BBC: Trumpa čeká ostrá výměna názorů s jordánským králem Abdalláhem II.

Washington 11. února 2025 (ČTK) - Americký prezident Donald Trump bude při svém dnešním setkání s jordánským králem Abdalláhem II. v Bílém domě zřejmě čelit silné kritice, napsal dnes zpravodajský server BBC. Půjde o první schůzku Trumpa s jordánským monarchou od chvíle, kdy staronový šéf Bílého domu navrhl odsunout Palestince z Pásma Gazy do Jordánska. V Jordánsku se nacházejí americké základny, žijí tam miliony uprchlíků a bezpečnostní spolupráce Ammánu je pro Izrael zásadní.

Jordánsko, které je blízkým spojencem USA, nyní balancuje mezi vojenskými a diplomatickými vztahy s Washingtonem a veřejným míněním, které je nakloněno právu Palestinců na sebeurčení. Válka v Pásmu Gazy toto balancování ztížila a Trumpovy návrhy ohledně budoucnosti Pásma Gazy věc dovedly až k bodu zlomu, píše BBC.

Trump v rozhovoru s Fox News rozšířil svůj dřívější návrh odsunout Palestince z Pásma Gazy do sousední Egypta a do Jordánska, když prohlásil, že by Palestinci pak už neměli právo se vrátit. To by odporovalo mezinárodnímu právu, připomíná BBC. V pondělí Trump uvedl, že by mohl pozastavit americkou pomoc Egyptu a Jordánsku, pokud Palestince nepřijmou.

K nejhlasitějším kritikům návrhu odsunout Palestince z Pásma Gazy do Jordánska patří Palestinci, kteří tam přišli v minulosti. V uprchlickém táboře nedaleko města Džaraš na severu Jordánska se tísní asi 45.000 Palestinců. Rodiny, které zde žijí, pocházejí původně z Pásma Gazy, tedy z Džabálije, Rafáhu a Bajt Hanúnu, a do Jordánska přišly po šestidenní válce v roce 1967 s vidinou, že půjde pouze o dočasné útočiště. Dnes už zde žije několik generací Palestinců, jejichž předci přišli z Pásma Gazy.

"Donald Trump je arogantní narcista," řekl BBC 60letý Máhir Azází. "Jeho myšlení je středověké, přemýšlí jak kupec" dodal muž, který Džabálíji v Pásmu Gazy opustil jako batole. Část jeho rodiny tam ale pořád žije a pátrá v troskách po 18 nezvěstných příbuzných. Ti z Palestinců, kteří kdysi vnímali odchod z Gazy jako dočasnou evakuaci, se nyní domnívají, že by tím jen pomohli izraelské krajní pravici zabrat palestinské území. Podle Máhira se Gazané poučili ze zkušeností svých předků a "raději by skočili do moře, než aby odešli". "

"My, Gazané, jsme už tohle zažili," řekl Júsif, který se v táboře v Jordánsku narodil. "Tehdy nám řekli, že to bude dočasné a že se vrátíme domů. Právo na návrat je červená čára," dodal.

Útočiště v Jordánsku, označovaného za ostrůvek stability na Blízkém východě, přitom nehledají jen Palestinci. Za války po roce 2003 do Jordánska prchali Iráčané a o deset let později s propuknutím občanské války v Sýrii také Syřané. Mnoho Jordánců přitom vysokou nezaměstnanost a chudobu přičítá uprchlíkům. Potravinová banka v centrálním Ammánu BBC sdělila, že rozdává 1000 jídel denně.

U mešity čekali na práci Imád Abdalláh a jeho kamarád Hasan, dělníci, kteří si nemohou najít práci již několik měsíců. "Situace v Jordánsku bývala skvělá, ale zhoršilo se to za války v Iráku a ještě se to zhoršilo za války v Sýrii a teď je válka v Gaze a je to o dost horší," řekl Hasan. Imád se vyjádřil ostřeji. "Cizinci nám berou práci. Teď jsem čtyři měsíce bez práce, nemám peníze, jídlo. Pokud přijdou Gazané, zemřeme," řekl.

Jordánsko však čelí tlaku ze strany USA. Trump již pozastavil zahraniční pomoc v objemu více než 1,5 miliardy dolarů a mnozí Jordánci se připravují na střet mezi svými politickými lídry a novou americkou administrativou.

Jordánský král Abdalláh II. podle bývalého jordánského vicepremiéra Džaváda Anáního dnes Trumpovi řekne, že považuje "jakýkoliv pokus Izraele vyhnat lidi z jejich domovů v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu za zločin, ale že jakákoliv snaha odsunout tyto lidi do Jordánska se bude rovnat vyhlášení války".

Důvěra byla podle Anáního ztracena a dokud bude do věci zapojen izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho vláda, nelze žádným slibům věřit.