Praha 12. července 2025 (ČTK) - Americká cla zasáhnou podle analytiků Česko především sekundárně přes další trhy, projeví se tak zřejmě s několikaměsíčním zpožděním. Přesto lze podle nich očekávat zpomalení tuzemské ekonomiky. Analytici ale zároveň upozorňují, že opět může jít o vyjednávací taktiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Česká republika loni podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyvezla do Spojených států zboží v hodnotě 133,5 miliardy Kč.
Spojené státy zavedou od 1. srpna na dovoz zboží z Evropské unie clo 30 procent, oznámil dnes Trump. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU je připravena pokračovat v jednáních do 1. srpna a nevyloučila přijetí odvetných opatření, pokud to bude nutné.
Brzká účinnost ohlášených cel podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky výrazně omezuje manévrovací prostor v jednáních EU s USA. V případě platnosti cel lze podle něj očekávat větší dopady na ekonomiku EU, včetně Česka. 'Jistou útěchou může být, že přímý export z ČR do USA nenabývá zásadních rozměrů. Dopady obchodních válek se tak do ČR promítnou skrze sekundární kanály. Tedy zprostředkovaně skrze naše největší obchodní partnery, kde příkladem může být právě exportně orientované Německo, s kterým je česká ekonomika silně provázána,' popsal Peterka.
Největší dopady na ČR tak předpokládá s odstupem několika měsíců, během nichž lze s USA opět jednat. 'Přesto lze očekávat zpomalení naší ekonomiky v letošním roce,' podotkl. To vše podle něj bude mít vliv na omezený růst mezd, nižší daňový výběr i větší schodky rozpočtů. Vlivem zvýšené míry nejistot může podle Peterky oslabovat také česká koruna.
Analytik Portu Jan Berka připomněl, že ČR má s USA obchodní přebytek více než čtyři miliardy korun. Cla přitom podle něj budou mít přímý i nepřímý vliv. 'Vyvážíme například motory, telefony nebo mikroskopy. Všechny tyto položky budou cly zasaženy napřímo. Nepřímé dopady půjdou skrze dodávky českého zboží do jiných evropských zemí, které následně vyváží do Ameriky,' řekl Berka. Také on upozornil na riziko slabšího růstu české ekonomiky.
Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda připomněl, že Trump ohlašoval cla vůči EU i dalším zemím v různé výši už několikrát. Pokaždé přitom zůstala nenaplněna. 'Charakterizují jeho první takřka už půlrok ve funkci amerického prezidenta jako máloco jiného,' podotkl. Podle něj je tak možné, že si americký prezident dnešním krokem vymezuje prostor k dalším jednáním, případně stupňuje tlak.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy Trump využil slabost EU. Evropa by se proto podle něj měla do budoucna poučit a věnovat se vlastní reformě. 'Ať si Trump vymyslí jakékoliv clo, nikdy to nebude horší, než jak poškozujeme naši ekonomiku sami. Zbytečné vnitřní překážky jednotného trhu odpovídají podle Mezinárodního měnového fondu vnitroevropskému 45procentnímu clu na zboží a 110procentnímu clu na služby,' řekl Prouza.
sip gcm - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Následuje: Zaniklý Pavlův Studenec u hranic na Tachovsku znovu ožil setkáním Čechů a Němců
Pavlův Studenec (Tachovsko) 12. července (ČTK) - Zaniklá obec Pavlův Studenec na Tachovsku v opuštěném česko-německém pohraničí po desítkách let na dva dny znovu ožila. Začal tam druhý dvoudenní česko-bavorský turistický festival Pavlův Studenec ožívá, kde se setkaly stovky přátel z obou stran hranice včetně několika původních obyvatel. Vysídlený Pavlův Studenec se mění v místo k setkávání Čechů a Němců a k navazování nových přátelství, řekl ČTK hlavní organizátor Matouš Horáček, místopředseda Česko-bavorského spolku přátelství a spolupráce. Pavlův Studenec kilometr od hranic s Německem se táhl na šesti kilometrech po hřebeni Českého lesa. "Byla to největší vysídlená obec na Tachovsku," řekl Horáček. Vznikl v 18. století na staré obchodní stezce. Podobně jako jinde v českém pohraničí tam žili převážně Němci. Podle informační tabule tam v roce 1939 bylo 294 domů a 1523 obyvatel. Obec měla přes 3000 hektarů. Organizátoři vyznačili 30 půdorysů původních budov, jejichž improvizovaná okna večer rozsvítí landartová instalace. Česko-bavorský spolek přátelství a spolupráce akci pořádá se spolkem Via Carolina - Goldene Strasse z bavorského Bärnau. