Analytici: Dopad závěrů summitu NATO na ekonomiku a finanční trhy je omezený

Praha 8. července (ČTK) - Bezprostřední dopad závěrů summitu NATO na světovou ekonomiku a finanční trhy je spíše omezený. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Trhy s nimi podle nich do velké míry počítaly. Výraznějším faktorem byla geopolitická situace, zejména vývoj kolem konfliktu v Íránu. Vedl ke zvýšení geopolitického rizika, růstu cen ropy a k odklonu investorů od rizikových aktiv, což se promítlo do jejich výprodejů, upozornili.

Samotný výstup ze summitu NATO by měl být pro trhy spíše uklidňující, uvedl analytik Investiky Vít Hradil. Spojenci se v závěrečné deklaraci jednoznačně přihlásili k principu vzájemné obrany. USA nezpochybňovaly závazek kolektivní obrany, což podle něj dává naději na stabilitu. Evropské trhy pravděpodobně ocení, že americký prezident Donald Trump se zdál být ochotný přispět k obraně Ukrajiny například poskytnutím licence k výrobě raket do systému Patriot či asistencí při vynucování případného budoucího mírového ujednání, dodal.

Z krátkodobého hlediska jsou závěry jednání NATO pro světovou ekonomiku mírně pozitivní, protože představují nový investiční impulz, míní analytik Deloitte David Marek. Zároveň ale podle něj přináší tlak na veřejné finance, které jsou i bez toho v řadě evropských zemí na neudržitelné dráze, včetně Česka.

"Summit NATO spíše zapadá do širšího kontextu. Pro evropské členy aliance znamená další zesílení tlaku ze strany Trumpa na to, aby Evropa převzala větší díl odpovědnosti za vlastní obranu a zvýšila obranné výdaje. To je z makroekonomického pohledu relevantní zejména ve střednědobém horizontu, kdy vyšší vojenské výdaje mohou ovlivňovat strukturu veřejných rozpočtů i hospodářský růst," řekl analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

Ani analytik XTB Tomáš Maxa bezprostřední ovlivnění světové ekonomiky neočekává. Potvrzení závazku nebude podle něj mít na globální růst a inflaci vliv. Stále ale silně vnímá nezodpovězení otázky, jak má být skokový nárůst financování armády v jednotlivých zemích financován. Země jihu Evropy, Francie a další země mají dlouhodobě problém se schodkem a rostoucím zadlužením. Navýšení výdajů na obranu by tak šlo velmi pravděpodobně na dluh a růst tempa zadlužení o jednotky procentních bodů i v kontextu Maastrichtských kritérií je podle něj dlouhodobě neudržitelné.

Největší potenciál ovlivnit finanční trhy má podle Hradila informace, které sice zazněla na summitu NATO, ale bezprostředně se aliance nedotýká. Šlo o Trumpovy výroky, které naznačují jeho frustraci z jednání s Íránem a připravenost ukončit příměří a vrátit se k ozbrojené konfrontaci. "Pokud by k tomuto skutečně došlo, byla by to špatná zpráva pro akcie napříč kontinenty, speciálně ovšem v Asii a Evropě, méně pak v USA. Zdražila by ropa i zemní plyn a znovu by vzrostly obavy ze vzedmutí inflace," odhadl.