Analýza: Většina pacientů na internách jsou senioři, péče bude potřeba víc

Praha 17. května (ČTK) - Téměř tři čtvrtiny z více než 300.000 lidí ročně hospitalizovaných na interních odděleních nemocnic jsou podle analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) senioři. Vyplývá to z prezentace ředitele ÚZIS Ladislava Duška a místopředsedy České internistické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Tomáše Hauera na jednání výboru pro zdravotnictví. Oddělení oblastních nemocnic mají lůžka obsazená průměrně z 61 procent, některá i méně než z 30 procent. Odborníci ale kvůli očekávanému stárnutí populace varují před jejich rušením. Před pěti lety bylo v tuzemsku lidí starších 65 let 2,1 milionu a z nich více než 203.000 starších 85 let. Podle predikcí bude v roce 2040 seniorů 2,6 milionu a pětaosmdesátníků a starších 469.000, v polovině 21. století pak počty vzrostou na více než tři miliony lidí nad 65 let a půl milionu starších 85 let. "Teď tu máme nějaký počet lidí nad 85 let, za deset let jich budeme mít 2,5krát tolik. A čím starší a komplexnější lidé jsou, tak tím méně potřebují superspecialisty," uvedl Hauer. Vhodná je pro ně podle něj právě péče internistů, kteří vidí jejich zdravotní stav jako celek. Průměrná doba hospitalizace na interním oddělení je šest dní. "72 procent těch pacientů je starších 65 let starších, a jak tahle kohorta poroste, samozřejmě extrémně poroste tlak na ta interní lůžka," dodal. Předloni bylo v Česku asi 7500 lůžek na asi 300 interních nemocničních odděleních, více než 5500 bylo v regionech, necelých 500 v krajských a asi 1500 ve fakultních nemocnicích a na dalších specializovaných pracovištích. Zatímco fakultní nemocnice je měly obsazené v průměru téměř ze 76 procent, regionální pracoviště z 61 procent. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška jsou ale oddělení obsazená i jen z 20 procent. Reálnou potřebu hospitalizací ale podle Hauera ještě ovlivňují pacienti, kteří by na interních lůžkách sice ležet nemuseli, ale není pro ně jiná forma péče. "Suplují léčebny dlouhodobě nemocných a podobná zařízení. Nemáme udělané zdravotně sociální pomezí, abychom jasně řekli, pro kterého pacienta prostě už neumíme zdravotně nic udělat," vysvětlil. Jde o lidi, které není možné propustit domů, ale kapacity jinde pro ně nejsou. Stárnutí populace se podle Hauera nevyhýbá ani lékařům internistům, kteří patří mezi nejstarší mezi obory. Téměř polovina z 1357 byla podle dat z roku 2023 starší 50 let a pětina starší 70 let. Nové se podle něj nedaří do oboru, ze kterého postupně vznikla kardiologie, diabetologie nebo onkologie, příliš přilákat, loni atestovalo 73 internistů. Obor podle Hauera netáhne zájemce ani proto, že si často v nemocničním provozu na sebe nevydělá a nemocnice na něj musí doplácet z jiných provozů. Problém je to podle Duška zejména v regionálních nemocnicích. "Oblastní zdravotnická zařízení měla v roce 2024 v úhradové vyhlášce nižší základní sazby pro úhradu paušálních CZ-DRG, než byly jejich náklady," řekl na jednání Dušek. CZ-DRG je systém oceňování nemocniční péče. Krajské a fakultní nemocnice podle něj dostávaly více peněz, než byly jejich náklady. Zdravotní pojišťovny, současné i minulé vedení ministerstva zdravotnictví dlouhodobě upozorňují na nutnost transformace lůžek akutní nemocniční péče, kterých je v Česku nadbytek. Vznikat by měla lůžka dlouhodobé a následné péče, za které ale nemocnice dostávají ještě nižší úhrady než za lůžka akutní, například právě internu. Rozdíl mezi reálnými náklady ošetřovacího dne v následné péči je podle ÚZIS zhruba 500 korun, při přepočtení na počet pacientů za rok asi 1,7 miliardy. van kš - sdílejte článek