ECB je připravena zvýšit úroky, vyhodnotí ale dopady války s Íránem na inflaci

Frankfurt 25. března (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT). Lagardeová řekla, že k určitému mírnému zpřísnění měnové politiky může být důvod i v situaci, kdy bude inflační cíl ECB v důsledku současného šoku na trhu s energiemi překročen jen kratší dobu. V únoru byla v eurozóně míra inflace 1,9 procenta, a zvýšila se tak z lednové hodnoty 1,7 procenta. Válka na Blízkém východě začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán, první dopad na inflaci se tedy ukáže až v číslech za březen. Evropská centrální banka předloni v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem loňského června, kdy ji snížila na 2,00 procenta. Minulý týden ponechala úrokové sazby také beze změny, ale varovala před nadcházejícím růstem cen. V ECB se teď diskutuje o tom, za jakých okolností by bylo nutné sazby zvýšit, aby se zabránilo riziku rychlého a trvalého růstu cen. "Pokud by ten šok vedl k výraznému, i když ne k dlouhotrvajícímu překročení cíle, může být na místě, abychom naši měnovou politiku trochu přizpůsobili,“ řekla podle agentury Reuters Lagardeová v dnešním projevu ve Frankfurtu nad Mohanem. "Ponechat takové překročení zcela bez reakce by mohlo představovat komunikační riziko: veřejnost by mohla jen těžko chápat reakční funkci, která nereaguje,“ dodala šéfka ECB. Lagardeová výslovně neztotožnila svá kritéria s žádným ze scénářů, které ECB představila minulý týden. Nejsou však příliš odlišná od inflačního vývoje podle scénáře, který ECB považuje za nepříznivý. Podle nejpříznivějšího scénáře, který je pro ECB scénářem základním, letos inflace dosáhne v průměru 2,6 procenta, což by byl nárůst z přibližně dvou procent loni. V nepříznivém scénáři inflace ve druhé polovině letošního roku překročí čtyři procenta, ale do poloviny příštího roku se vrátí k dvouprocentnímu cíli. V nejhorší variantě přesáhne míra inflace začátkem příštího roku šest procenta a k cíli se nevrátí několik let. "Pokud očekáváme, že se inflace výrazně a trvale odchýlí od cíle, reakce musí být odpovídajícím způsobem razantní nebo dlouhodobá,“ uvedla Lagardeová. "Jinak by se spustily samoposilující mechanismy, riziko ztráty ukotvení inflačních očekávání by pak bylo akutní,“ dodala. Finanční trhy nyní očekávají, že ECB v letošním roce zvýší úrokové sazby dvakrát až třikrát. Předpokládají, že inflace zůstane nad dvouprocentním cílem ECB několik let. Součástí argumentace pro dřívější, ale mírnější zásahy je i to, že ECB čelila kritice za příliš pozdní reakci za inflační vlny v období let 2021 až 2022. Banka tehdy považovala růst cen za dočasný a nezačala zvyšovat úrokové sazby, dokud inflace nedosáhla zhruba osmi procent, tedy čtyřnásobku jejího cíle. Lagardeová uvedla, že současná situace je výrazně odlišná a že několik faktorů naznačuje menší míru přenosu nárůstu inflace do širší ekonomiky. Šok na trhu s energiemi je zatím slabší, hlavně u zemního plynu. Trh práce není tak napjatý, neexistuje odložená poptávka jako po pandemii covidu-19, fiskální politika je přísnější a základní úroková sazba centrální banky je vyšší. Historické zkušenosti podle Lagardeové naznačují, že široké přelévání růstu cen energií do celé ekonomiky je spíše výjimkou než pravidlem. spr - sdílejte článek