Bloomberg: Investoři začínají více důvěřovat firemním dluhopisům před vládními

Londýn/New York 12. listopadu 2025 (ČTK) - Investoři začínají nahlížet na dluhopisy některých firem jako na bezpečnější investici než na dluhopisy vlád. Zatímco firmy po koronavirové pandemii obecně více šetří a jsou opatrnější, než vynaloží peníze, vlády nezřídka dělají pravý opak a zadlužují se čím dál víc. Napsala to dnes agentura Bloomberg. Globální trh s dluhopisy má hodnotu kolem 150 bilionů dolarů (3,1 biliardy Kč). Ve správních radách firem se manažeři od pandemie museli vypořádat s růstem úrokových sazeb tím, že udržovali štíhlé rozpočty a snižovali celkové zadlužení. Vlády v bohatých zemích naopak dál utrácejí, přičemž průměrný poměr dluhu k výkonu ekonomiky v rámci skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 poroste minimálně do konce tohoto desetiletí. Výsledkem je, že investoři požadují nižší výnosy z dluhopisů vydaných společnostmi jako Microsoft, Airbus, L’Oréal a Siemens, než jaké požadují od vlád zemí, z kterých tyto korporace pocházejí. I když tento jev není bezprecedentní, kombinace obrovské poptávky po korporátních dluhopisech a fiskálního úpadku přidává na seznam stále více firem z rozvinutých trhů. "Nekontrolovatelný růst zadlužení a otázka, jak jej omezit, by mohly být určujícím makroekonomickým tématem příštího desetiletí,“ napsal v poznámce klientům investiční ředitel společnosti MG Investments Joe Sullivan-Bisett. "To má dopady nejen na veřejné finance, ale také na trajektorii výnosů, na inflaci a na důvěryhodnost budoucí politiky," dodal. Oslabení statusu tzv. bezpečného přístavu, jemuž se desítky let těšila jen hrstka zemí v čele se Spojenými státy, je známkou toho, že populistická politika nahlodává základy pro tvrdé fiskální kompromisy. Ani časté změny na pozici předsedy vlády ve Francii nedokázaly zajistit, aby země schválila opatření na omezení rozpočtových výdajů. Ve Spojených státech se pak očekává, že federální deficit zůstane po zbytek druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa nad šesti procenty hrubého domácího produktu (HDP). Trumpovy kroky obcházet zavedená pravidla navíc investory znervózňují. Indexy agentury Bloomberg ukazují, že deset let po globální finanční krizi se zvyšovala čistá nabídka - tedy nový dluh minus splatné dluhopisy - u vlád i podniků podobným tempem. Od roku 2020 se ale emise státních dluhopisů prudce zvýšily s tím, jak vlády zavedly nákladnou politiku na podporu svých ekonomik v době rozsáhlých lockdownů způsobených šířením covidu-19. To vše se odráží v úvěrovém ratingu vlád. Ratingové agentury v posledních měsících snížily rating Spojeným státům i Francii, zatímco firmám v Severní Americe i na západě Evropy ratingové známky zvyšují nejrychlejším tempem za poslední desetiletí. A to bude zřejmě pokračovat - Institut pro mezinárodní finance (IIF) totiž v září varoval před nárůstem veřejného zadlužení s tím, že pro tvůrce měnové politik je stále obtížnější činit těžká rozhodnutí nutná ke změně. Obchodníci na dluhopisových trzích proto začínají připisovat zvýšenou míru rizika vládám zatíženým dluhy a naopak se obracejí k podnikům, neboť očekávají, že situace se ještě zhorší. To je zásadní změna v jejich postoji, která spíše přetrvá, než aby ustoupila, píše Bloomberg. "Vlády jen tak sedí, pokračují a nic se neděje,“ řekl portfolio manažer ve společnosti HAGIM GmbH ve Frankfurtu nad Mohanem Steffen Ullmann. "Korporace odvedly svou práci. Snížily zadlužení a zůstávají nákladově disciplinované." spr - sdílejte článek