Brusel 1. července (zpravodajka ČTK) - Silná Evropa v měnícím se světě, tak zní heslo dánského půlročního předsednictví v Radě EU, které začíná právě dnes. Dánové přebírají předsedání Evropské unie po Polácích a stejně jako oni se chtějí zaměřit zejména na bezpečnost. Podle svých slov ale budou usilovat nejen o bezpečnou, ale také o konkurenceschopnou a zelenou Evropu.
"Budeme se snažit posunout dopředu množství témat, uděláme vše, co je v našich silách," uvedl během pondělní debaty s novináři velvyslanec Dánska při EU Carsten Gronbech-Jensen. Zdůraznil návaznost na Polsko a témata jako je rozšiřování Evropské unie, ale i migrace a také boj s klimatickými změnami. Detaily podle svých slov nechtěl prozrazovat, protože mnoho věcí se ještě může změnit.
Nyní se například čeká, až ve středu představí Evropská komise závazný klimatický cíl pro rok 2040, který by měl snížit emise CO2 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. V polovině července by měly být rovněž zveřejněny první návrhy nového sedmiletého rozpočtu EU od roku 2028, takzvaný víceletý finanční rámec. Navíc EU stále jedná se Spojenými státy o nové obchodní dohodě a clech. "A jestliže nastane příměří na Ukrajině, také se věci změní. Je před námi spousta neznámých témat," dodal dánský velvyslanec.
"Evropská unie čelí novému mezinárodnímu řádu, který se vyznačuje nejistotou, globální strategickou a ekonomickou konkurencí a narůstajícími konflikty. Proto musí být EU schopna jednat samostatně," uvedlo dánské předsednictví na svých webových stránkách. Síla nynější sedmadvacítky podle něj spočívá mimo jiné v evropské jednotě, pevném ekonomickém základu, stabilních demokraciích a sociálně vyvážených společnostech. "Tuto sílu je potřeba dále rozvíjet a využívat k prosazování a obraně evropských zájmů i mezinárodního právního řádu," dodalo Dánsko při představení svých priorit.
Dánské předsednictví EU chce usilovat o silnou a rozhodnou EU, která převezme odpovědnost za vlastní bezpečnost a za posílení své konkurenceschopnosti. To vyžaduje, aby Evropská unie propojila slova a činy a řešila výzvy, kterým čelí. Pro budování bezpečnější a konkurenceschopnější Evropy je přitom podle Dánů nezbytná zelená transformace.
Dánské předsednictví má tedy dvě hlavní priority - jsou jimi Bezpečná Evropa a Konkurenceschopná a zelená Evropa. Dánové se budou zabývat zejména posilováním obranné připravenosti Evropy, budou ale dál pokračovat v podpoře Ukrajiny a chtějí se zaměřit i na téma boje s nelegální migrací. Právě Dánsko patří společně s Českem mezi země, které prosazují takzvaná inovativní řešení nelegální migrace a zmiňují zejména potřebu vylepšení návratové politiky, ale i lepší ochranu vnějších hranic či intenzivnější spolupráci se třetími zeměmi.
Pokud jde o migraci, zastává Dánsko podobné názory jako Česko, v otázkách boje s klimatickými změnami se ale obě země neshodují. "Evropské národy by neměly zastavit zelenou transformaci kontinentu," řekl v nedávném rozhovoru s agenturou Reuters dánský ministr energetiky a klimatu Lars Aagaard. Krátkodobé výzvy, včetně rozpočtů zatížených zvýšenými vojenskými výdaji, podle něj nesmí odvádět pozornost od potřeby Evropy přejít na zelenou energii.
I dánský velvyslanec při EU Gronbech-Jensen v debatě s novináři potvrdil, že jakmile komise zveřejní své návrhy ohledně klimatických cílů, chce Dánsko pokročit v jednáních. "Budeme se snažit vyjednávat co nejrychleji to půjde," řekl. Návrh budou schvalovat unijní ministři životního prostředí, nejspíš na svém zářijovém zasedání, a pro jeho schválení je potřeba kvalifikovaná většina. Všechny členské státy ale rozhodně nejsou na stejné vlně.
Český premiér Petr Fiala na summitu Evropské unie minulý čtvrtek hovořil o tom, že nepovažuje za dobré, aby si unie stanovovala další klimatické cíle a přijímala je do roku 2040. Česká republika s tím podle něj nesouhlasí a podobný názor vyjádřily i další země, například Polsko. Výhrady ale zaznívají i z Francie či Maďarska.
Dalším velkým tématem, které budou Dánové řešit nejspíš ještě v červenci, je dokončení schvalování osmnáctého sankčního balíčku proti Rusku, které pokračuje ve vojenské agresi proti Ukrajině. Nové sankce se mají zaměřit hlavně na ruský energetický a bankovní sektor. Definitivní souhlas chtělo získat již polské předsednictví, kvůli blokaci ze strany Maďarska a Slovenska se to ale nepodařilo.
Slovensko podle všeho nemá výhrady k samotným omezením, nechce je ale schválit, dokud nebudou vyřešeny námitky a obavy Slovenska související s projektem REPowerEU a s cílem postupně zastavit veškerý dovoz ruského plynu do Evropy do konce roku 2027. Na Slovensko má tento týden zamířit speciální mise Evropské komise na nižší technické úrovni; teprve pak se uvidí, zda se situaci podaří odblokovat a jaké Bratislava může od unijní exekutivy získat záruky. Podobné výhrady ohledně energetické bezpečnosti zmiňuje i maďarský premiér Viktor Orbán. Pobaltské státy, ale i Česko a většina dalších zemí, by chtěly další omezující opatření uzavřít co nejrychleji a zvýšit tak tlak na Rusko, aby usedlo k jednacímu stolu.
Dánové ale budou muset řešit rovněž další blokaci ze strany Maďarska týkající se přístupových jednaní s Ukrajinou. Již za belgického předsednictví v první polovině roku 2024 byl dojednán oficiální začátek přístupových rozhovorů. Varšava doufala, že se během polského předsednictví podaří otevřít první kapitoly v těchto jednáních. Pro otevření každé z nich je ale potřeba jednomyslnost a nesouhlas Maďarska s podporou Ukrajiny na její cestě do EU stále trvá.
sdílejte článek(stejným rukopisem)
(čtěte související články)
(nové články na téma)
(další z rubriky)
Zpráva 'Dánsko přebírá předsednictví EU s důrazem na bezpečnou a zelenou Evropu' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025063006061|520989. Vydána 1.7.2025 12:50. Lokace: Belgie. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Ruské úřady chtějí postupně vypnout mobilní spojení těm cizincům, kteří ke svým SIM
Izraelská vojenská operace v Džanínu proměnila tento uprchlický tábor na Západním břehu
Spojené státy chtějí převzít kontrolu a vlastnictví nad Pásmem Gazy a přestavět ho
Americký prezident Donald Trump dnes podepsal memorandum obnovující tvrdou politiku Spojených