Americký finanční úřad propustí kvůli Trumpovým škrtům šest procent zaměstnanců

Následuje: Německo musí být vůči USA sebevědomější, vyzývají němečtí opoziční poslanci
Berlín 21. února (zvláštní zpravodaj ČTK Zdeněk Polák) - O mezinárodních a zejména transatlantických vztazích se v letošní kampani před nedělními volbami do německého Spolkového sněmu hovoří v nebývalé míře. Důvodem jsou obavy o budoucnost vztahů se Spojenými státy v čele s prezidentem Donaldem Trumpem, a to v kontextu zesílené bezpečnostní hrozby ze strany Ruska. Nyní opoziční poslanci a experti na zahraniční politiku Jürgen Hardt z Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Michael Georg Link z liberální Svobodné demokratické strany (FDP) se v debatách se zahraničními novináři tento měsíc v Berlíně shodli, že Evropa musí Spojené státy přesvědčovat o nutnosti korekce americké zahraniční a obchodní politiky a že příští německá vláda by v tom měla sehrát důležitou roli. I do německé předvolební kampaně nevyhnutelně proniklo téma transatlantických vztahů, které se dostalo do popředí zahraničněpolitických debat zejména po Mnichovské bezpečnostní konferenci a po zahájení rozhovorů mezi USA a Ruskem o Ukrajině, a to bez zástupců Evropské unie i samotné Ukrajiny. "Jestliže si Trump sedne s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem sám k jednomu stolu bez nás Evropanů, mohou z toho vzejít velmi nebezpečné výsledky," řekl Link, který se za poslance FDP ve Spolkovém sněmu vyjadřuje k zahraniční či bezpečnostní politice. FDP, která podle průzkumů nemá jisté zastoupení v příštím Spolkovém sněmu, je pro favorita nadcházejících volen, konzervativní unii CDU/CSU, nejpřirozenějším koaličním partnerem. Reakcí na politiku USA musí být podle Linka aktivita vedoucí k co největší soudržnosti evropské části NATO. "To ale nedokážeme, pokud, jako nyní SPD (kancléře Olafa Scholze), budeme vůči Putinovi uplatňovat strategii appeasementu. Vím, že je to tvrdé slovo, ale právě tak je to vnímáno v Polsku, Česku a pobaltských státech," tvrdí Link s vypůjčením pojmu označujícího pacifistickou politiku "uklidňování", která se vžila pro politiku ústupků západoevropských mocností vůči Adolfu Hitlerovi v roce 1938 v souvislosti s Mnichovskou dohodou o podstoupení německojazyčného československého příhraničí nacistické říši. Scholzova vláda bývá opozicí kritizována za váhavou vojenskou pomoc Ukrajině napadené ruskou agresí, ačkoli Berlín patří mezi významné podporovatele východoevropské země. Jürgen Hardt (CDU), zahraničněpolitický mluvčí frakce konzervativní unie CDU/CSU, se domnívá, že pravděpodobný budoucí kancléř Friedrich Merz (CDU) bude vůči Trumpovi uplatňovat dvojí strategii: "Za prvé mu řekne, že Německo a Evropa musí uvnitř NATO dělat více, a to i s ohledem na Ukrajinu, kdy budeme pokračovat ve společné politice a kde Německo a Evropa musí hrát silnou roli," řekl poslanec. Zároveň chce Německo vzkázat USA, že v Německu nastává "nový vítr" v hospodářské politice. "Ale v obchodní a hospodářské politice musíme jasně dát najevo, že věci, které nám enormně vadí, tedy Trumpem navrhovaná politika, jsou v neprospěch Ameriky," řekl Hardt s poukazem na Trumpovu restriktivní celní politiku. (pokračování...)