Brusel 3. prosince 2025 (ČTK) - Evropská komise (EK) v příštích 12 měsících zmobilizuje až tři miliardy eur (72,4 miliardy Kč) do projektů na zvýšení těžby a zpracování strategických surovin v EU. Plán s názvem RESourceEU dnes na tiskové konferenci představil eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Cílem plánu, který navazuje na unijní nařízení o strategických surovinách, je v této oblasti do roku 2029 snížit závislost na dovozu až o 50 procent.
Brusel peníze využije na podporu konkrétních projektů. Patří mezi ně i projekt Lionheart australské společnosti Vulcan Energy Resources na těžbu lithia v Německu. Mezi tzv. kritické neboli strategické suroviny patří vzácné zeminy jako nikl, mangan, grafit, kobalt či lithium, které jsou klíčové pro energetiku, automobilový průmysl, obranu či výrobu čipů.
'V tomto globálním závodě o materiály, které náš průmysl nejvíce potřebuje, je RESourceEU motorem naší průmyslové suverenity,' uvedl místopředseda komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné.
Součástí plánu je vznik Evropského centra pro strategické suroviny, které zahájí činnost začátkem roku 2026. Centrum by mělo shromažďovat tržní data, řídit portfolio strategických projektů, podílet se na jejich financování a koordinovat společné nákupy či vytváření zásob klíčových materiálů.
Komise spolupracuje s členskými státy na pilotním režimu společného skladování surovin, jenž má být spuštěn rovněž v roce 2026. Návrh počítá se zpřísněním pravidel pro export kovového odpadu a šrotu, zejména v oblasti permanentních magnetů.
Letos v březnu komise schválila seznam investic do 47 strategických projektů ve 13 členských státech v celkové hodnotě 22,5 miliardy eur (543 miliard Kč), které mají zajistit a diverzifikovat přístup EU ke strategickým surovinám. Mezi ně patří i dvě iniciativy z České republiky. Jde o těžbu a zpracování lithia pro baterie společnosti Geomet v severočeském Cínovci a těžbu a zpracování manganu pro baterie společnosti Euro Manganese ve Chvaleticích v Pardubickém kraji.
Strategické projekty pokrývají hlavní fáze surovinového řetězce - těžbu, zpracování, recyklaci a vývoj náhradních materiálů. Součástí programu je i zrychlený proces vydávání povolení. Projekty těžby by měly být schváleny do 27 měsíců, zpracovatelské a recyklační iniciativy pak do 15 měsíců. Dosavadní praxe často vedla ke zpoždění projektů až o deset let, což EK označila za neudržitelné. Vedle Česka se schválené projekty nacházejí v Belgii, ve Francii, v Itálii, Německu, Španělsku, Estonsku, Řecku, ve Švédsku, ve Finsku, v Portugalsku, Polsku a v Rumunsku.
boz spr - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Moravské zemské
Britský král
Největší thajské
Královéhradečtí archeologovéNásleduje: EK navrhuje podpořit Kyjev buď půjčkou EU, nebo reparační půjčkou, nabízí záruky
Brusel 3. prosince (zpravodajka ČTK) - Evropská komise dnes navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska. Nyní je podle komise na členských státech unie, aby se rozhodly, jak postupovat. Komise doufá, že se shody podaří dosáhnout nejpozději na summitu EU, která začíná 18. prosince v Bruselu. Ukrajina přitom finanční podporu potřebuje rovněž velmi brzy, konkrétně ve druhé čtvrtině příštího roku. "Ukrajina je na kritické křižovatce, vyjednávaní o míru pokračují, ale vidíme, že Rusko stupňuje své útoky, jsou stále intenzivnější a narůstá potřeba financování Ukrajiny," uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka komise Ursula von der Leyenová. Prvním navrhovaným řešením je půjčka, která by byla financována z rozpočtu EU, druhým pak takzvaná reparační půjčka Kyjevu, což by znamenalo půjčit si hotovostní zůstatky od finančních institucí v EU, které drží zmrazená aktiva ruské centrální banky. Tyto finance jsou zejména v Belgii, ale také v Lucembursku. Obě možnosti podle komise odrážejí závazek EU podporovat Ukrajinu nejen při obraně její svrchovanosti a udržování státních funkcí, ale jde také o strategickou investici do bezpečnosti Evropy a do dosažení spravedlivého a trvalého míru. "Dnešními návrhy zajistíme, aby Ukrajina měla prostředky k obraně a mohla pokračovat v mírových jednáních z pozice síly. Předkládáme řešení, která pomohou pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na příští dva roky, podpoří státní rozpočet a posílí její obranný průmysl, jakož i její integraci do evropské obranné průmyslové základny," uvedla von der Leyenová. Zvýšený tlak by podle ní měl být další motivací pro Rusko, aby zasedlo k jednacímu stolu. