AP: Kvůli ochraně vojáků Ukrajina používá dálkově ovládaná vozítka

Kosťantynivka (Ukrajina) 22. září (ČTK/AP) - Na bojišti, kde se to jen hemží smrtícími ruskými drony, ukrajinští vojáci stále více používají obratná dálkově ovládaná vozidla, která dokážou plnit celou řadu úkolů a umožňují vojákům, aby se sami nevydávali na potenciálně životu nebezpečné mise, napsala agentura AP. Ukrajinská armáda, která se v déle než tři a půl roku trvající válce potýká s nedostatkem vojáků, využívá zejména takzvané pojízdné roboty. Toto vozítko vypadá jako miniaturní tank a dokáže přepravovat zásoby, odstraňovat miny a evakuovat zraněné nebo mrtvé. "Lidi to úplně nahradit neumí," připustil velitel jednoho z pluků ve 20. brigádě Ljubart, který vystupuje pod přezdívkou Miami. "Řekl bych to takhle: člověk tam jít může, ale je to pro něj někdy příliš nebezpečné," dodal následně. Robotická vozítka vyrábějí ukrajinské firmy a podle velikosti a schopností se jejich cena pohybuje od 1000 dolarů (asi 20.620 korun) až po 64.000 dolarů. Pro ukrajinské vojáky na frontě má taková technika zásadní význam, o novinku ale nejde. Německý wehrmacht za druhé světové války používal malý dálkově ovládaný pásový transportér nazvaný Goliath, který byl s ovladačem propojený elektrickým kabelem. V uplynulých desetiletích moderní verze takových obrněnců pro ženijní operace a další úkoly na bojišti vyvinuly Spojené státy, Izrael, Británie a Čína. Ale to, v jaké míře je využívá ukrajinská armáda, je podle Bena Barryho z londýnského Mezinárodního institutu pro strategická strategická studia pozoruhodné. Rusko také využívá dálkově ovládaná vozidla. Miami do ukrajinské armády vstoupil hned v první den ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Sloužil u dělostřelectva, později jako operátor dronů. "Válka se vyvíjí a my nemůžeme stát stranou," řekl. Robotická vozítka, která jeho tým využívá, jsou obrněná a namontovaná na kolech nebo pásech. Pomalu se sunou sutinami nebo prašnými cestami. Snadno se pohybují v terénu, který by pro vojáky byl příliš náročný nebo nebezpečný. "Dostávají se sem v určitém stavu a my je vylepšujeme," vysvětluje Miami. "Uzpůsobujeme ovládání tak, aby lépe fungovalo, když Rusové používají prostředky elektronického boje, aby se spojení nepřerušilo," řekl. Miamiho desetičlenný tým je teprve na začátku zapojování vozítek do misí, využívá je hlavně pro dopravu jídla a munice vojákům blízko fronty. Podobně jako v případě FPV dronů, jejichž operátoři mají možnost vidět potenciální cíle v reálném čase, využití dálkově ovládaných obrněnců se bude rozšiřovat, řekl voják z Miamiho jednotky jménem Akim. Pracuje ve stísněném sklepě nedaleko Kosťantynivky v místě vzdáleném méně než deset kilometrů od fronty, kde jsou slyšet tlumené údery leteckých bomb, ostré rány dělostřelectva a bzukot dronů. Město, které mívalo 67.000 obyvatel, se nachází na stále se zmenšujícím kusu území ovládaném Ukrajinci západně od Bachmutu. Panelové domy jsou poničené, po nedávném bombardování z míst zásahů stále stoupá dým a silnice směřující na Pokrovsk jsou poseté vyhořelými auty. Díky dronu může Akim prozkoumávat město a silnice v jeho okolí, aniž by riskoval život. "Pokaždé, kdy něco dělá dron nebo robot, znamená to, že to nemusejí dělat naši bojovníci," poznamenal. "Stroj se navíc neunaví," dodal. Akim pracuje ve dvojici s jiným vojákem, který robotické vozítko ovládá pomocí joysticku. Není vybavené kamerou a místo toho jako "oči" slouží záběry z Akimova dronu. Během jedné z nedávných misí tým na vozítko naložil 200 kilogramů munice, paliva, vody a potravin a poslal ho k operátorům dronů blíže k frontě. Stroj se pohyboval rychlostí asi šest kilometrů za hodinu, doručil náklad na dobře ukrytou pozici v lese a vrátil se na základnu. Robotická vozítka se pohybují pomaleji než auta a často se přemisťují otevřeným prostorem a to z nich dělá snadné cíle. Toto je jeden z faktorů brzdících jejich nasazení. "To je důvod, proč jsme jimi zatím neevakuovali mnoho zraněných," řekl Miami. "Někteří to odmítají, protože je to příliš nebezpečné," dodává. V úvahu je také třeba brát náklady. Vozidla, které Miami a jeho kolegové používají stojí v průměru 400.000 hřiven (necelých 200.000 korun). "To sice není moc, ale když jsou týdně tři až čtyři zničena, nasčítá se to," uvedl. Aby vozítka ochránili, pokusili se ke strojům přivařit mřížovité klece nebo na ně zepředu připevnit kovové válečky k detekování min. Takové "zlepšováky" se pak promítají do konstrukcí nových modelů. hab ml - sdílejte článek