Analytici: Válka na Ukrajině změnila pohled Evropy na bezpečnost

Praha 6. ledna (ČTK) - Válka na Ukrajině zásadně změnila evropské uvažování o bezpečnosti a ukončila představu, že mír je samozřejmostí. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK. Evropa čelí bezpečnostním hrozbám a musí tomu přizpůsobit jak svou obranu, tak způsob strategického uvažování. Státy se podle analytiků vydaly správným směrem, když postupně posilují obranné schopnosti a zvyšují výdaje na obranu, klíčovým faktorem však zůstává čas, protože jde o dlouhodobý proces. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022, napadená země se od té doby se západní pomocí brání. Slovo válka bylo před tím téměř tabu, zatímco mír byl považován za přirozený stav věcí, uvedl Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Tento přístup podle něj vedl k dlouhodobému podfinancování obrany a oslabení bezpečnostních struktur. "Válka na Ukrajině probudila Evropu z pohodlného spánku," řekl. Podpora Ukrajiny je podle Břízy současně strategickou investicí do vlastní bezpečnosti. "Ukrajina za nás kupuje čas a umožňuje nám dozbrojit, posílit vlastní kapacity a připravit se na případnou eskalaci," uvedl. Zároveň zdůraznil, že cílem není nutně příprava na válku, ale odstrašení. "Expanzi chtivé impérium lze zastavit jen tehdy, pokud narazí na dostatečně silného protivníka. Ne proto, že by k válce nutně došlo, ale proto, aby k ní vůbec dojít nemohlo. Připravenost a síla minimalizují riziko konfliktu," míní. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky poukázal na to, že navzdory vnitřním sporům si Evropa dokázala zachovat jednotný postoj vůči Rusku. "Více než tři a půl roku evropský postoj proti Rusku tedy drží, i když se určitě objevují trhliny a postupně narůstající rozdíly," uvedl v souvislosti s debatami o sankcích a zmrazených ruských aktivech. Podle Havlíčka se změna bezpečnostního prostředí promítla i do strategických dokumentů jednotlivých států. Česká bezpečnostní strategie z roku 2023 podle něj poprvé od 1. ledna 1993 hovoří o přímém vojenském ohrožení území ČR. "Jasně to ukazuje na úroveň tenze v mezinárodních vztazích a evropské bezpečnosti," uvedl. Podobný posun je podle něj patrný zejména ve střední a východní Evropě. Oba analytici se shodují, že vnímání hrozeb se v Evropě liší podle historické zkušenosti. Zatímco státy východního křídla Severoatlantické aliance (NATO) berou bezpečnostní rizika dlouhodobě velmi vážně, v západní Evropě byl posun pomalejší. Podle Břízy se to však i tam mění, což podle něj ilustruje například rozsáhlá modernizace německé armády. Evropské státy se podle obou analytiků postupně přizpůsobují nové realitě, zvyšují obranné výdaje a mění své strategické uvažování. Proces je však podle Havlíčka často příliš málo a příliš pomalu. Bříza míní, že systémově se evropské státy vydaly správným směrem a nyní jde především o čas a důslednost. Bříza míní, že obranná schopnost ale nestojí pouze na technice a zbraních. "Skládá se ze dvou stejně důležitých složek, a to výzbroje a morálky obyvatel. Můžete mít nejmodernější techniku na světě, ale bez odhodlaných lidí, kteří jsou ochotni ji použít, nemá žádnou hodnotu," řekl. Havlíček zároveň upozornil, že vedle Ruska se stále více prosazuje také Čína jako bezpečnostní hrozba. Zmínil rovněž nestabilitu na Blízkém a Středním východě, která má na Evropu dopad, byť podle něj menší než vývoj kolem Ruska a Číny. puz ptd - sdílejte článek