Město Teplice nad Bečvou
POSLEDNÍ ZPRÁVY
Sledujte jaké události Teplice prožívá...
MĚSTA
NAJÍT
Teplice: klíčové zprávy a události
Přehled posledních zpráv z lokality "Teplice". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.
Teplice ve zprávách
Vědci z Česka a Německa vyzdvihli výjimečnost naleziště cínu v Krušnohoří
Archeologové a další vědci dnes zaplnili sál v kulturním domě v Teplicích. Po třech letech výzkumu těžby cínu se sešli, aby zhodnotili výsledky odborné práce desítek lidí na obou stranách hranice. Vyzdvihli výjimečnost naleziště, které se nachází v Krušných horách. Dva dny budou na konferenci, kde je registrováno 135 odborníků z Česka, Německa, Rakouska a Anglie, debatovat o nových metodách, které při práci použili, terénním výzkumu, svědectví historických map a dalším. Cín byl spojován s Krušnohořím už v minulosti, teprve před třemi lety začal podrobný archeologický průzkum. Hornický region Erzgebirge / Krušnohoří je součástí světového dědictví UNESCO, výzkum proto museli odborníci provádět šetrně s použitím moderních metod, které jsou v maximální možné míře nedestruktivní. "Nacházeli jsme se v regionu světového dědictví. To jsme museli zohlednit. Cílem bylo pomocí miniinvazivních nebo neinvazivních zásahů získat maximum informací," uvedla Christiane Hemkerová, která měla projekt na starosti na saské straně. Vědci potvrdili rýžování v době bronzové, přinesli důkazy o rýžování na české straně ve středověku. "V celých Krušných horách bylo zjištěno 300 rýžovišť cínu, to je obrovské množství," uvedl Michal Urban z Akademie věd ČR, který představil podrobnosti k rýžování v konkrétních lokalitách. Některé výsledky obdrželi akademici minulý pátek, na další ještě čekají. Veřejnost se může s výsledky průzkumu seznámit na putovní výstavě Člověk a cín v teplickém muzeu, která je otevřená do 28. června. Návštěvník pozná výzkumné metody, konkrétní nálezy a představí si význam obchodu s cínem. Nastíněn je život horníků i proměna krajiny pod vlivem těžby. Výstava sleduje osudy cínu jako suroviny, její zpracování, ale také život cínových rýžovníků až do novověku. Ukazuje, jak získávání cínu ovlivnilo kulturu a civilizaci. fir gcmSledujte jaké události Teplice prožívá...
Bohatství Krušných hor odhaluje výstava Člověk a cín v teplickém muzeu
Teplické muzeum dnes otevřelo výstavu Člověk a cín k česko-německého projektu, který se věnoval poznávání těžby nerostných surovin v Krušných horách. Během tří let archeologové učinili mimořádné objevy na obou stranách hranice.
Teplické muzeum zavede návštěvníky do 300 let staré osecké klášterní knihovny
Výstava v teplickém muzeu zavede návštěvníky alespoň zprostředkovaně do 300 let staré klášterní knihovny, která se nachází v Oseku. Bibliotéka není přístupná pro veřejnost, neboť slouží jako muzejní depozitář.
Na hřbitově v Teplicích odborníci restaurovali dvě historické hrobky
Teplice postupně restaurují historické náhrobky, plastiky a dominanty na městském hřbitově. Letos odborníci pracovali na dvou hrobkách. Informovala o tom mluvčí radnice Adina Sedláková. Hrobky významných občanů opravují i jinde v regionu.
Salesiáni v Teplicích otevřeli Živý dům, komunitní centrum pro děti a mládež
Salesiánské středisko Štěpána Trochty otevřelo dnes v teplické části Trnovany takzvaný Živý dům, komunitní centrum se zázemím pro děti, mládež, rodiny, kroužky, doučování a sociální pomoc. Přeměna ruiny na objekt s hernou, třídami a bydlením pro salesiány stála 97 milionů korun.
Galerie v Teplicích ode dneška vystavuje fotografické dílo Jana Saudka
Galerii Zahradní dům v Teplicích zaplnily snímky Jana Saudka. Kromě slavné fotografie torza muže s dítětem na hrudi (Život, 1966) si mohou návštěvníci prohlédnout také proslulé akty. ČTK to dnes řekl kurátor výstavy Vladimír Šavel.
Útroby Zbrašovských aragonitových jeskyní zdobí objekty skláře Ondřeje Strnadela
Útroby Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku zdobí skleněné objekty skláře Ondřeje Strnadela. Návštěvníci je uvidí na prohlídkových trasách. Výtvarník se při tvorbě děl inspiroval jeskynním prostředím, ale i řekou Bečvou, svítidla a světelné instalace vznikly ve spolupráci s Mikulášem Parmou. V Teplicích odhalili sochu Doktor Hugo Dux, hlava československých dadaistů
V zámecké zahradě dnes odhalili zástupci města a kultury novou sochu Jana Hendrycha. Nazval ji Doktor Hugo Dux, hlava československých dadaistů. Socha odkazuje k historickému propojení kulturní scény Teplic s význačnými uměleckými směry a avantgardními tendencemi. Jízdárna teplického zámku se proměnila v Japonsko, výstava láká i na tradice
Jízdárna teplického zámku se proměnila v Japonsko. Manželé Müllerovi vystavili svou sbírku umění, předmětů běžné denní potřeby i fotografií, kterou nashromáždili za uplynulých 25 let. Do Japonska poprvé zavítali kvůli práci v 90. Stovky lidí demonstrovaly v Teplicích kvůli zesnulému Romovi
Pieta k uctění muže, který před týdnem zemřel krátce poté, co proti němu zasahovala policie, skončila demonstrací před policejní stanicí. Původně se měla u pietního místa uskutečnit smuteční náboženská akce.
Teplické muzeum dnes otevřelo výstavu Člověk a cín k česko-německého projektu, který se věnoval poznávání těžby nerostných surovin v Krušných horách. Během tří let archeologové učinili mimořádné objevy na obou stranách hranice.
Teplické muzeum zavede návštěvníky do 300 let staré osecké klášterní knihovny
Výstava v teplickém muzeu zavede návštěvníky alespoň zprostředkovaně do 300 let staré klášterní knihovny, která se nachází v Oseku. Bibliotéka není přístupná pro veřejnost, neboť slouží jako muzejní depozitář.
Na hřbitově v Teplicích odborníci restaurovali dvě historické hrobky
Teplice postupně restaurují historické náhrobky, plastiky a dominanty na městském hřbitově. Letos odborníci pracovali na dvou hrobkách. Informovala o tom mluvčí radnice Adina Sedláková. Hrobky významných občanů opravují i jinde v regionu.
Salesiáni v Teplicích otevřeli Živý dům, komunitní centrum pro děti a mládež
Salesiánské středisko Štěpána Trochty otevřelo dnes v teplické části Trnovany takzvaný Živý dům, komunitní centrum se zázemím pro děti, mládež, rodiny, kroužky, doučování a sociální pomoc. Přeměna ruiny na objekt s hernou, třídami a bydlením pro salesiány stála 97 milionů korun.
Galerie v Teplicích ode dneška vystavuje fotografické dílo Jana Saudka
Galerii Zahradní dům v Teplicích zaplnily snímky Jana Saudka. Kromě slavné fotografie torza muže s dítětem na hrudi (Život, 1966) si mohou návštěvníci prohlédnout také proslulé akty. ČTK to dnes řekl kurátor výstavy Vladimír Šavel.
Útroby Zbrašovských aragonitových jeskyní zdobí objekty skláře Ondřeje StrnadelaÚtroby Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku zdobí skleněné objekty skláře Ondřeje Strnadela. Návštěvníci je uvidí na prohlídkových trasách. Výtvarník se při tvorbě děl inspiroval jeskynním prostředím, ale i řekou Bečvou, svítidla a světelné instalace vznikly ve spolupráci s Mikulášem Parmou. V Teplicích odhalili sochu Doktor Hugo Dux, hlava československých dadaistů
V zámecké zahradě dnes odhalili zástupci města a kultury novou sochu Jana Hendrycha. Nazval ji Doktor Hugo Dux, hlava československých dadaistů. Socha odkazuje k historickému propojení kulturní scény Teplic s význačnými uměleckými směry a avantgardními tendencemi. Jízdárna teplického zámku se proměnila v Japonsko, výstava láká i na tradice
Jízdárna teplického zámku se proměnila v Japonsko. Manželé Müllerovi vystavili svou sbírku umění, předmětů běžné denní potřeby i fotografií, kterou nashromáždili za uplynulých 25 let. Do Japonska poprvé zavítali kvůli práci v 90. Stovky lidí demonstrovaly v Teplicích kvůli zesnulému Romovi
Pieta k uctění muže, který před týdnem zemřel krátce poté, co proti němu zasahovala policie, skončila demonstrací před policejní stanicí. Původně se měla u pietního místa uskutečnit smuteční náboženská akce.
Teplice
Teplice (německy Teplitz, dříve Teplitz-Schönau, v letech 1945–1946 Teplice-Šanov) jsou lázeňské statutární město v Ústeckém kraji.
Teplice mají přibližně 50 tisíc obyvatel.
Historie Teplic, stejně jako jeho současnost, je spjata s léčivými prameny, které byly podle archeologických nálezů známy již před dvěma tisíci lety. Od teplých pramenů je odvozen i název města. Prameny byly objeveny díky pastevcům českého vladyky Kolostůje, který na tomto místě nechal postavit hrad. Rok 762 je spojován nejen s počátky lázeňství, ale i s počátky města Teplice, ačkoliv prameny byly prokazatelně objeveny dříve. Po založení kláštera vyrůstá malá osada. Ta se postupně ve 13. století mění na město s měšťanskými domy, které bylo majetkem českých královen.
