Dopravním stavbám brání dle jihomoravských lídrů složitá legislativa i aktivisté

Brno 24. srpna 2025 (ČTK) - Lídři stran kandidujících ve sněmovních volbách se shodují, že jihomoravské dopravě chybí dokončení klíčových staveb, hlavně dálnice na Vídeň, obchvatů měst a kapacitnějších tahů u Brna. Podle některých výstavbu brzdí složitá legislativa či ekologické iniciativy. V otázce životního prostředí většina podporuje zadržování vody v krajině a obnovu zeleně, rozdíly panují v přístupu k dotacím pro zemědělce i k evropské klimatické politice. V anketě oslovila ČTK lídry parlamentních stran ANO, Spolu, STAN, SPD a Piráti, a také Motoristů a Stačilo!, kteří podle průzkumů mají šanci na zvolení. Mediální zástupce Spolu dosud odpovědi nezaslal. Odpovědi lídrů podle abecedního pořadí politických subjektů na otázky: Jaké kroky byste podnikli pro zlepšení dopravní situace v Jihomoravském kraji? Co byste dělali pro zmírnění negativních dopadů klimatické změny? Alena Schillerová (ANO) Stavební legislativa musí projít důkladnou revizí, která nám umožní výstavbu tolik potřebné infrastruktury dokončit. Cestou je omezení postavení místně nepříslušných spolků ve schvalovacím procesu a také zjednodušení procesu získání stanoviska EIA, který je u nás velmi náročný, zdlouhavý a nákladný. Minoritní výskyt chráněné fauny nebo flory nemůže ospravedlnit zásadní škody na kvalitě života lidí, ale i životního prostředí široko daleko. Absolutními prioritami je dokončení D52 z Pohořelic ke státní hranici, dokončení obchvatu Znojma a Břeclavi, D55 z Břeclavi na Otrokovice, dokončení velkého městského okruhu v Brně, dořešení neutěšeného stavu vlakového nádraží v Brně, modernizace železniční tratě Brno-Přerov, Boskovická spojka nebo dokončení tří pruhů na D1 a propojení D52 a D2. Hnutí ANO má zcela konkrétní program, který za čtyři roky citelně zmírní dopady sucha a přinese do něj nové zdroje životodárné vody. V první řadě zásadně zrychlíme povolování potřebných vodohospodářských prvků – rybníků, strategických vodních nádrží, mokřadů nebo tůní. Prohlásíme to za veřejný zájem a budeme pracovat rychle, vzniknou jich nikoliv desítky, ale stovky. Obnovíme moravské lesy a vysadíme miliony stromů v lesích, městech i na venkově. Vytvoříme přírodní bariéry proti suchu a erozi, které ochrání krajinu a zvýší její odolnost. V neposlední řadě podpoříme hospodaření s dešťovou vodou prostřednictvím našeho programu Dešťovka a zrychlíme také výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod ve všech obcích, kde je to potřeba. Petr Macinka (Motoristé sobě) Nejprve musí MŽP jednou provždy umět odmítnout všechny extremistické "protiargumenty" ekologických aktivistů vůči výstavbě všech důležitých tepen. Na jižní Moravě se jedná o dálnici na Vídeň přes Mikulov, která je obětí ekologických iniciativ již celá desetiletí. Další velký problém je nezapočatý obchvat Břeclavi a nedokončený obchvat celého Brna. Důležité je rovněž rozšíření silnic v úsecích Brno-Svitavy a Brno-Tišnov. Tyto trasy jsou v ranních a odpoledních špičkách téměř neprůjezdné. V tomto smyslu bychom také rádi opět otevřeli téma dálnice D43 Brno-Moravská Třebová, která by odvedla tranzit přes Brno. Prospělo by také prodloužení tříproudového úseku dálnice D1 a rozšíření dálnice D2 o třetí pruhy před Brnem. Dalším bodem je promptní dokončení D55 Břeclav-Bzenec. Jihomoravský kraj není postižen nijak více než jiná území v Česku. Fakt, že je tady tepleji než v ostatních krajích, je stav trvající po staletí. S vyšší teplotou a zhoršující se čistotou prostředí lze bojovat jednoduše pomocí výsadby stromů, udržování zeleně a vody v krajině i městech a obcích. Pro města je stěžejní lepší koordinace výstavby sítí, aby nevznikala ochranná pásma, která znemožňují výsadbu nových stromů. Důležitá je i výsadba stromů kolem dálnic a silnic, ale i ve městech a obcích nebo okolo polních cest. Úrodnou půdu je třeba využívat hlavně pro pěstování plodin spíše než pro umisťování fotovoltaiky. Dalším bodem je úprava vod pro zvýšení její kvality – dnes především odstranění dusíku a fosforu s podporou přepracování těchto prvků zpět na hnojiva. Michal Švagerka (Piráti) Zásadní je zjednodušit byrokracii při povolování dopravních staveb. Je tam moc nášlapných min. Aktivistům nechceme brát práva nebo být proti životnímu prostředí, ale měli by mít relevantní argumenty. Dále chceme reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby výstavbu neoddaloval dlouhý odvolací proces. Stát by také měl jasně říct, kolik kraje dostanou na dopravní infrastrukturu, aby mohly plánovat stavbu a opravu silnic. Prioritami jsou dobudovat dálnici z Brna na Vídeň a z Břeclavi na Přerov, důležitá je vysokorychlostní trať z Brna do Prahy. Zároveň bychom veřejnou dopravou nechtěli propojovat jen velká města, ale také tzv. vnitřní periferie. Co se týče financování, u evropských peněz by se mělo ustoupit od snahy podpořit vše, ale stanovit