BBC Mundo: Bitcoin už v Salvadoru nebude oficiální měnou, schválil parlament
Salvador 31. ledna (ČTK) - Salvador změnil pravidla pro používání bitcoinu, tamní obchodníci už nebudou povinni přijímat platby v této kryptoměně a i stát omezí její používání. Informoval o tom dnes server BBC Mundo s tím, že bitcoin už nebude v této středoamerické zemi oficiální měnou. Tou se tam stal v září 2021 vedle amerického dolaru. Salvador byl první zemí na světě, která zavedla bitcoin jako oficiální zákonné platidlo. Nynější změnou vyhoví požadavku Mezinárodního měnového fondu (MMF), aby mohl čerpat půjčku.
Musíme se přizpůsobit současné situaci a toto je rozhodnutí, které přijal parlament, to ale neznamená, že země přestane mít bitcoinové rezervy...
Reformu zákona o bitcoinu schválil salvadorský parlament ve středu a v platnost vstoupí podle serveru CNN Espaňol 90 dnů po zveřejnění v úředním věstníku. Použití bitcoinu bude v Salvadoru podle této úpravy dobrovolné a soukromý sektor si bude moci rozhodnout, zda bude platby kryptoměnou za zboží a služby přijímat, či nikoliv. Nově už také obchodníci nebudou muset převádět ceny z dolarů na bitcoiny.
Podle reformy také budou muset Salvadořané platit daně už jen v dolarech a účast státu v digitální peněžence Chivo, vytvořené vládou pro správu bitcoinů, se bude postupně snižovat. Stát už také nebude smět touto kryptoměnou splácet dluh.
Některé části reformy ale podle BBC Mundo nejsou jasné a vyvolávají zmatek. Prezident Nayib Bukele, který je jinak velmi aktivní na sociálních sítích, toto téma na nich nerozebírá a reformu, údajně na jeho žádost, představila ministryně cestovního ruchu Morena Valdezová.
Salvadorská velvyslankyně ve Spojených státech Milena Mayorgaová novinářům nicméně řekla, že navzdory "matoucímu znění" textu reformy Salvador zůstává "Bitcoin Country" (zemí bitcoinu), protože nadále bude mít tuto kryptoměnu v devizových rezervách. "Musíme se přizpůsobit současné situaci a toto je rozhodnutí, které přijal parlament, to ale neznamená, že země přestane mít bitcoinové rezervy," dodala.
Na úpravu používání bitcoinů v Salvadoru tlačil MMF, který tím podmiňoval poskytnutí půjčky 1,4 miliardy dolarů (asi 34 miliard Kč). Jednou z podmínek MMF bylo, aby používání bitcoinu soukromým sektorem bylo dobrovolné a aby se omezila účast státu v bitcoinových transakcích.
Salvadorský prezident Nayib Bukele, který vede zemi, podle mnohých autoritářsky, od června 2019, chtěl zavedením bitcoinu jako oficiální měny přivést do finančního systému i velké množství Salvadořanů, kteří nemají bankovní účet. Tímto krokem ale vyvolal v zemi protesty. Loni Bukele podle BBC Mundo přiznal, že bitcoin si v zemi nezískal takovou oblibu, jakou vláda očekávala. Průzkum Central American University ukázal, že zhruba 92 procent lidí v Salvadoru bitcoin loni nepoužívalo.
O nákupu bitcoinů do devizových rezerv uvažuje guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. ČNB si chce nechat zpracovat analýzu a teprve pak rozhodne o dalším postupu, uvedla ve čtvrteční tiskové zprávě. Michlův návrh se nelíbí prezidentce Evropské centrální banky (ECB) Christině Lagardeové, která ve čtvrtek před novináři prohlásila, že rezervy musejí být likvidní a bezpečné a neměly by být zatíženy podezřením na praní špinavých peněz či další kriminální aktivity.
