Město Ždírec nad Doubravou
POSLEDNÍ ZPRÁVY
Sledujte jaké události Žďár nad Sázavou prožívá...
MĚSTA
NAJÍT
Žďár nad Sázavou: klíčové zprávy a události
Přehled posledních zpráv z lokality "Žďár nad Sázavou". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.
Žďár nad Sázavou ve zprávách
Na Santiniho Dolním hřbitově dá farnost restaurovat středovou sochu anděla
Na barokním Dolním hřbitově ve Žďáru nad Sázavou, který je blízko někdejšího kláštera, dá farnost letos restaurovat vysokou středovou sochu Anděla Posledního soudu. Restaurátoři budou pracovat na místě, návštěvní hodiny hřbitova to neovlivní, uvedla technička stavebních investic žďárského děkanství Jitka Klementová na dotaz ČTK. Opravy hřbitova skončily vloni. Od roku 2022 byly postupně opravované všechny čtyři oválné kaple hřbitova i ohradní zdi. Letos za to památkáři z telčského pracoviště navrhli žďárskou římskokatolickou farnost na cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro v kategorii Obnova památky. Socha anděla byla podle památkového katalogu vytvořená okolo roku 1720, autorem byl zřejmě sochař Řehoř Thény. Samotná socha měří 235 centimetrů, umístěná je na základně a podstavci s celkovou výškou přes tři metry. Památka byla naposled restaurovaná v roce 2001. Nyní se bude kromě anděla opravovat sokl pod ním. Farnost za letošní práce, které zahrnují i nátěr šindelových střech, v součtu zaplatí 465.000 korun. Kraj na ně přispěje 185.000 korun a 125.000 korun přidá město. Stavbou hřbitova pověřil opat Václav Vejmluva architekta Jana Blažeje Santiniho, když městu hrozila morová epidemie. Vysvěcen byl v roce 1709. Svému účelu začal sloužit později, protože město bylo nakonec před morem uchráněno. Původně měl hřbitov trojúhelníkový půdorys a tři kaple. Čtvrtá kaple byla přistavěná v roce 1755. Cisterciácký klášter byl později zrušený a začal sloužit jako šlechtické sídlo. O prázdninách je Dolní hřbitov přístupný denně od 10:00 do 16:00. Farnost bude letos s pomocí dotací také restaurovat dva portály na faře. Dokončí čtyřleté restaurování lavic v hlavní lodi baziliky Nanebevzetí Panny Marie na zámku, za což vydá 1,2 milionu korun. Přibližně milion korun bude stát restaurování různých prvků a udržovací práce na poutní Zelené hoře, která je památkou UNESCO. Také na tyto akce farnosti přispějí kraj a město. vst kšSledujte jaké události Žďár nad Sázavou prožívá...
Na žďárskou Zelenou horu se po pauze vrátily ovce, pastva potlačuje růst náletů
![Na žďárskou Zelenou horu se po pauze vrátily ovce, pastva potlačuje růst náletů]( "Na žďárskou Zelenou horu se po pauze vrátily ovce, pastva potlačuje růst náletů")
Na travnatý svah žďárské Zelené hory se po roční přestávce vrátilo stádo ovcí. Pastva tam několik let pomáhala potlačovat náletové dřeviny a vysokou trávu třtinu křovištní, aby poměrně strmá stráň pod poutním kostelem mohla lépe fungovat jako louka.
Na žďárské Zelené hoře oslavili věřící svátek svaté Lucie průvodem s lucernami
![Na žďárské Zelené hoře oslavili věřící svátek svaté Lucie průvodem s lucernami]( "Na žďárské Zelené hoře oslavili věřící svátek svaté Lucie průvodem s lucernami")
Na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou dnes věřící slavili svátek svaté Lucie průvodem s lucernami a svíčkami. K večeru procházeli dlouhým tmavým ambitem, který obkružuje poutní kostel svatého Jana Nepomuckého.
Na poutní Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou měli svou mši i věřící z Tchaj-wanu
![Na poutní Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou měli svou mši i věřící z Tchaj-wanu]( "Na poutní Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou měli svou mši i věřící z Tchaj-wanu")
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou kromě věřících navštěvují milovníci památek a obdivovatelé díla architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Někteří poutníci přijíždějí s knězem, který tam pro ně po domluvě také odslouží mši, mezi nimi už byli i Tchajwanci, řekl ČTK kastelán Ondřej Vobejda.
