Analytici: V Latinské Americe letos bodovala pravice, vliv tam zvyšují USA

Buenos Aires 22. prosince 2025 (ČTK) - Latinská Amerika zažila v letošním roce na politické scéně obrat doprava, ve volbách mnozí voliči preferovali silné lídry, kteří jim slíbili rychlá řešení a lepší bezpečnost. Výrazně větší vliv v tomto regionu oproti předchozím letům prosazují Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump tam podle některých razí politiku přezdívanou novináři Donroeova doktrína, podle kombinace jeho jména a Monroeovy doktríny z 19. století, a snaží se tak zvýšit vliv Washingtonu na západní polokouli. "Po dlouhém období lhostejnosti se Washington vrátil k vlastní polokouli, kde se zaměřuje na migraci a bezpečnost a o něco méně na socioekonomický a demokratický rozvoj," řekl serveru televize Deutsche Welle (DW) mexický politolog Francisco Valdés-Ugalde. "Latinská Amerika je opět považována za exkluzivní sféru vlivu USA, ve snaze získat zdroje a omezit vliv Číny," míní ekvádorský sociolog Franklin Ramírez Gallegos. Podle serveru BBC Mundo Trump vidí v Latinské Americe původ mnoha problémů, jimž čelí Spojené státy. Jde zejména o nelegální migraci a drogy - téměř všechen kokain v USA pochází z Kolumbie, Peru a Bolívie. Nejviditelnější součástí Donroeovy doktríny je nyní Trumpova politika vůči Venezuele. Největší nasazení americké armády v Karibiku za několik dekád se zdůvodněním boje proti obchodu s drogami má zřejmě za cíl svrhnout autoritářský režim venezuelského levicového prezidenta Nicoláse Madura. Podle agentury Bloomberg může být i předstupněm k podobnému nátlaku na komunistický režim na Kubě. V obou případech hraje velkou roli i americký ministr zahraničí Marco Rubio, syn kubánských emigrantů s úzkými vazbami na kubánskou a venezuelskou opozici. Trumpova zahraniční politika v Latinské Americe spočívá i v otevřeném vměšování se do volební kampaně. Letos v listopadu například Trump prohlásil, že USA omezí pomoc Hondurasu, pokud v prezidentských volbách nevyhraje pravicový politik Nasry Asfura. Poté Trump udělil milost honduraskému exprezidentovi Juanu Orlandovi Hernándezovi, který je z Asfurovy politické strany a který byl loni v USA odsouzen ke 45 letům vězení za podíl na obchodu s drogami. Během sčítání hlasů, které ještě neskončilo, také americká vláda zamítla víza dvěma levicovým volebním úředníkům v Hondurasu. Letos v říjnu před částečnými parlamentními volbami v Argentině Trump pohrozil, že pokud volby nevyhraje prezident Javier Milei, Spojené státy nebudou k Argentině, která patří k nejzadluženějším zemím světa, tak štědré. Latinská Amerika zažila letos několikery prezidentské volby, v nichž pravicový kandidát porazil levicového - v Bolívii pravicový prezident Rodrigo Paz ukončil dvacetiletou vládu levice a Chile bude mít od března krajně pravicového prezidenta Josého Antonia Kasta, který ve volbách porazil komunistickou kandidátku a vystřídá v nejvyšším úřadu levicového Gabriela Borice. "Není pochyb, že Kast bude mít úzké vazby s (prezidentem) Mileiem," řekla serveru DW politoložka Claudia Heissová z Chilské univerzity. Podle ní může spolupráce těchto dvou Trumpových obdivovatelů ovlivnit i čínské investiční působení v Jižní Americe. Pravice nyní vládne zhruba v polovině zemí regionu, ale dvě největší latinskoamerické země Mexiko a Brazílie mají vlády levicové. Příští rok se však konají prezidentské volby v Kostarice, Kolumbii, Peru a právě také v Brazílii. V této nejlidnatější zemi regionu sice zatím průzkumy naznačují vítězství levice, volby tam ale budou až v říjnu a situace by se mohla obrátit díky oživení pravice po letošním odsouzení krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara k trestu vězení za pokus o státní převrat. V Kolumbii, kde vládne nyní první levicový prezident v historii země Gustavo Petro, bude podle politoložky Florencie Rubiolové z argentinské Univerzity 21. století výsledek voleb v polovině roku záležet na tom, jak dopadne Trumpova akce vůči Venezuele. Pravicoví kandidáti, kteří letos bodovali v Latinské Americe ve volbách, podle argentinského politologa Sebastiána Dabreincheho využili frustraci veřejnosti a slíbili tvrdé kroky proti zločineckým gangům. Ty jsou dlouhodobým problémem regionu a jejich působení přesahuje hranice jednotlivých zemí. Kromě obchodu s drogami vydělávají na nelegální těžbě či pašování migrantů a zbraní. Další argentinský politolog Andrés Malamud se ale domnívá, že pravicoví kandidáti letos v regionu nezvítězili kvůli své politické orientaci, ale prostě proto, že voliči chtěli změnu. "Levicové vlády nesplnily jejich sliby, tak hlasovali pro pravici," míní Rubiolová. nob nim - sdílejte článek