Moskva 13. května 2025 (ČTK) - Do války proti Ukrajině se v Rusku každý měsíc hlásí okolo 50.000 až 60.000 dobrovolníků, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz válka proti sousední zemi před více než třemi lety začala. Putin podle ruských tiskových agentur tvrdil, že ukrajinským úřadům se daří mobilizovat do ozbrojených sil nejvýše 30.000 mužů měsíčně. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit z nezávislých zdrojů.
Nové vojáky se ruské úřady snaží získat vysokými platy a odměnami, aby se vyhnuly nepopulární mobilizaci, před kterou na podzim 2022 uprchly do ciziny statisíce Rusů.
Rusko okupuje asi pětinu ukrajinského území, ale Putinovi se dosud nepodařilo ani ovládnout celou zemi, ani dosadit proruskou vládu v Kyjevě a ani vymoci si na Ukrajině závazek nevstoupit do Severoatlantické aliance. Ruská armáda v posledních měsících setrvale postupovala na východě Ukrajiny, ale dobývání nových území se postupně zpomalilo, zatímco ruské ztráty podle ukrajinských a západních odhadů rostou a dosahují statisíců zabitých a zraněných.
V bojích na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění asi 900.000 ruských vojáků, řekl na počátku dubna novinářům nejmenovaný vysoce postavený činitel NATO na okraj schůzky ministrů zahraničí aliance v Bruselu. Mrtvých je čtvrt milionu. Jen za letošní únor NATO ruské ztráty odhaduje na více než 35.100.
Ruská ekonomika se současně potýká s dopady sankcí, které Západ na Moskvu uvalil po rozpoutání války. Velké evropské země hrozí zpřísněním sankcí, pokud Rusko nepřistoupí na příměří.
Podle Putina je Západ ochoten škodit sám sobě, jen aby poškodil Rusko. "Musíme přinejmenším minimalizovat negativní následky," řekl podle agentury TASS.
Putin připustil, že ruskou ekonomiku sužuje vysoká inflace, proti které je nutné "zakročit", ale tak, aby "se nezmrazila sama ekonomika". Nutné je "měkké přistání", které dovolí centrální bance snížit klíčovou sazbu, vysvětlil šéf státu podle agentury TASS.
Ruský prezident při setkání se zástupci ruských podnikatelů také hovořil o podmínkách, za kterých Moskva umožní návrat západních firem do Ruska. Putin tvrdil, že se na něj obracejí zástupci velkých západních společností, které se "slzami" odcházely z Ruska po rozpoutání války proti Ukrajině, a prosí, aby jim dovolil znovu podnikat v Rusku. Omluva ale stačit nebude a pokud návrat té či oné firmy nebude pro Rusko výhodný, najde se podle prezidenta tisíc záminek pro jejich odmítnutí. "Ujišťuji vás, že mezi tisícovkou příčin bude 999 přesně odpovídat požadavkům Světové obchodní organizace. A kvůli té jedné povedeme spory na soudech. Minimálně 15 let," prohlásil šéf státu podle listu Kommersant.
Ruští podnikatelé podle agentury TASS navrhli, aby se západní byznys vracel do Ruska prostřednictvím společných podniků s ruskými partnery, kteří by tyto firmy kontrolovali.
msk mka - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Poplatky pro
Britský král
Úprava normy,
Spojené státyNásleduje: TRF: Polské prezidentské volby zřejmě neukončí patovou situaci ohledně potratů
Varšava 13. května (ČTK/Thomson Reuters Foundation) - Dva roky poté, co se Donald Tusk stal polským premiérem a slíbil reformu přísných pravidel pro interrupce, je mnoho žen, které ho podporovaly, rozčarovaných. A říkají, že prezidentské volby 18. května zřejmě nepřinesou slibovanou změnu, píše Thomson Reuters Foundation. Vyjadřují se tak přesto, že by konzervativního prezidenta Andrzeje Dudu, jenž se dlouhodobě staví proti zmírnění jedněch z nejpřísnějších potratových zákonů v Evropě, mohl nahradit liberální kandidát. "Pořád jsem v šoku, že sáhli po našich hlasech, když je potřebovali, a pak nás úplně odhodili," prohlásila aktivistka Anna Pientová, která se podílela na kampani vyzývající ženy, aby v roce 2023 volily. V tehdejších volbách se dostalo do popředí právo na interrupci. Stalo se tak po letech protestů žen a jejich spojenců, hlavně poté, co vláda nacionalistické strany Právo a spravedlnost (PiS) zavedla v roce 2021 téměř úplný zákaz potratů. Analytici vítězství Tuskovy Občanské platformy obecně přisuzovali hlasům voliček, přičemž Tusk slíbil, že do 100 dnů liberalizuje potratové zákony. Později však od slibu upustil kvůli svým koaličním partnerům, kteří se stavějí proti interrupcím. Tuskovi se nepodařilo interrupce zcela dekriminalizovat, ale zavedl směrnice na ochranu lékařů provádějících legální potraty. Mnoho jeho voliček však ztratilo naději. "Když strávíte měsíce v ulicích, protestujete a máte obrovskou naději, že se nakonec něco změní, a pak se nezmění vůbec nic... tak se prostě vyčerpáte nemožností řídit svůj osud," popsala Katarzyna Wenžyková, novinářka a autorka knihy Aborcja jest (Potrat je). Ve volbách, které čekají zemi tento