Rekonstrukce sídla německého prezidenta vyjde na více než 600 milionů eur

Berlín 25. února (zpravodaj ČTK) - Nadcházející rekonstrukce sídla německého prezidenta bude stát přinejmenším 601 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Oprava zámku Bellevue v centru Berlína a přilehlých správních budov bude trvat nejméně osm let, uvedl dnes úřad hlavy státu. Současný prezident Frank-Walter Steinmeier by se měl začít stěhovat do náhradní budovy nedaleko hlavního nádraží už letos v létě. Klasicistní berlínský zámek Bellevue vznikl v letech 1785 až 1786 na břehu řeky Sprévy, hlavním sídlem německého spolkového prezidenta je od roku 1994. Vedlejší rezidencí zůstává Hammerschmidtova vila v Bonnu, v níž němečtí spolkoví prezidenti sídlili v době rozdělení Německa na západní spolkovou republiku a východní Německou demokratickou republiku (NDR). Původně se hovořilo o tom, že rekonstrukce prezidentského sídla bude trvat pět let, nyní úřad uvedl, že to bude nejméně osm let. Kromě samotného zámku se bude kompletně opravovat také přilehlá správní budova z roku 1998, v níž sídlí zhruba 220 zaměstnanců prezidentského úřadu. Cílem je mimo jiné to, aby byly budovy následně bezbariérové a klimaticky neutrální. Kromě nákladů 601 milionů eur má prezidentská kancelář k dispozici ještě rezervu ve výši 188 milionů eur a 71 milionů eur, které by měly případně vyrovnat zvýšené ceny ve stavebnictví. Celkem je tak dispozici 860 milionů eur (20,8 miliardy eur). Podle prezidentského úřadu přesto nepůjde o žádnou "luxusní rekonstrukci", opravovat se bude jen to nejnutnější. Aby měl prezident Steinmeier a jeho nástupci možnost dál přijímat státní návštěvy a pořádat oficiální akce, přestěhuje se prezidentské sídlo do náhradní administrativní budovy ve čtvrti Moabit, která se nyní dokončuje. Nachází se poblíž berlínského hlavního nádraží a na dohled od sídla německého kancléře a Spolkového sněmu. Hlava státu v zámku Bellevue nežije, bydlí ve služební vile v berlínské čtvrti Dahlem. Současný prezident Steinmeier zůstane v úřadu už jen do poloviny března příštího roku, kdy mu končí druhý mandát. O jeho nástupci se už nyní živě spekuluje. Za rok touto dobou bude jméno nové hlavy státu známé. S velkou pravděpodobností to bude poprvé žena. Německá média zmiňují nejčastěji jako možnou novou prezidentku současnou ministryni pro vzdělání, rodinu, seniory, ženy a mládež Karin Prienovou, předsedkyni Bavorského zemského sněmu Ilse Aignerovou, předsedkyni Spolkového sněmu Julii Klöcknerovou či předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Živě se v posledních dnech hovořilo i o možné kandidatuře bývalé kancléřky Angely Merkelové, ta ale odmítla, že by o prezidentskou funkci usilovala. V Německu se prezident nevolí přímo, vybírá ho speciální grémium, takzvané Spolkové shromáždění. Jeho členy jsou poslanci Spolkového sněmu a stejný počet zástupců vyslaných šestnácti spolkovými zeměmi. Poslanců je nyní 630, příštího německého prezidenta tak bude mít právo volit 1260 lidí. Jaromír Mrhal zdp - sdílejte článek