Analytici: Za vyšším schodkem loňského rozpočtu je nerealistické rozpočtování

Praha 6. ledna (ČTK) - Za vyšším schodkem rozpočtu v loňském roce je podle některých analytiků nerealistické rozpočtování, tedy nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje. Další se obávají hlubších deficitů v dalších letech. Státní rozpočet loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun, který přesáhl plánovaných 241 miliard Kč, oznámila dnes ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Deficit byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka a zároveň třetí nejnižší od pandemie covidu-19. V roce 2024 skončilo hospodaření státu deficitem 271,4 miliardy korun.

"Pokladní plnění rozpočtu bylo pod tlakem již v průběhu roku, skokové zhoršení ale nastalo především v prosinci, kdy se meziměsíčně schodek prohloubil o 58 miliard Kč," uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko. Ani meziročně se tak nakonec deficit nezlepšil. Zhoršené hospodaření vlády jde podle něj z podstatné části na vrub nerealistickému rozpočtování. "Již při návrhu rozpočtu pro rok 2025 upozorňovala Národní rozpočtová rada na problém s nadhodnocenými příjmy a podhodnocenými výdaji. A realita tuto kritiku potvrdila," upozornil.

Ani analytik banky Creditas Petr Dufek nepovažuje výsledek rozpočtu za jakkoliv pozitivní. Zvlášť, když se české ekonomice vcelku dařilo, a vláda si navíc vypomohla 38 miliardami korun z daně z mimořádných zisků. Naplnila se podle něj přesně ta rizika, na které se upozorňovalo už v roce 2024, a sice, že některé příjmy jsou nadhodnocené, a naopak výdaje podstřelené. Konkrétně šlo příjmy z emisních povolenek, u výdajů pak náklady na obnovitelné zdroje, regionální školství a některé sociální výdaje. "Už listopadové plnění rozpočtu ukazovalo, že příliš optimistická byla vláda i při plánování příjmů z fondů EU," dodal.

Konsolidace veřejných financí v roce 2025 své výsledky přinesla, její tempo bylo pozvolné a zároveň nepodvázala ekonomický růst, míní analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská připomněla, že schodek rozpočtu v podílu k HDP neroste, ani neklesá. Zůstal na 3,4 procenta HDP. Vliv konsolidačního balíčku dozněl, bez dalších reforem a úspor míří podle ní rozpočtový automat zpět do hlubších deficitů, uvedla. "A exponenciální růst obsluhy dluhu na 99,8 miliardy v roce 2025 z 88,5 miliardy Kč v roce 2024 tlačí schodky do větších hlubin," podotkla.

Analytik skupiny Natland Petr Bartoň na síti X uvedl, že schodek není 290 miliard Kč, ale 250 miliard korun. "To není obhajoba bývalé vlády. Překročit schodek by neměl nikdo, zvlášť podivně plánovaný. Ale je rozdíl ho přešvihnout o devět, nebo 49 miliard Kč. Rozdíl jsou 'zpožděné' peníze z EU. Ty někdy dorazí dřív, někdy později," napsal.

Deficit veřejných financí by se letos vzhledem k pravděpodobné preferenci uvolněnější fiskální politiky novou vládou přiblížit ke třem procentům HDP, odhadl analytik Komerční banky Jaromír Gec. Od druhého čtvrtletí po skončení rozpočtového provizoria očekává postupný náběh viditelně expanzivního působení fiskální politiky s pozitivním dopadem na růst HDP, ale i na inflaci a tržní úrokové sazby, respektive výnosy státních dluhopisů. Obnovení konsolidace veřejných rozpočtů nepředpokládá ani v následujících letech.