Na žďárské Zelené hoře přibyly v opraveném ambitu obrazy křížové cesty
![Na žďárské Zelené hoře přibyly v opraveném ambitu obrazy křížové cesty]( "Na žďárské Zelené hoře přibyly v opraveném ambitu obrazy křížové cesty")
Na žďárské Zelené hoře byla v opraveném ambitu osazená křížová cesta, vytvořil ji akademický malíř Jiří Štourač. Nové výtvarné dílo tvořené 14 obrazy dnes bylo požehnáno po mši, již vedl Vladimír Záleský, děkan brněnský, který donedávna působil ve Žďáru nad Sázavou.
Žďárská Zelená hora má opravený ambit, nad branou po 200 letech přibyli andělé
Na žďárské Zelené hoře končí dvouleté opravy ambitu, který obkružuje tamní kostel svatého Jana Nepomuckého. Týkaly se omítek i výzdoby. Nad hlavní bránu se teď po víc než dvou stoletích vrátily dvě sochy andělů - štítonošů, původní byly kdysi zničeny, řekl dnes ČTK kastelán Ondřej Vobejda. Do opravovaného areálu kostela na Zeleného hoře se vydala krojová pouť
Ve Žďáru nad Sázavou se dnes konala lidová krojová pouť ke kostelu svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který patří mezi nejvýznamnější stavby barokní gotiky architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
Na travnatý svah žďárské Zelené hory se po roční přestávce vrátilo stádo ovcí. Pastva tam několik let pomáhala potlačovat náletové dřeviny a vysokou trávu třtinu křovištní, aby poměrně strmá stráň pod poutním kostelem mohla lépe fungovat jako louka.
Na žďárské Zelené hoře oslavili věřící svátek svaté Lucie průvodem s lucernami
Na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou dnes věřící slavili svátek svaté Lucie průvodem s lucernami a svíčkami. K večeru procházeli dlouhým tmavým ambitem, který obkružuje poutní kostel svatého Jana Nepomuckého.
Na poutní Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou měli svou mši i věřící z Tchaj-wanu
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou kromě věřících navštěvují milovníci památek a obdivovatelé díla architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Někteří poutníci přijíždějí s knězem, který tam pro ně po domluvě také odslouží mši, mezi nimi už byli i Tchajwanci, řekl ČTK kastelán Ondřej Vobejda.
Na žďárské Zelené hoře přibyly v opraveném ambitu obrazy křížové cesty
Na žďárské Zelené hoře byla v opraveném ambitu osazená křížová cesta, vytvořil ji akademický malíř Jiří Štourač. Nové výtvarné dílo tvořené 14 obrazy dnes bylo požehnáno po mši, již vedl Vladimír Záleský, děkan brněnský, který donedávna působil ve Žďáru nad Sázavou.
Žďárská Zelená hora má opravený ambit, nad branou po 200 letech přibyli anděléNa žďárské Zelené hoře končí dvouleté opravy ambitu, který obkružuje tamní kostel svatého Jana Nepomuckého. Týkaly se omítek i výzdoby. Nad hlavní bránu se teď po víc než dvou stoletích vrátily dvě sochy andělů - štítonošů, původní byly kdysi zničeny, řekl dnes ČTK kastelán Ondřej Vobejda. Do opravovaného areálu kostela na Zeleného hoře se vydala krojová pouť
Ve Žďáru nad Sázavou se dnes konala lidová krojová pouť ke kostelu svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který patří mezi nejvýznamnější stavby barokní gotiky architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
Žďár nad Sázavou
Žďár nad Sázavou (dřívější názvy částí před sloučením Město Žďár a Zámek Žďár, německy Saar a Saar-Vorschloss, latinsky Sar) je město ležící v kraji Vysočina, okresu Žďár nad Sázavou.
Žije zde přibližně 21 tisíc obyvatel.
