napříč politickým spektrem
České republice podle podnikatele a zakladatele výrobce zdravotnických lůžek Linet Zbyňka Frolíka chybí dlouhodobá strategie dohodnutá napříč politickým spektrem. Týkat by se měla především infrastruktury, digitalizace, míry zadlužení či reforem důchodů a zdravotnictví.
Ve slánském kostele svatého Gotharda ve Vinařického ulici skončila první etapa restaurování výmalby, týkala se hlavní lodi. Památkově chráněná stavba byla založena ve 12. století. Spadá pod Římskokatolickou farnost Slaný. Frolík: ČR chybí dlouhodobá strategie dohodnutá napříč politickým spektrem
České republice podle podnikatele a zakladatele výrobce zdravotnických lůžek Linet Zbyňka Frolíka chybí dlouhodobá strategie dohodnutá napříč politickým spektrem. Týkat by se měla především infrastruktury, digitalizace, míry zadlužení či reforem důchodů a zdravotnictví.
Slaný
Město Slaný (něm. Schlan) je někdejší královské město v okrese Kladno ve Středočeském kraji.
Žije zde přibližně 16 tisíc obyvatel.
Podle zprávy v kronice Václava Hájka z Libočan byla osada Slaný vrch založena roku 750 služebníkem knížete Nezamysla jménem Holot, který pod horou nalezl slaný pramen a z popudu samotného knížete v jeho blízkosti založil osadu solnařů nebo solivarů. Důvod ke vzniku osady lze hledat také v souvislosti se starou obchodní cestou, která vedla ze směru Žatce a Loun ku Praze a je doložena archeologickými nálezy. Tady, nedaleko slaného pramene, u brodu Červeného potoka, zřídili ostrovští benediktini špitál a nejspíš roku 1136 tu postavili chrám sv. Gotharda. První dochovaná písemná zmínka o Slaném je z roku 1239, v listině papeže Řehoře IX., která potvrzuje statky kladrubského kláštera v kraji slánském. Data o povýšení Slaného na město jsou dvě a sice 1295 a 1305, kdy král Václav II. na magdeburském městském právu vysadil město Slaný.
Během třicetileté války bylo Slaný téměř zničeno. Ležíc na cestě z Německa k hlavnímu městu Praze bylo mnohokrát navštíveno Švédy, Sasy a císařskými vojsky, kteří strádající obyvatelstvo oloupili o vše cenné a co zbylo zničily několikeré požáry. Tři kříže byly vztyčeny na Slánské hoře za doby protireformace, jako důkaz úplného pokatoličení jeho obyvatel a připomínají dodnes doby nezměrného utrpení, kterým Slaný prošlo po Bělohorské bitvě. Od roku 1794 bylo Slaný opět svobodným městem. Krajské zřízení, které Slaný ztratilo ve prospěch Rakovníka bylo roku 1787 opět vráceno do Slaného. Od roku 1884 do roku 1918 město znovu zdobí název královské město Slaný a k tomuto názvu se město navrací i po listopadové revoluci roku 1989.
Dominantou města je Slánská hora, která je společně s Vinařickou horou vůbec nejjižnějším výběžkem sopečné činnosti Českého středohoří a od roku 1998 je také přírodní památka.
Ve Slaném se nachází kostel Nejsvětější trojice - původně protestantský, postavený v letech 1581-1602 na místě jednoho z městských popravišť zvané Golgata, byl roku 1623 zpustošen. V letech 1655 - 1662 k němu byl přistaven klášter, kostel byl obnoven a roku 1657 byla uvnitř postavena Loretánská kaple. Dnes je sídlem řádu Bosých karmelitánů, kteří se po 200 letech vrátili zpět do naší země a sídlí mimo Slaného ještě v Praze. K dalším památkám patří vlastivědné muzeum, Modletický dům, městská radnice a hospodářská záložna. V roce 1984 se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou.
Žije zde přibližně 16 tisíc obyvatel.
Podle zprávy v kronice Václava Hájka z Libočan byla osada Slaný vrch založena roku 750 služebníkem knížete Nezamysla jménem Holot, který pod horou nalezl slaný pramen a z popudu samotného knížete v jeho blízkosti založil osadu solnařů nebo solivarů. Důvod ke vzniku osady lze hledat také v souvislosti se starou obchodní cestou, která vedla ze směru Žatce a Loun ku Praze a je doložena archeologickými nálezy. Tady, nedaleko slaného pramene, u brodu Červeného potoka, zřídili ostrovští benediktini špitál a nejspíš roku 1136 tu postavili chrám sv. Gotharda. První dochovaná písemná zmínka o Slaném je z roku 1239, v listině papeže Řehoře IX., která potvrzuje statky kladrubského kláštera v kraji slánském. Data o povýšení Slaného na město jsou dvě a sice 1295 a 1305, kdy král Václav II. na magdeburském městském právu vysadil město Slaný.
Během třicetileté války bylo Slaný téměř zničeno. Ležíc na cestě z Německa k hlavnímu městu Praze bylo mnohokrát navštíveno Švédy, Sasy a císařskými vojsky, kteří strádající obyvatelstvo oloupili o vše cenné a co zbylo zničily několikeré požáry. Tři kříže byly vztyčeny na Slánské hoře za doby protireformace, jako důkaz úplného pokatoličení jeho obyvatel a připomínají dodnes doby nezměrného utrpení, kterým Slaný prošlo po Bělohorské bitvě. Od roku 1794 bylo Slaný opět svobodným městem. Krajské zřízení, které Slaný ztratilo ve prospěch Rakovníka bylo roku 1787 opět vráceno do Slaného. Od roku 1884 do roku 1918 město znovu zdobí název královské město Slaný a k tomuto názvu se město navrací i po listopadové revoluci roku 1989.
Dominantou města je Slánská hora, která je společně s Vinařickou horou vůbec nejjižnějším výběžkem sopečné činnosti Českého středohoří a od roku 1998 je také přírodní památka.
Ve Slaném se nachází kostel Nejsvětější trojice - původně protestantský, postavený v letech 1581-1602 na místě jednoho z městských popravišť zvané Golgata, byl roku 1623 zpustošen. V letech 1655 - 1662 k němu byl přistaven klášter, kostel byl obnoven a roku 1657 byla uvnitř postavena Loretánská kaple. Dnes je sídlem řádu Bosých karmelitánů, kteří se po 200 letech vrátili zpět do naší země a sídlí mimo Slaného ještě v Praze. K dalším památkám patří vlastivědné muzeum, Modletický dům, městská radnice a hospodářská záložna. V roce 1984 se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou.