Město Ždírec nad Doubravou
MĚSTA
NAJÍT
Žďár nad Sázavou: klíčové zprávy a události
Přehled posledních zpráv z lokality "Žďár nad Sázavou". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.
Žďár nad Sázavou ve zprávách
Na poutní Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou měli svou mši i věřící z Tchaj-wanu
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou kromě věřících navštěvují milovníci památek a obdivovatelé díla architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Někteří poutníci přijíždějí s knězem, který tam pro ně po domluvě také odslouží mši, mezi nimi už byli i Tchajwanci, řekl ČTK kastelán Ondřej Vobejda. Zelená hora, památka UNESCO, je pro turisty přístupná také v zimním období. "Přijíždí poměrně dost farností, které se domluví, mají vlastního kněze. Udělají si třeba výlet po památkách a jako vrchol cesty mají Zelenou horu, kde si odslouží mši svatou. Nebo jedou vyloženě sem," řekl kastelán. Mezi návštěvníky je poměrně hodně Slováků a Poláků, přijíždějí i Němci či Chorvaté. Stoupla rovněž návštěvnost dětských skupin díky tomu, že letos začaly programy pro školní děti. Letošní návštěvnost Zelené hory by se podle kastelána zatím dala víceméně srovnat s minulým rokem, kdy bylo zaznamenáno přes 40.000 lidí. Mnoho dalších se prošlo okolo kostela díky tomu, že se přes den otevírá ambit, který kostel obkružuje. "Ještě budou vánoční svátky, během nichž bude kostel otevřený," podotkl. Komentované prohlídky jsou na Zelené hoře v zimě ve stanovených časech v úterý a ve čtvrtek. O vánočních svátcích nebudou, ale lidé se tam mohou přijít podívat na velký betlém a na skleněné objekty Anny Martinkové inspirované Santiniho tvorbou. Mladá designérka je i autorkou jednoho z darů, které letos od premiéra Petra Fialy (ODS) dostal americký prezident Joe Biden. Výstava Sklo bude na Zelené hoře zahájená 21. prosince. Betlém vyřezávalo z lipového dřeva asi před deseti lety mnoho tamních dobrovolníků. O svátcích bude kostel otevřený od 26. do 31. prosince. Mše tam jsou každou sobotu, letošní poslední začne na Silvestra hodinu před půlnocí. Účastníci se pak na kopci mohou dívat na ohňostroje v okolí. Kastelán míní, že je Zelená hora dost v povědomí lidí, i vzhledem k tomu, že byla poslední roky často zmiňovaná v médiích, kvůli opravám i loňskému 300. výročí úmrtí Santiniho. Nynějších 30 let od zapsání památky na seznam UNESCO oslavilo město s předstihem už v srpnu. Vojtěch Dyk zpíval na pontonu na hladině Konventského rybníka pod Zelenou horou a po setmění byl na členitou fasádu zelenohorského chrámu promítaný videomapping. Kostel na Zelené hoře byl vysvěcený 27. září 1722. Rozkvět poutního místa přerušil požár v roce 1784. Tehdejší správa povolila opravy pod podmínkou, že kostel bude sloužit jako pohřební. Hřbitov byl zrušený v 90. letech minulého století v důsledku zapsání památky do seznamu UNESCO. Výbor pro světové dědictví UNESCO schválil zařazení kostela na tento prestižní seznam koncem roku 1994. O deset let později převzala správu Zelené hory od Národního památkového ústavu římskokatolická farnost. S pomocí dotací se postarala o opravy kostela i ambitu. vst gcm
Na žďárské Zelené hoře přibyly v opraveném ambitu obrazy křížové cesty
Na žďárské Zelené hoře byla v opraveném ambitu osazená křížová cesta, vytvořil ji akademický malíř Jiří Štourač. Nové výtvarné dílo tvořené 14 obrazy dnes bylo požehnáno po mši, již vedl Vladimír Záleský, děkan brněnský, který donedávna působil ve Žďáru nad Sázavou.
Žďárská Zelená hora má opravený ambit, nad branou po 200 letech přibyli andělé
Na žďárské Zelené hoře končí dvouleté opravy ambitu, který obkružuje tamní kostel svatého Jana Nepomuckého. Týkaly se omítek i výzdoby. Nad hlavní bránu se teď po víc než dvou stoletích vrátily dvě sochy andělů - štítonošů, původní byly kdysi zničeny, řekl dnes ČTK kastelán Ondřej Vobejda. Do opravovaného areálu kostela na Zeleného hoře se vydala krojová pouť
Ve Žďáru nad Sázavou se dnes konala lidová krojová pouť ke kostelu svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který patří mezi nejvýznamnější stavby barokní gotiky architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
Na žďárské Zelené hoře byla v opraveném ambitu osazená křížová cesta, vytvořil ji akademický malíř Jiří Štourač. Nové výtvarné dílo tvořené 14 obrazy dnes bylo požehnáno po mši, již vedl Vladimír Záleský, děkan brněnský, který donedávna působil ve Žďáru nad Sázavou.