Osada Žďár vznikla při cisterciáckém klášteře založeném Bočkem z Obřan roku 1252. Po krátkodobé existenci v místech označovaných dnes "Na starém městě" byla přemístěna na levý břeh řeky Sázavy do míst dnešního historického jádra. O Žďáře jako městečku se poprvé zmiňuje listina z roku 1293. Klášter se dostal se svým panstvím v roce 1588 pod pravomoc olomouckého biskupství. V roce 1606 byl zrušen a přešel přímo do vlastnictví kardinála Františka z Ditrichštejna. Ten roku 1607 povýšil městečko Žďár na město, udělil mu nová privilegia a nový znak. Roku 1704 potvrdil císař Leopold I. městu Žďáru jeho výsady a rozmnožil jeho znak. Do znaku města z roku 1607 byl přidán znak opatský a znak žďárského kláštera. Tohoto rozmnoženého znaku používá město dodnes.
Ve druhé polovině 19. století se začal ve městě rozvíjet národní život. V roce 1949 se stal Žďár sídlem politického okresu (tehdy ONV - Okresní národní výbor). Téhož roku došlo ke sloučení s obcí Zámek Žďár a místo původního úředního názvu Žďár byl zvolen nový název města - Žďár nad Sázavou. Po válce došlo k prudkému vzrůstu počtu obyvatel v souvislosti s výstavbou strojírenského závodu ŽĎAS. Vznikla nová sídliště a v 70. letech 20. století bylo takřka úplně přestavěno celé historické jádro města.
Ve městě Žďár nad Sázavou se nachází bývalý významný cisterciácký klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie (dnes zámek). Nejznámnější stavbou ve Žďáru i okolí je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, který je zapsán na seznamu památek UNESCO. Mezi další památky patří např.: kostel Nanebevzetí Panny Marie, radnice, dvůr Lyra, morový sloup, kostel Nejsvětější Trojice, Dolní hřbitov,
Významné osobnosti např.: vynálezce tašky síťovky Vavřín Krčil (1895–1968) a nebo rychlobruslařka Martina Sáblíková (* 1987).
Žije zde přibližně 21 tisíc obyvatel.
Osada Žďár vznikla při cisterciáckém klášteře založeném Bočkem z Obřan roku 1252. Po krátkodobé existenci v místech označovaných dnes "Na starém městě" byla přemístěna na levý břeh řeky Sázavy do míst dnešního historického jádra. O Žďáře jako městečku se poprvé zmiňuje listina z roku 1293. Klášter se dostal se svým panstvím v roce 1588 pod pravomoc olomouckého biskupství. V roce 1606 byl zrušen a přešel přímo do vlastnictví kardinála Františka z Ditrichštejna. Ten roku 1607 povýšil městečko Žďár na město, udělil mu nová privilegia a nový znak. Roku 1704 potvrdil císař Leopold I. městu Žďáru jeho výsady a rozmnožil jeho znak. Do znaku města z roku 1607 byl přidán znak opatský a znak žďárského kláštera. Tohoto rozmnoženého znaku používá město dodnes.
Ve druhé polovině 19. století se začal ve městě rozvíjet národní život. V roce 1949 se stal Žďár sídlem politického okresu (tehdy ONV - Okresní národní výbor). Téhož roku došlo ke sloučení s obcí Zámek Žďár a místo původního úředního názvu Žďár byl zvolen nový název města - Žďár nad Sázavou. Po válce došlo k prudkému vzrůstu počtu obyvatel v souvislosti s výstavbou strojírenského závodu ŽĎAS. Vznikla nová sídliště a v 70. letech 20. století bylo takřka úplně přestavěno celé historické jádro města.
Ve městě Žďár nad Sázavou se nachází bývalý významný cisterciácký klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie (dnes zámek). Nejznámnější stavbou ve Žďáru i okolí je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, který je zapsán na seznamu památek UNESCO. Mezi další památky patří např.: kostel Nanebevzetí Panny Marie, radnice, dvůr Lyra, morový sloup, kostel Nejsvětější Trojice, Dolní hřbitov,
Významné osobnosti např.: vynálezce tašky síťovky Vavřín Krčil (1895–1968) a nebo rychlobruslařka Martina Sáblíková (* 1987).