AP: Potom, co USA náhle ukončily pomoc, čelí Libérie neplánovaným těhotenstvím

Sarworlor (Libérie) 12. července (ČTK/AP) - Před pěti měsíci se Roseline Phayová, dvaatřicetiletá farmářka ze západoafrické Libérie vydala na výpravu s cílem sehnat antikoncepci, píše agentura AP. Phayová a její partner mají dvě dcery a jen stěží vychází s tím, co mají. Odhodlaná, že nebude mít další děti, se vydala ke zdravotníkovi ve své vesnici, ale antikoncepce, implantáty a kondomy zde došly. Phayová tak vyrazila na mnohahodinovou túru po místních silnicích z červené hlíny, aby došla na další kliniku. Ani tam jí nepomohli. Tehdy to ještě nevěděla, ale její mise byla od začátku odsouzená k neúspěchu. Jen několik týdnů předtím totiž americký prezident Donald Trump náhle přerušil většinu dodávek pomoci do zahraničí skrz Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID). Právě ta platila za léčiva pro liberijské veřejné kliniky. Houževnatá a upřímná žena si podobnou cestu zopakovala čtyřikrát. Pak otěhotněla. 'Trpím,' řekla, zatímco v rukou držela svou brečící dceru Pauline. 'Na zádech mám tohle dítě a to druhé v mém břiše trpí,' dodala. I těhotná, jak řekla, musí pokračovat v obdělávání polí, nebo nebude mít co k jídlu. Potom, co otěhotněla, musela přestat s kojením Pauline, uvedla. Dítě kvůli tomu začalo trpět tak vážnou podvýživou, že málem zemřelo. Po amerických škrtech nezůstala v zemi žádná speciální strava pro podvyživené děti, a dívka je tak stále nemocná. Phayová patří k milionům dalších lidí z celé Afriky, jejichž životy se po škrtech v americké pomoci převrátily naruby. V Libérii činila americká podpora téměř 2,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je podle Centra pro globální rozvoj nejvyšší procento na světě. 'Vliv USAID v Libérii byl obrovský,' uvedl Richlue O. Burphy, který na projektech agentury pracoval přes deset let a který zároveň řídí státní dozorčí orgán Národní loterie. 'Všude, kam se podíváte, uvidíte symbol USAID. A téměř všechny úřady měly s USAID nějaký typ partnerství,' doplnil. V Libérii, která byla založená na začátku 19. století s cílem vytvořit prostor pro osvobozené otroky a svobodné černochy ze Spojených států, panuje pocit hluboké zrady. Její politický systém vznikl po vzoru toho amerického, stejně tak jako její vlajka. Liberijci o Spojených státech často mluví jako o svém velkém bratrovi. Libérie byla jednou z prvních zemí, která od USAID obdržela pomoc, a to v roce 1961. Její vedoucí představitelé předpokládali, že je díky blízkému vztahu se Spojenými státy Trump při svých škrtech ušetří. Po občanských válkách a epidemii eboly záleží přežití Libérie z velké části na zahraniční pomoci, zejména od Spojených států a Světové banky. Navzdory hojnému výskytu přírodního bohatství žije šest z deseti Liberijců pod hranicí chudoby, uvedla Světová banka. Libérie se podle ní řadí mezi deset nejchudších států světa. Škrty v pomoci představují vážnou výzvu zejména pro systém zdravotnictví, řekl AP náměstek ministra financí Dehpue Y. Zuo odpovědný za sestavování státního rozpočtu. Abychom zajistili, že stávající systém přežije, bude podle něj potřeba dramatická změna v pohledu na škrty v jiných oblastech. Libérie dostávala mezi roky 2014 a 2023 v průměru 527,6 milionů dolarů (11 miliard korun) zahraniční pomoci, uvedlo její ministerstvo financí. Letos měla dostat 443 milionů dolarů (9,3 miliardy korun), ale škrty mají připravit zemi o 290 milionů dolarů (šest miliard korun) a zasáhnou zejména tu pomoc, kterou ještě nerozdělili. USAID v zemi financovala stavbu škol a zdravotnických klinik, zajišťovala přípravu učitelů a doktorů a poskytovala stipendia pro studium ve Spojených státech. Podporovala drobné zemědělce a dotovala školní jídla. Většina amerických peněz ale směřovala do liberijského zdravotnického systému, představovaly 48 procent jeho rozpočtu. Financoval se z nich boj proti malárii, programy na podporu zdraví matek, léčba HIV a AIDS a komunitní zdravotní programy. Díky nim v zemi fungovaly stovky zdravotnických projektů různých skupin poskytujících pomoc. Teď v okrese Bong, kde Phayová žije, zeje většina polic na zdravotnických klinikách prázdnotou. Sanitka zřízená z peněz USAID nefunguje, protože není na palivo. Nemocnicím dochází dezinfekce a rukavice. Příprava zdravotníků se zastavila a komunitním zdravotníkům už měsíce nikdo nezaplatil. Moses K. Banyan, ředitel nedaleké nemocnice DB Dunbar popsal americké škrty jako více než šokující. Obává se budoucnosti zejména potom, co se v okresu objevilo několik případů nákazy nemocí mpox, dříve známé jako opičí neštovice, která se do země dostala ze sousední Sierry Leone. Varování o přerušení pomoci by podle něj alespoň umožnilo hledat náhrady. 'Ale bylo to, jako kdybyste spal, probudil jste se a oni vám řekli, že máte odejít z domu,' popsal. Stažení americké podpory otevírá prostor pro ostatní státy, především Čínu, uvedli experti a vysocí představitelé Libérie. Čínské společnosti spravují liberijské zlaté doly, staví zde silnice a vzdělávají humanitární pracovníky. Čínské pivo se prodává vedle místních značek. Mnoho Liberijců, kteří by dříve poslali své děti studovat do Spojených států, teď volí Čínu. Minulý měsíc otevřela Čína nové kardiologické centrum v největší nemocnici v hlavním městě pojmenované po Johnu F. Kennedym, které se ale přezdívá Just For Killing (anglicky jen na zabíjení) kvůli jejím omezeným zdrojům i před americkými škrty. 'Jsou tu mezery, které musí někdo zaplnit a Libérie to nezvládne,' uvedl Zuo. 'Jsme otevřeni celému světu včetně Spojených států,' doplnil. bak zpt - sdílejte článek