AP: V Kanadě začíná summit G7. Má probrat trh i války a nenaštvat Trumpa

Kananaskis (Kanada) 16. června (ČTK/AP) - Když byl americký prezident Donald Trump naposledy v Kanadě kvůli summitu skupiny G7, vznikla fotografie, na které sedí se vzdorovitě založenýma rukama, zatímco se na něj tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová upřeně dívá, píše agentura AP. Pokud existuje společná mise pro summit G7, který začíná dnes v kanadských Skalnatých horách, je to hlavně snaha omezit jakékoliv přestřelky v době velmi silného napětí mezi lídry. Summit v roce 2018 skončil tím, že Trump při odletu v prezidentském speciálu Air Force One a zároveň na sociálních sítích kritizoval kanadské hostitele. Uvedl také, že nařídil americkým činitelům, kteří v Québeku zůstali, aby odmítli společné prohlášení G7 podpořené lídry Japonska, Francie, Spojeného království, Itálie, Německa a Kanady. "Dal jsem pokyny naší americké reprezentaci, aby nepodpořila prohlášení, protože se zabýváme cly na auta, která zaplavují americký trh!" napsal tehdy Trump na sociální síť známou v té době jako Twitter. Před letošním setkáním už Trump uvalil na několik desítek zemí rozsáhlá cla, kvůli kterým hrozí zpomalení světové ekonomiky. Nenastal téměř žádný pokrok ve snahách o vyřešení konfliktů na Ukrajině a v Pásmu Gazy a také nového a eskalujícího sporu mezi Izraelem a Íránem ohledně jaderného programu Teheránu. K tomu lze přidat problémy se změnou klimatu, migrací, pašováním drog, novými technologiemi, jako například umělou inteligencí, a také pokračující převahou Číny ve výrobě a její kontrolou klíčových dodavatelských řetězců. Na dotaz, zda plánuje na zasedání G7 oznámit nějaké obchodní dohody, Trump při nedělním odletu z Bílého domu odpověděl: "Máme naše obchodní dohody. Vše, co musíme udělat, je poslat dopis, 'Tohle je to, co budete muset zaplatit.' Ale myslím, že budeme mít málo nových obchodních dohod." V sázce bude možná i samotné přežití skupiny G7. Setkání se koná v době, kdy Trumpova vláda zatím vysílala smíšené signály ohledně prezidentovy přítomnosti na listopadové schůzce skupiny G20 v Jihoafrické republice. Trump odmítal na summitu v roce 2018 v Québeku nejen kritiku amerických cel, ale také snahu o vytváření aliancí zemí se společnými standardy, které by měly za cíl utvářet společné politiky. "Velký spor představovaly v Québeku odkazy na mezinárodní řád založený na pravidlech a odtud pochází známá fotka," popsal Peter Boehm, kanadský poradce na summitu G7 v roce 2018 a veterán ze šesti summitů G7. "Myslím, že to všem vnuklo myšlenku, že zasedání G7 už nejsou taková, jak bylo doteď normální," doplnil. Německá, anglická, japonská a italská vláda předznamenaly, že přátelský vztah jejich lídrů s Trumpem může letos snížit pravděpodobnost emotivních výbuchů. "Mám s prezidentem Trumpem dobré vztahy, a to je důležité," uvedl v sobotu při odletu do Kanady britský premiér Keir Starmer. Letos není vydání společného prohlášení lídrů G7 v plánu, což je známka toho, že Trumpova vláda nevidí potřebu budovat konsenzus s ostatními demokraciemi. Je možné, že vnímá podobná prohlášení jako protiklad svých cílů zavést nová cla, zvýšit produkci fosilních paliv a mít Evropu, která je méně závislá na americké armádě. "Trumpova vláda téměř určitě věří, že žádná dohoda je lepší než špatná dohoda," uvedla Caitlin Welshová, ředitelka Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), institutu, jehož zástupci byli součástí Trumpova týmu pro summity G7 v prvním prezidentském období. Bílý dům se rozhodl nezveřejnit své cíle pro summit G7. Toto mezivládní fórum vzniklo v roce 1973 jako setkání ministrů financí s cílem najít řešení ropné krize. Postupně se vyvinulo v každoroční summit, který má podporovat osobní vztahy mezi světovými lídry a řešit globální problémy. Skupina G7 se dokonce na krátkou dobu rozšířila na G8 s přijetím Ruska jako dalšího člena. Rusko bylo ale v roce 2014 vyloučeno po anexi ukrajinského poloostrova Krymu a vytvoření pozice na Ukrajině, která předcházela plnohodnotné invazi do této země v roce 2022. Trump má v průběhu summitu v Kanadě v plánu nejméně tři bilaterální setkání, která začnou dnes ráno schůzkou s kanadským premiérem Markem Carneym. Americký prezident se má podle vládního činitele setkat také s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Americký prezident zavedl cla ve výši 25 procent na ocel, hliník a auta, což neúměrně zasáhlo Japonsko. Trump také uvalil desetiprocentní cla na dovoz z většiny zemí a je možné, že je dále zvedne 9. července po uplynutí devadesátidenního období na vyjednávání, které vyhlásil. Spojené království si vyjednalo obchodní rámec, který zahrnuje kvóty na částečnou ochranu proti některým dodatečným americkým clům. Ale desetiprocentní základ má zůstat, protože Trumpova vláda počítá s tím, že příjmy z něj pomohou pokrýt náklady na škrty v daních z příjmů. Kanada a Mexiko čelí dalším clům ve výši až 25 procent, která Trump zavedl pod záminkou zastavení pašování fentanylu. Některé zboží má být přitom zahrnuto do obchodní dohody mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou podepsané v roce 2020 za Trumpova prvního prezidentství. Trumpova vláda trvá na tom, že její rozsáhlá cla povedou k vytvoření obchodních dohod, které vyřadí Čínu z boje. Není ale jasné, jak má znepřátelení obchodních partnerů vést k tomu, že budou chtít posílit svou závislost na Americe. Kanadský lídr Carney se nechal veřejně slyšet, že jeho země už nemůže vnímat Spojené státy jako stálého přítele. Trumpovi by pak nakonec mohl zbýt nepříjemný úkol snažit se zachovat cla a zároveň přesvědčit ostatní země, že je pro ně lepší postavit se za Spojené státy spíše než na stranu Číny. "Trump se pokusí koordinovat skupinu ke společné akci proti čínskému ekonomickému nátlaku," popsal v analýze Josh Lipsky, vedoucí oddělení mezinárodní ekonomie v think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council). "Ale ostatní lídři se možná proti Trumpovi postaví. Mohou říct, že taková koordinace, která je ostatně základem fungování G7, by byla jednodušší bez uvalování cel na spojence," doplnil. bak mka - sdílejte článek