Bruegel: EU vynaložila přes deset miliard eur na zmírnění dopadů drahých energií

Brusel 28. dubna (ČTK) - Státy Evropské unie dohromady vynaložily přes deset miliard eur (více než 243 miliard Kč) na ochranu spotřebitelů a firem v souvislosti s dopady růstu cen energií, který je mimo jiné výsledkem geopolitického napětí na Blízkém východě. S odkazem na data bruselského think-tanku Bruegel o tom dnes informuje agentura Bloomberg. Největší díl připadá na Španělsko a na Německo. Zhoršení situace na globálních energetických trzích, spojené s eskalací napětí v regionu a nejistotou kolem dodávek ropy a plynu, vedlo k růstu cen energetických surovin. Napětí dál eskalovalo po vojenských úderech Spojených států a Izraele na Írán z konce února, které vyvolaly odvetné reakce a zvýšily nejistotu na trzích. Uvedené výdaje ale nejsou vynakládány efektivně, tvrdí Bruegel. Téměř čtyři pětiny opatření, jako jsou plošné daňové úlevy, jsou podle studie think-tanku špatně cílené. Část poskytované podpory navíc neodpovídá doporučením Evropské komise (EK), podle nichž by pomoc měla být dočasná a neměla by zvyšovat poptávku. Španělsko se na celkové částce podílí téměř polovinou, Německo je druhým největším plátcem. Šok na trzích s energiemi zhoršuje výhled ekonomiky EU. Lze také čekat, že se zvýší tlak na státní rozpočty, pokud bude konflikt pokračovat. To dopadá jak na růst, tak na inflaci v Německu, které je největší evropskou ekonomikou. Italská premiérka Giorgia Meloniová minulý týden varovala, že ne všechny země EU mají dostatečný fiskální prostor, aby mohly dopady vyšších cen energií mírnit. Konflikt na Blízkém východě přišel v době, kdy se sedmadvacetičlenný blok stále vypořádává s dopady ruské vojenské invaze na Ukrajinu z února 2022. Po ní následoval také prudký růst cen energií a například cena plynu se dostala na rekord. Jednu chvíli byla zhruba desetkrát vyšší než krátce před invazí. Vlády EU za této krize vyčlenily a přidělily více než půl bilionu eur na podporu spotřebitelů. "Špatnou zprávou je, že vlády EU se z energetické krize z roku 2022 asi moc nepoučily,“ řekl agentuře Bloomberg analytik think-tanku Bruegel Simone Tagliapietra. "Navzdory všem doporučením evropských i mezinárodních institucí upřednostňují rychlá a necílená opatření. To je sociálně nerovné a riskuje se tím další zhoršení problému, protože se podporuje poptávka v době nedostatku," dodal. Vedoucí představitelé EU minulý týden vyzvali k novým opatřením, která by pomohla zmírnit dopady rostoucích cen energií. Plán, který předložila EK - a který zahrnuje větší koordinaci, opatření týkající se leteckého paliva a snížení daní z energií - je podle nich nedostatečný. Španělský premiér Pedro Sánchez vyzval k větším investicím do elektrifikace ekonomiky, flexibilnějším fiskálním pravidlům a zavedení mimořádné daně z neočekávaných zisků energetických společností. Jeho vláda zavedla snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na pohonné hmoty, elektřinu a plyn a také poskytuje přímou pomoc firmám v zemědělství, dopravě a průmyslu. Evropská komise uvedla, že od začátku americko-izraelské války s Íránem EU zaplatila o více než 20 miliard eur navíc za fosilní paliva, která spotřebovává. Ceny ropy se od eskalace konfliktu, což je od posledního únorového dne, výrazně zvýšily. V růstu pokračovaly i dnes, kdy se barel severomořské ropy Brent dostal vysoko nad 110 dolarů. spr - sdílejte článek