si dvě tři priority. Je potřeba přestat dotovat zemědělské a potravinářské oligarchy a naopak více podporovat drobné zemědělce, kteří vytváří konkrétní opatření v krajině. Stát by měl podpořit obce tak, aby měly k dispozici odborníky a síť poradenských center. V současnosti to tak není. Je také nutné změnit zákon, protože například v procesu komplexních pozemkových úprav dnes obce musejí velmi tvrdě vyjednávat s velkými zemědělskými podniky a agrobarony. Cílem musí být, aby každý, kdo pečuje o půdu, ať už jde o remízky, mokřady nebo další opatření, měl motivaci klimatická opatření dělat. Mělo by to být několik drobných opatření, kterými stát podporuje, motivační, finanční a legislativní podporu. Miroslav Ševčík (SPD) Jihomoravský kraj dlouhodobě zanedbává svoji silniční síť. Silnice II/417 mezi Tuřany a Dvorskou je typický příklad – pruhy užší než dovoluje zákon, výtluky a propady až 17 centimetrů, žádné krajnice. A přesto po ní denně jezdí autobusy, kamiony i cyklisté. To je hazard se životy. Pokud budeme ve vládě, kraj už nebude moci podobné problémy odsouvat. Prioritou bude okamžitá oprava nejrizikovějších krajských silnic, jasné převedení městských úseků do správy měst a rychlá realizace strategických staveb. Občané nepotřebují další plány a sliby. Potřebují, aby Jihomoravský kraj konečně přestal zanedbávat základní infrastrukturu a začal ji opravovat tam, kde je to nejvíce potřeba. O situaci na D1 a D2 u Brna by měla budoucí vláda jednat co nejdříve po jejím ustanovení. Klimatické změny se dějí od začátku života na Zemi. Střídají se období relativně studená a relativně teplá. Je to realita, ale způsob, jakým k ní Jihomoravský kraj a vedení Brna přistupuje, je často spíš devastací než ochranou. Takzvaný "klimatický plán" v praxi znamená kácení stromů a ničení zeleně. Příkladem je předražené protipovodňové opatření v Brně, místo skutečné ochrany lidí jen nahrává developerům. Padlo kvůli němu přes 1500 stromů a keřů. Pokud budeme ve vládě, jsou prioritami skutečná ochrana a obnova zeleně, podpora zemědělců hospodařících šetrně k půdě a efektivní hospodaření s vodou. V žádném případě nepodpoříme zelené šílenství Green Deal, zavádění emisních povolenek pro domácnosti či naplňování dalších nesmyslů z destrukčního programu EU Fit for 55. Daniel Sterzik (Stačilo!) Problém není ani tak ve vlastní výstavbě dopravní infrastruktury nebo financích, ale v tom šíleně dlouhém povolovacím řízení. Především bychom se tedy snažili neškodit povolování. Chtěli bychom se zasadit o zúžení okruhu těch, kteří se řízení mohou účastnit. Držet se praxe, že kdo není přímo zasažen, nemá do toho co mluvit. Třeba u dálnice na Vídeň jsou organizace, které vznikly ad hoc, aby mohly škodit liniovým stavbám. Za prioritní pak považujeme dodělat to, co je již rozdělané, jako brněnské nádraží a dálnice na Vídně. Peníze na tyto stavby bychom získali po zavedení nepopulárního opatření pro nadnárodní korporace, obchodní řetězce, zbrojaře a podobně. Jihomoravský kraj je zemědělský region a postupně o nejúrodnější půdu přicházíme. Především bychom se prostřednictvím dotační politiky zasazovali o návrat živočišné výroby a návrat organiky do půdy, tedy hnoje. Chtěli bychom, aby rostlinná a živočišná výroba nebyly oddělené, ale navazovaly na sebe. Dále bychom podporovali obnovu firem, které dříve žily z toho, co se na jižní Moravě urodilo. Stát by do nich měl investovat. V dnešní době mechanizace je potřeba mnohem méně lidí než kdysi, takže získávání pracovních sil do zemědělství není problém. Naopak problém je, že zemědělský sektor je podfinancovaný. Stát by měl zemědělcům vytvořit podmínky, jaké mají v okolních zemích. Josef Flek (STAN) V Jihomoravském kraji máme hned několik zásadních dopravních priorit. V Brně ulevíme dopravě rozšířením D1 na šest pruhů, přípravou severního tahu D43 a pokračováním brněnského okruhu. Podpoříme také výstavbu nového hlavního nádraží a vysokorychlostních tratí. Urychlíme výstavbu D52 směrem na Vídeň včetně jižní tangenty, D55 na Hodonínsko a obchvatů Znojma spolu s modernizací silnice I/53. Financování zajistíme z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, evropských fondů a u vybraných staveb také prostřednictvím PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru) projektů. Naší hlavní prioritou v boji se suchem je zadržení vody v krajině. Podpoříme obnovu rybníků, mokřadů, menších přehrad i zasakovacích pásů a moderních závlah. Zemědělce budeme motivovat k pestřejší skladbě plodin a využívání přirozených procesů, které zlepší stav půdy, zvýší její úrodnost a odolnost. Jihomoravský kraj dále získá podporu na protierozní opatření, obnovu mezí, remízků a výsadbu stromů. Obcím pomůžeme s budováním modro-zelené infrastruktury, retenčních nádrží i chytrého hospodaření s dešťovou vodou. Financování zajistíme z národních zdrojů, Modernizačního fondu a evropských programů na adaptaci. klv kš - sdílejte článek