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu bude Ukrajina v příštích dvou letech potřebovat 135 miliard eur. "Navrhujeme, aby byly pokryty dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na dva roky - 90 miliard eur, zbytek by pokryli mezinárodní partneři," uvedla šéfka komise. První řešení by podle ní znamenalo, že by EU získala kapitál na kapitálových trzích a jako záruku použila rozpočet EU. Toto řešení ale vyžaduje jednomyslné schválení státy EU. Pro reparační půjčku by stačilo jen schválení kvalifikovanou většinou. Princip přitom spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska. Unijní prezidenti a premiéři kvůli výhradám některých zemí na konci října na summitu EU odložili své rozhodnutí o použití zmrazených ruských aktiv až do prosince. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází ... (pokračování)
Brusel 3. prosince (zpravodajka ČTK) - Evropská komise dnes navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska. Nyní je podle komise na členských státech unie, aby se rozhodly, jak postupovat. Komise doufá, že se shody podaří dosáhnout nejpozději na summitu EU, která začíná 18. prosince v Bruselu. Ukrajina přitom finanční podporu potřebuje rovněž velmi brzy, konkrétně ve druhé čtvrtině příštího roku. "Ukrajina je na kritické křižovatce, vyjednávaní o míru pokračují, ale vidíme, že Rusko stupňuje své útoky, jsou stále intenzivnější a narůstá potřeba financování Ukrajiny," uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka komise Ursula von der Leyenová. Prvním navrhovaným řešením je půjčka, která by byla financována z rozpočtu EU, druhým pak takzvaná reparační půjčka Kyjevu, což by znamenalo půjčit si hotovostní zůstatky od finančních institucí v EU, které drží zmrazená aktiva ruské centrální banky. Tyto finance jsou zejména v Belgii, ale také v Lucembursku. Obě možnosti podle komise odrážejí závazek EU podporovat Ukrajinu nejen při obraně její svrchovanosti a udržování státních funkcí, ale jde také o strategickou investici do bezpečnosti Evropy a do dosažení spravedlivého a trvalého míru. "Dnešními návrhy zajistíme, aby Ukrajina měla prostředky k obraně a mohla pokračovat v mírových jednáních z pozice síly. Předkládáme řešení, která pomohou pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na příští dva roky, podpoří státní rozpočet a posílí její obranný průmysl, jakož i její integraci do evropské obranné průmyslové základny," uvedla von der Leyenová. Zvýšený tlak by podle ní měl být další motivací pro Rusko, aby zasedlo k jednacímu stolu. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu bude Ukrajina v příštích dvou letech potřebovat 135 miliard eur. "Navrhujeme, aby byly pokryty dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na dva roky - 90 miliard eur, zbytek by pokryli mezinárodní partneři," uvedla šéfka komise. První řešení by podle ní znamenalo, že by EU získala kapitál na kapitálových trzích a jako záruku použila rozpočet EU. Toto řešení ale vyžaduje jednomyslné schválení státy EU. Pro reparační půjčku by stačilo jen schválení kvalifikovanou většinou. Princip přitom spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska. Unijní prezidenti a premiéři kvůli výhradám některých zemí na konci října na summitu EU odložili své rozhodnutí o použití zmrazených ruských aktiv až do prosince. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Brusel zmobilizuje až tři miliardy eur do projektů těžby a zpracování surovin' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2025120305172|523955. Vydána 3.12.2025 15:22. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Brusel zmobilizuje až tři miliardy eur do projektů těžby a zpracování surovin' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2025120305172|523955. Vydána 3.12.2025 15:22. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
ZLATOVNA .CZ