Americká cla ohrožují globální obchodní systém a hrozí recesí, varují ekonomové

Washington 16. dubna (ČTK) - Současná americká administrativa narušuje globální obchodní systém řízený pravidly a vytvořený po druhé světové válce, který přispíval k prosperitě a politické stabilitě. V komentáři to uvedli ekonomové Gary Hufbauer z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii (PIIE) a David Feldman z univerzity College of William Mary. Americký prezident Donald Trump prosazuje vysoká cla s deklarovaným cílem, aby Spojené státy znovu zbohatly, což podle ekonomů ale může vést ke zvýšení cen, k poklesu příjmů domácností a k recesi. Málo Američanů podle ekonomů chápe, co má kanadský premiér Mark Carney na mysli, když hovoří o systému globálního obchodu. Málo lidí chápe, co s tímto systémem Američané ztrácejí. "Ať už jsou jeho chyby jakékoli, tento systém podpořil globální prosperitu a politickou stabilitu. Obojí je ohroženo, protože současná administrativa záměrně torpéduje globální řád založený na pravidlech, který Amerika vytvořila z popela velké hospodářské krize ve 30. letech a globální války ve 40. letech," napsali. Trump tvrdí, že obrovské zvýšení celních bariér Ameriku "učiní znovu bohatou" a obnoví převahu USA, kterou podle něj měly za prezidenta Williama McKinleyho v 90. letech 19. století. "Ve skutečnosti celní sazby, které byly zavedeny minulý týden a pozastaveny, když se finanční trhy začaly třást, překračují úroveň (ochranářských celních) sazeb z roku 1930. Jakmile začnou platit extrémní cla, zejména na dovoz z Číny, vyšší ceny sníží příjem průměrné rodiny a mohou vyvolat recesi," tvrdí autoři komentáře. Navíc 90. léta 19. století podle nich nebyla vrcholem hospodářského a politického vlivu USA. "Postavení USA ve světě dosáhlo svého vrcholu po druhé světové válce, až když Amerika vybudovala globální obchodní systém, který odpolitizoval obchodní politiku," dodávají. Světový obchodní systém byl založen na dvou klíčových principech - nediskriminaci a celonárodním zacházení, které zajišťují spravedlivé mezinárodní obchodování. "Federální vláda například nemůže uvalit zvláštní daně na provoz BMW ve Spartanburgu v Jižní Karolíně, když je neuvaluje na Ford v Detroitu," vysvětlují ekonomové. Trumpova vláda podle nich ale centralizuje pravomoci v oblasti cel, což umožňuje selektivní zacházení s firmami a zeměmi podle politických preferencí. Tento přístup podle nich zvyšuje riziko obchodních sporů a návratu k agresivnímu mezinárodnímu obchodu jako v meziválečnému období. Situaci podle ekonomů ještě zhorší protiopatření ostatních zemí. Zároveň připomínají, že pravomoci prezidentovi propůjčil zákonodárný sbor. "Kongres by měl obnovit svou tradiční kontrolu nad celní politikou tím, že omezí používání výjimečných opatření, na která se odvolává prezident," píší Hufbauer a Feldman. "Systém globálního obchodu, který se opíral o Spojené státy a na který Kanada spoléhala od konce druhé světové války - systém, který sice nebyl dokonalý, ale po desetiletí pomáhal naší zemi zajišťovat prosperitu - skončil," řekl kanadský premiér na začátku dubna po Trumpově oznámení rozsáhlých cel, včetně takzvaných recipročních. "Osmdesátileté období, kdy Spojené státy zastávaly roli globálního ekonomického lídra, kdy vytvářely spojenectví založená na důvěře a vzájemném respektu a zasazovaly se o volnou a otevřenou výměnu zboží a služeb, skončilo. Je to tragédie,“ dodal. Spojené státy v tuto chvíli uplatňují 145procentní cla na dovoz z Číny. Vedle toho zavedly i plošné desetiprocentní clo na dovoz většiny produktů z většiny zemí světa. Dočasnou výjimku nedávno dostala elektronika, například chytré telefony a laptopy. Spojené státy však chystají zvláštní clo právě na elektroniku a čipy. Spojené státy rovněž uplatňují 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových vozů a stejně vysoký dovozní poplatek na hliník, ocel a odvozené produkty. Řada zemí na Spojené státy uvalila odvetná cla. boz spr - sdílejte článek