měsíc, zastínily téma interrupcí bezpečnostní obavy, ekonomická stabilita a širší reforma zdravotnictví. Uchazeči o prezidentský úřad se vyhýbají tomu, aby o potratech moc mluvili. Liberální favorit a primátor Varšavy Rafal Trzaskowski slíbil podepsat zákon povolující potraty do 12. týdne těhotenství. Zaměřil se však na jiné otázky, včetně migrace, aby se pokusil nalákat konzervativní voliče. Konzervativní historik Karol Nawrocki uvedl, že současná omezení ponechá v platnosti. Odborníci míní, že ani jedna strana nechce zdůrazňovat svou minulost v tomto ohledu. "Když PiS v roce 2021 omezila přístup k potratům, těžce za to zaplatila a nikdy se z toho nevzpamatovala," řekla Wenžyková. "Ani pro (vládní) Občanskou koalici, která nesplnila své sliby, není politicky výhodné na tuto problematiku upozorňovat," dodala. Pouze kandidátka a místopředsedkyně Senátu Magdalena Biejatová se k právu na potrat vyjadřuje důsledně. "Jako prezidentka bych nejen podpořila liberalizaci, která by umožnila interrupce do 12 týdnů těhotenství bez odůvodnění, ale předložila bych v této věci vlastní zákonodárnou iniciativu," sdělila Biejatová e-mailem Thomson Reuters Foundation. Průzkumy předpovídají, že v prvním ... (pokračování)
Varšava 13. května (ČTK/Thomson Reuters Foundation) - Dva roky poté, co se Donald Tusk stal polským premiérem a slíbil reformu přísných pravidel pro interrupce, je mnoho žen, které ho podporovaly, rozčarovaných. A říkají, že prezidentské volby 18. května zřejmě nepřinesou slibovanou změnu, píše Thomson Reuters Foundation. Vyjadřují se tak přesto, že by konzervativního prezidenta Andrzeje Dudu, jenž se dlouhodobě staví proti zmírnění jedněch z nejpřísnějších potratových zákonů v Evropě, mohl nahradit liberální kandidát. "Pořád jsem v šoku, že sáhli po našich hlasech, když je potřebovali, a pak nás úplně odhodili," prohlásila aktivistka Anna Pientová, která se podílela na kampani vyzývající ženy, aby v roce 2023 volily. V tehdejších volbách se dostalo do popředí právo na interrupci. Stalo se tak po letech protestů žen a jejich spojenců, hlavně poté, co vláda nacionalistické strany Právo a spravedlnost (PiS) zavedla v roce 2021 téměř úplný zákaz potratů. Analytici vítězství Tuskovy Občanské platformy obecně přisuzovali hlasům voliček, přičemž Tusk slíbil, že do 100 dnů liberalizuje potratové zákony. Později však od slibu upustil kvůli svým koaličním partnerům, kteří se stavějí proti interrupcím. Tuskovi se nepodařilo interrupce zcela dekriminalizovat, ale zavedl směrnice na ochranu lékařů provádějících legální potraty. Mnoho jeho voliček však ztratilo naději. "Když strávíte měsíce v ulicích, protestujete a máte obrovskou naději, že se nakonec něco změní, a pak se nezmění vůbec nic... tak se prostě vyčerpáte nemožností řídit svůj osud," popsala Katarzyna Wenžyková, novinářka a autorka knihy Aborcja jest (Potrat je). Ve volbách, které čekají zemi tento měsíc, zastínily téma interrupcí bezpečnostní obavy, ekonomická stabilita a širší reforma zdravotnictví. Uchazeči o prezidentský úřad se vyhýbají tomu, aby o potratech moc mluvili. Liberální favorit a primátor Varšavy Rafal Trzaskowski slíbil podepsat zákon povolující potraty do 12. týdne těhotenství. Zaměřil se však na jiné otázky, včetně migrace, aby se pokusil nalákat konzervativní voliče. Konzervativní historik Karol Nawrocki uvedl, že současná omezení ponechá v platnosti. Odborníci míní, že ani jedna strana nechce zdůrazňovat svou minulost v tomto ohledu. "Když PiS v roce 2021 omezila přístup k potratům, těžce za to zaplatila a nikdy se z toho nevzpamatovala," řekla Wenžyková. "Ani pro (vládní) Občanskou koalici, která nesplnila své sliby, není politicky výhodné na tuto problematiku upozorňovat," dodala. Pouze kandidátka a místopředsedkyně Senátu Magdalena Biejatová se k právu na potrat vyjadřuje důsledně. "Jako prezidentka bych nejen podpořila liberalizaci, která by umožnila interrupce do 12 týdnů těhotenství bez odůvodnění, ale předložila bych v této věci vlastní zákonodárnou iniciativu," sdělila Biejatová e-mailem Thomson Reuters Foundation. Průzkumy předpovídají, že v prvním ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Do ruské armády se každý měsíc hlásí na 60.000 dobrovolníků, tvrdil Putin' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Makroekonomika (mak) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2025051305465|514351. Vydána 13.5.2025 16:20. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Do ruské armády se každý měsíc hlásí na 60.000 dobrovolníků, tvrdil Putin' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Makroekonomika (mak) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2025051305465|514351. Vydána 13.5.2025 16:20. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