Žďárská Zelená hora má opravený ambit, nad branou po 200 letech přibyli anděléNa žďárské Zelené hoře končí dvouleté opravy ambitu, který obkružuje tamní kostel svatého Jana Nepomuckého. Týkaly se omítek i výzdoby. Nad hlavní bránu se teď po víc než dvou stoletích vrátily dvě sochy andělů - štítonošů, původní byly kdysi zničeny, řekl dnes ČTK kastelán Ondřej Vobejda. Do opravovaného areálu kostela na Zeleného hoře se vydala krojová pouť
Ve Žďáru nad Sázavou se dnes konala lidová krojová pouť ke kostelu svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který patří mezi nejvýznamnější stavby barokní gotiky architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
Žďár nad Sázavou
Žďár nad Sázavou (dřívější názvy částí před sloučením Město Žďár a Zámek Žďár, německy Saar a Saar-Vorschloss, latinsky Sar) je město ležící v kraji Vysočina, okresu Žďár nad Sázavou.
Žije zde přibližně 21 tisíc obyvatel.
Osada Žďár vznikla při cisterciáckém klášteře založeném Bočkem z Obřan roku 1252. Po krátkodobé existenci v místech označovaných dnes "Na starém městě" byla přemístěna na levý břeh řeky Sázavy do míst dnešního historického jádra. O Žďáře jako městečku se poprvé zmiňuje listina z roku 1293. Klášter se dostal se svým panstvím v roce 1588 pod pravomoc olomouckého biskupství. V roce 1606 byl zrušen a přešel přímo do vlastnictví kardinála Františka z Ditrichštejna. Ten roku 1607 povýšil městečko Žďár na město, udělil mu nová privilegia a nový znak. Roku 1704 potvrdil císař Leopold I. městu Žďáru jeho výsady a rozmnožil jeho znak. Do znaku města z roku 1607 byl přidán znak opatský a znak žďárského kláštera. Tohoto rozmnoženého znaku používá město dodnes.
Ve druhé polovině 19. století se začal ve městě rozvíjet národní život. V roce 1949 se stal Žďár sídlem politického okresu (tehdy ONV - Okresní národní výbor). Téhož roku došlo ke sloučení s obcí Zámek Žďár a místo původního úředního názvu Žďár byl zvolen nový název města - Žďár nad Sázavou. Po válce došlo k prudkému vzrůstu počtu obyvatel v souvislosti s výstavbou strojírenského závodu ŽĎAS. Vznikla nová sídliště a v 70. letech 20. století bylo takřka úplně přestavěno celé historické jádro města.
Ve městě Žďár nad Sázavou se nachází bývalý významný cisterciácký klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie (dnes zámek). Nejznámnější stavbou ve Žďáru i okolí je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, který je zapsán na seznamu památek UNESCO. Mezi další památky patří např.: kostel Nanebevzetí Panny Marie, radnice, dvůr Lyra, morový sloup, kostel Nejsvětější Trojice, Dolní hřbitov,
Významné osobnosti např.: vynálezce tašky síťovky Vavřín Krčil (1895–1968) a nebo rychlobruslařka Martina Sáblíková (* 1987).
Žije zde přibližně 21 tisíc obyvatel.
Osada Žďár vznikla při cisterciáckém klášteře založeném Bočkem z Obřan roku 1252. Po krátkodobé existenci v místech označovaných dnes "Na starém městě" byla přemístěna na levý břeh řeky Sázavy do míst dnešního historického jádra. O Žďáře jako městečku se poprvé zmiňuje listina z roku 1293. Klášter se dostal se svým panstvím v roce 1588 pod pravomoc olomouckého biskupství. V roce 1606 byl zrušen a přešel přímo do vlastnictví kardinála Františka z Ditrichštejna. Ten roku 1607 povýšil městečko Žďár na město, udělil mu nová privilegia a nový znak. Roku 1704 potvrdil císař Leopold I. městu Žďáru jeho výsady a rozmnožil jeho znak. Do znaku města z roku 1607 byl přidán znak opatský a znak žďárského kláštera. Tohoto rozmnoženého znaku používá město dodnes.
Ve druhé polovině 19. století se začal ve městě rozvíjet národní život. V roce 1949 se stal Žďár sídlem politického okresu (tehdy ONV - Okresní národní výbor). Téhož roku došlo ke sloučení s obcí Zámek Žďár a místo původního úředního názvu Žďár byl zvolen nový název města - Žďár nad Sázavou. Po válce došlo k prudkému vzrůstu počtu obyvatel v souvislosti s výstavbou strojírenského závodu ŽĎAS. Vznikla nová sídliště a v 70. letech 20. století bylo takřka úplně přestavěno celé historické jádro města.
Ve městě Žďár nad Sázavou se nachází bývalý významný cisterciácký klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie (dnes zámek). Nejznámnější stavbou ve Žďáru i okolí je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, který je zapsán na seznamu památek UNESCO. Mezi další památky patří např.: kostel Nanebevzetí Panny Marie, radnice, dvůr Lyra, morový sloup, kostel Nejsvětější Trojice, Dolní hřbitov,
Významné osobnosti např.: vynálezce tašky síťovky Vavřín Krčil (1895–1968) a nebo rychlobruslařka Martina Sáblíková (* 1987).