nob spr - sdílejte článek
Následuje: Trump otřásl východní Evropou odstřižením od životadárné pomoci USA, píše AP
Kišiněv 31. ledna (ČTK) - Náhlé zmrazení zahraniční pomoci Spojených států z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa vyvolává otřesy ve východní Evropě a nechává na holičkách prodemokratické skupiny, nezávislá média, iniciativy občanské společnosti a místní samosprávy. Ty se snaží vyjít s penězi v regionu, o který soupeří Východ se Západem, napsala agentura AP . Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že cílem devadesátidenního zmrazení je skoncovat s plýtváním a zablokovat programy financující aktivity, "které jsou v rozporu s našimi národními zájmy". Podle AP jde agresivní uplatnění Trumpovy agendy "Amerika na prvním místě“. Východní Evropa je odpradávna geopolitickým bojištěm, kde se západní zahraničněpolitické zájmy často střetávají se zájmy Moskvy nebo Pekingu. Mnozí se obávají, že zastavení amerických fondů by mohlo oslabit spojence Washingtonu – a vytvořit vakuum, které by se jeho nepřátelé mohli s radostí pokusit vyplnit. "V případě Moldavska je podpora zahraničních dárců životně důležitá pro vyváženost mediálního prostředí," řekla Oxana Greadcencoová, ředitelka nezávislé mediální platformy Moldova.org. "Mnoho televizních sítí a mediálních institucí financuje Rusko, takže je nutná protiváha. Toto je bezprecedentní situace, ale snažíme se nepropadat panice," dodala. Agentura USA pro mezinárodní rozvojovou pomoc (USAID) ji informovala, že granty oficiálně skončily 24. ledna a nesmí utratit žádné zbývající prostředky na svých účtech. Greadcencoová mezitím díky internetové kampani získala během dvou dnů 135 nových podporovatelů, kteří by měli pokrýt platy pro 16 členů redakce do konce března. "Nečekali jsme, že to bude mít na Moldavsko tak vážný dopad, protože jsme si mysleli, že dojde pouze k částečnému snížení finančních prostředků. Je šokující si uvědomit, jak moc je Moldavsko závislé na amerických fondech, což se týká nejen nevládních organizací a médií, ale také místních samospráv a mnoha veřejných institucí," řekla. USAID od 90. let investovala několik miliard dolarů do bývalých komunistických zemí s aspiracemi na členství v Evropské unii, jako je Moldavsko, Srbsko, Albánie, Kosovo a Bosna a Hercegovina. Americké peníze podpořily demokratické instituce a reformy, pomohly projektům v infrastruktuře a energetické bezpečnosti, posílily podniky a ekonomiky a podpořily mnoho nevládních organizací a nezávislých medií. "Není přehnané říkat, že v Moldavsku máme demokracii částečně i díky americké finanční podpoře," uvedl Valeriu Pasa, který vede analytické středisko WatchDog v Kišiněvě. Upozornil, že i USA mají prospěch z toho, že "jsme demokratičtější a rozvinutější a zajistíme, že se neproměníme v ruskou nebo čínskou kolonii". (pokračování...)
Kišiněv 31. ledna (ČTK) - Náhlé zmrazení zahraniční pomoci Spojených států z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa vyvolává otřesy ve východní Evropě a nechává na holičkách prodemokratické skupiny, nezávislá média, iniciativy občanské společnosti a místní samosprávy. Ty se snaží vyjít s penězi v regionu, o který soupeří Východ se Západem, napsala agentura AP . Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že cílem devadesátidenního zmrazení je skoncovat s plýtváním a zablokovat programy financující aktivity, "které jsou v rozporu s našimi národními zájmy". Podle AP jde agresivní uplatnění Trumpovy agendy "Amerika na prvním místě“. Východní Evropa je odpradávna geopolitickým bojištěm, kde se západní zahraničněpolitické zájmy často střetávají se zájmy Moskvy nebo Pekingu. Mnozí se obávají, že zastavení amerických fondů by mohlo oslabit spojence Washingtonu – a vytvořit vakuum, které by se jeho nepřátelé mohli s radostí pokusit vyplnit. "V případě Moldavska je podpora zahraničních dárců životně důležitá pro vyváženost mediálního prostředí," řekla Oxana Greadcencoová, ředitelka nezávislé mediální platformy Moldova.org. "Mnoho televizních sítí a mediálních institucí financuje Rusko, takže je nutná protiváha. Toto je bezprecedentní situace, ale snažíme se nepropadat panice," dodala. Agentura USA pro mezinárodní rozvojovou pomoc (USAID) ji informovala, že granty oficiálně skončily 24. ledna a nesmí utratit žádné zbývající prostředky na svých účtech. Greadcencoová mezitím díky internetové kampani získala během dvou dnů 135 nových podporovatelů, kteří by měli pokrýt platy pro 16 členů redakce do konce března. "Nečekali jsme, že to bude mít na Moldavsko tak vážný dopad, protože jsme si mysleli, že dojde pouze k částečnému snížení finančních prostředků. Je šokující si uvědomit, jak moc je Moldavsko závislé na amerických fondech, což se týká nejen nevládních organizací a médií, ale také místních samospráv a mnoha veřejných institucí," řekla. USAID od 90. let investovala několik miliard dolarů do bývalých komunistických zemí s aspiracemi na členství v Evropské unii, jako je Moldavsko, Srbsko, Albánie, Kosovo a Bosna a Hercegovina. Americké peníze podpořily demokratické instituce a reformy, pomohly projektům v infrastruktuře a energetické bezpečnosti, posílily podniky a ekonomiky a podpořily mnoho nevládních organizací a nezávislých medií. "Není přehnané říkat, že v Moldavsku máme demokracii částečně i díky americké finanční podpoře," uvedl Valeriu Pasa, který vede analytické středisko WatchDog v Kišiněvě. Upozornil, že i USA mají prospěch z toho, že "jsme demokratičtější a rozvinutější a zajistíme, že se neproměníme v ruskou nebo čínskou kolonii". (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'BBC Mundo: Bitcoin už v Salvadoru nebude oficiální měnou, schválil parlament' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Telekomunikace a IT (pit) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2025013104297|513073. Vydána 31.01.2025 15:04:17. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'BBC Mundo: Bitcoin už v Salvadoru nebude oficiální měnou, schválil parlament' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Telekomunikace a IT (pit) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2025013104297|513073. Vydána 31.01.2025 15:04:17. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.