AFP: Kubánci se po únosu Madura obávají ještě těžších časů

Havana 7. ledna (ČTK/AFP) - Rok 2026 bude náročný: Kubánci, na které už nyní doléhá těžká ekonomická krize, očekávají ještě složitější budoucnost poté, co Američané unesli venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ten byl blízkým spojencem Havany a jeho režim dosud Kubě výrazně pomáhal dodávkami ropy, napsala agentura AFP. "Vzhledem k tomu, že Venezuela byla náš hlavní dodavatel ropy, bude další ekonomická situace (na Kubě) ještě o trochu komplikovanější," řekl Axel Alfonso. Tento třiapadesátiletý řidič žije podobně jako 80 procent Kubánců celý život pod americkými ekonomickými sankcemi, které platí už od roku 1962. "Nechci znít pesimisticky, jsem ale realista - rok 2026 bude těžký, hodně těžký," dodal. Pětapadesátiletá Madelin Terrisová, která pracuje jako recepční na ministerstvu, také předpokládá, že ekonomická situace ostrova, už nyní složitá, se může ještě zhoršit. V neděli řekl americký prezident Donald Trump, že komunistický režim na Kubě, který čelil tlaku desítky amerických administrativ, se může brzo zhroutit. Americké síly zadržely Madura v sobotu. Podle Trumpa je však potřeba podobného amerického vojenského zásahu na Kubě minimální, šéf Bílého domu očekává, že tamní režim se bez venezuelské ropy dlouho neudrží. "Vše se zhroutí," uvedl už během svého prvního funkčního období Trump, který na Kubu uvalil takové ekonomické sankce jako žádný americký prezident před ním. Vláda ostrova, vzdáleného od pobřeží Floridy na jihu Spojených států zhruba 150 kilometrů, byla po pádu Sovětského svazu v roce 1991 viditelně oslabená, ale podařilo se jí překonat těžkou ekonomickou krizi tím, že se země otevřela turistům a zahraničním investorům. Od roku 2000 se mohla Kuba také spolehnout na dohodu o spolupráci, kterou místní vláda podepsala s tehdejším venezuelským prezidentem Hugem Chávezem. Ostrov tak mohl počítat se zásobami ropy výměnou za pracovní posilu kubánských lékařů a profesorů. Caracas Kubě i v posledním trimestru loňského roku posílal okolo 30.000 až 35.000 barelů ropy denně, což pokrývalo až 50 procent potřeby ostrova, uvádí výzkumník z Texaské univerzity Jorge Piňón. Kvůli tomu, že Spojené státy zpřísnily sankce vůči Havaně, se příliš nevedlo plánovanému hospodářství, turismus upadal a měnová reforma byla neúspěšná. Ostrov s asi 9,6 milionu obyvatel znovu upadl do nové obzvláště tíživé krize. Za posledních pět let se kubánský hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 11 procent a vláda nemá dost deviz na zajištění základních služeb, včetně provozu zastaralé energetické infrastruktury, zdravotnického systému či poskytování dotovaných potravin. Právě obtížná ekonomická situace stála za bezprecedentními protivládními protesty z 11. července 2021, kdy tisíce Kubánců vyšly do ulic s hesly Máme hlad nebo Konec s diktaturou. Od té doby výpadky elektřiny a nedostatek základního zboží přispívají k další nespokojenosti a vedou k občasným protestům. "Žijeme v nejisté době," uvedla třicetiletá právnička Daira Pérezová, která se snaží uklidnit tím, že prozatím nenastaly zásadní změny ve venezuelské politice vůči Kubě. Podle Piňóna však není jasné, zda Caracas bude v zásobování Kuby ropou pokračovat. Havana ale nemá prostředky, aby si mohla na mezinárodních trzích takové množství ropy koupit, ani nemá politického spojence, který by ji z této situace dostal. Navzdory obavám však Kubánci pokračují v každodenních povinnostech. Na výhrůžky a velké napětí ve vztahu se svým mocným sousedem si už za více než 60 let zvykli. "Vidíte, 60 let už se nějak protloukáme, musíme i nyní," říká Alfonso. Osmdesátiletý Roberto Brown zažil americkou námořní blokádu Kuby během karibské krize v roce 1962, kdy se svět ocitl na pokraji jaderného konfliktu. "Trump ví, do jaké země vstoupí," řekl. "Raketa může dopadnout k nám, ale také k nim," dodal. bat nob mka - sdílejte článek