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo odsunuto. Po vzniku železné opony byly budovy srovnány se zemí a obec zanikla. Zůstaly jen ruiny skryté v křovinách a pod vrstvou zeminy, památník Josefa Böttgera a hřbitov. "Domy se bouraly až do roku 1956. Zůstaly tu jen škola a fara, které sloužily jako kasárna pohraniční stráže, a kostel, který využívali jako pozorovatelnu. Vše se pak zlikvidovalo kolem roku 1977, kdy postavili kilometr odtud zděná kasárna," řekl historik Muzea Českého lesa Štěpán Čadek. Podle ředitelky muzea Jany Hutníkové zaniklo po druhé světové válce podél hranic na Tachovsku a Domažlicku zhruba po 40 obcích. Podle Horáčka bylo po válce jenom z Tachovska vysídleno téměř 100.000 obyvatel, přitom v okrese jich dnes žije necelých 60.000. "Tím, že tady byla železná opona, tak ten prostor hodně utrpěl. Příroda se sice dokázala vzchopit, díky čemuž tady probíhá zelený pás Evropy, nicméně život tady není. My se sem různými aktivitami snažíme lidi dostat," řekl Horáček. Podstatná je podle něj cyklostezka a vede tam také Stezka Českem, kam chodí nejvíc lidí. "Jinak je tu pořád liduprázdno," řekl. Podle Horáčka by měli lidé znát historii, poučit se z ní, ale neměla by to být překážka pro budoucnost. Společné pochopení souvislostí je dobrý ... (pokračování)
Pavlův Studenec (Tachovsko) 12. července (ČTK) - Zaniklá obec Pavlův Studenec na Tachovsku v opuštěném česko-německém pohraničí po desítkách let na dva dny znovu ožila. Začal tam druhý dvoudenní česko-bavorský turistický festival Pavlův Studenec ožívá, kde se setkaly stovky přátel z obou stran hranice včetně několika původních obyvatel. Vysídlený Pavlův Studenec se mění v místo k setkávání Čechů a Němců a k navazování nových přátelství, řekl ČTK hlavní organizátor Matouš Horáček, místopředseda Česko-bavorského spolku přátelství a spolupráce. Pavlův Studenec kilometr od hranic s Německem se táhl na šesti kilometrech po hřebeni Českého lesa. "Byla to největší vysídlená obec na Tachovsku," řekl Horáček. Vznikl v 18. století na staré obchodní stezce. Podobně jako jinde v českém pohraničí tam žili převážně Němci. Podle informační tabule tam v roce 1939 bylo 294 domů a 1523 obyvatel. Obec měla přes 3000 hektarů. Organizátoři vyznačili 30 půdorysů původních budov, jejichž improvizovaná okna večer rozsvítí landartová instalace. Česko-bavorský spolek přátelství a spolupráce akci pořádá se spolkem Via Carolina - Goldene Strasse z bavorského Bärnau. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo odsunuto. Po vzniku železné opony byly budovy srovnány se zemí a obec zanikla. Zůstaly jen ruiny skryté v křovinách a pod vrstvou zeminy, památník Josefa Böttgera a hřbitov. "Domy se bouraly až do roku 1956. Zůstaly tu jen škola a fara, které sloužily jako kasárna pohraniční stráže, a kostel, který využívali jako pozorovatelnu. Vše se pak zlikvidovalo kolem roku 1977, kdy postavili kilometr odtud zděná kasárna," řekl historik Muzea Českého lesa Štěpán Čadek. Podle ředitelky muzea Jany Hutníkové zaniklo po druhé světové válce podél hranic na Tachovsku a Domažlicku zhruba po 40 obcích. Podle Horáčka bylo po válce jenom z Tachovska vysídleno téměř 100.000 obyvatel, přitom v okrese jich dnes žije necelých 60.000. "Tím, že tady byla železná opona, tak ten prostor hodně utrpěl. Příroda se sice dokázala vzchopit, díky čemuž tady probíhá zelený pás Evropy, nicméně život tady není. My se sem různými aktivitami snažíme lidi dostat," řekl Horáček. Podstatná je podle něj cyklostezka a vede tam také Stezka Českem, kam chodí nejvíc lidí. "Jinak je tu pořád liduprázdno," řekl. Podle Horáčka by měli lidé znát historii, poučit se z ní, ale neměla by to být překážka pro budoucnost. Společné pochopení souvislostí je dobrý ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analytici: Americká cla zpomalí českou ekonomiku, zasáhnou ji hlavně sekundárně' je zařazena do kategorií Obchod (obo) - Makroekonomika (mak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025071203913|521140. Vydána 12.7.2025 17:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analytici: Americká cla zpomalí českou ekonomiku, zasáhnou ji hlavně sekundárně' je zařazena do kategorií Obchod (obo) - Makroekonomika (mak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025071203913|521140. Vydána 12.7.2025 17:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.
Prezident Petr
Prezident Petr
Razantní přístup
K územním
Pokud budou