Rozvoj lázeňství ovšem nastává až ve století 16. Tehdejší majitel Teplic, Volf z Vřesovic, vybudoval kamennou budovu s oddělenými bazény pro muže a ženy, léčebnu, ubytovny a další prostory nedaleko Pravřídla. Teplice byly místem, kde v roce 1813 panovníci Rakouska, Pruska a Ruska podepsali dohodu proti Napoleonovi. V 19. století sláva lázní stále stoupá a Teplice jsou označování za Le petit Paris, nebo-li Malou Paříž.
Jsou známé jako lázeňské město a také svým fotbalovým klubem FK Teplice.
Dominantou města viditelnou zdaleka je Doubravská hora. Ve městě se nachází několik lázeňských budov, mezi které patří komplex sanatoria Beethoven, Hadí lázně, Nové lázně, Vojenské lázně, Kamenné lázně, Císařské lázně, Sadové lázně. Dále se zde nachází kostel Prokopa Holého, kostel sv. Jana Křtitele, kostel sv. Bartoloměje, kostel Povýšení sv. Kříže, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, kostel sv. Alžběty. Teplický zámek stojí na místě původně románského kláštera benediktinek, založeného v letech 1158–1164 královnou Juditou. V několika etapách pak probíhaly přestavby na zámek. Nejvýznamnější přestavby začaly v době držení zámku Vilémem Vchynským (Kinským).
Mezi další památky patří: Doubravka – zřícenina hradu, Concordia, Morový sloup, Kolostujovy věžičky, pramen Pravřídla, divadlo bratří Čapků, budova dnešní radnice, náměstí dr. Eduarda Beneše, Škvárovník. V 80. letech byl Škvárovník využíván jako restaurace, nyní je opuštěný a je chráněnou kulturní památkou.
Mezi významné osobnosti patří: komik a bavič Felix Holzmann (1921–2002), zpěvák Josef Vojtek (* 1965), politik Dominik Feri (* 1996).
Teplice mají přibližně 50 tisíc obyvatel.
Historie Teplic, stejně jako jeho současnost, je spjata s léčivými prameny, které byly podle archeologických nálezů známy již před dvěma tisíci lety. Od teplých pramenů je odvozen i název města. Prameny byly objeveny díky pastevcům českého vladyky Kolostůje, který na tomto místě nechal postavit hrad. Rok 762 je spojován nejen s počátky lázeňství, ale i s počátky města Teplice, ačkoliv prameny byly prokazatelně objeveny dříve. Po založení kláštera vyrůstá malá osada. Ta se postupně ve 13. století mění na město s měšťanskými domy, které bylo majetkem českých královen.
Rozvoj lázeňství ovšem nastává až ve století 16. Tehdejší majitel Teplic, Volf z Vřesovic, vybudoval kamennou budovu s oddělenými bazény pro muže a ženy, léčebnu, ubytovny a další prostory nedaleko Pravřídla. Teplice byly místem, kde v roce 1813 panovníci Rakouska, Pruska a Ruska podepsali dohodu proti Napoleonovi. V 19. století sláva lázní stále stoupá a Teplice jsou označování za Le petit Paris, nebo-li Malou Paříž.
Jsou známé jako lázeňské město a také svým fotbalovým klubem FK Teplice.
Dominantou města viditelnou zdaleka je Doubravská hora. Ve městě se nachází několik lázeňských budov, mezi které patří komplex sanatoria Beethoven, Hadí lázně, Nové lázně, Vojenské lázně, Kamenné lázně, Císařské lázně, Sadové lázně. Dále se zde nachází kostel Prokopa Holého, kostel sv. Jana Křtitele, kostel sv. Bartoloměje, kostel Povýšení sv. Kříže, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, kostel sv. Alžběty. Teplický zámek stojí na místě původně románského kláštera benediktinek, založeného v letech 1158–1164 královnou Juditou. V několika etapách pak probíhaly přestavby na zámek. Nejvýznamnější přestavby začaly v době držení zámku Vilémem Vchynským (Kinským).
Mezi další památky patří: Doubravka – zřícenina hradu, Concordia, Morový sloup, Kolostujovy věžičky, pramen Pravřídla, divadlo bratří Čapků, budova dnešní radnice, náměstí dr. Eduarda Beneše, Škvárovník. V 80. letech byl Škvárovník využíván jako restaurace, nyní je opuštěný a je chráněnou kulturní památkou.
Mezi významné osobnosti patří: komik a bavič Felix Holzmann (1921–2002), zpěvák Josef Vojtek (* 1965), politik Dominik Feri (* 1996).