Egypt odsoudil izraelské rozhodnutí zastavit přísun pomoci do Gazy
Káhira/Tel Aviv 2. března (ČTK) - Využívat pozastavení humanitární pomoci jako nástroje kolektivního trestu a hladovění je nepřijatelné. Egyptský ministr zahraničí Badr Abdal Áttí tak reagoval na dnešní izraelské rozhodnutí zastavit přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy. Egyptský plán na obnovu Pásma Gazy, který zaručí tamním Palestincům právo zůstat ve své zemi, je hotov a bude představen v úterý, dodal podle agentury Reuters egyptský ministr. Evropská unie odsoudila postoj teroristického hnutí Hamás, které odmítlo prodloužit první fázi příměří.
Plán není pouze egyptský či arabský, ale získá mezinárodní podporu a financování, uvedl dnes v Káhiře ministr Abdal Áttí s tím, že představen bude na úterním mimořádném zasedání Ligy arabských států. Role Evropy bude stěžejní, a to především v ekonomické části obnovy, řekl ministr v průběhu tiskové konference s eurokomisařkou pro Středomoří Dubravkou Šuicovou. Plán je reakcí na návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa přesídlit Palestince z Pásma Gazy do okolních arabských států a proměnit území v "riviéru Blízkého východu".
Unijní diplomacie v prohlášení z dnešního večera "odsuzuje odmítnutí Hamásu přijmout prodloužení první fáze dohody o příměří v Pásmu Gazy". Vymezila se i vůči izraelskému rozhodnutí blokovat dodávky humanitární pomoci na toto palestinské území a vyzvala k "plnému, rychlému, bezpečnému a plynulému přístupu k humanitární pomoci" v Pásmu Gazy. "EU vyzývá k rychlému obnovení jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy," dodala unijní diplomacie
Abdal Áttí také zdůraznil potřebu zachovat příměří v Pásmu Gazy a zahájit jednání o jeho druhé fázi. "První fáze byla úspěšně ukončena a nyní musíme přejít k jednání o druhé fázi," řekl. "Bude to těžké, ale s dobrou vůli a politickým odhodláním toho lze dosáhnout," dodal.
První fáze příměří po sjednaných 42 dnech v sobotu skončila, aniž by byla dohodnuta fáze druhá, jak dohoda o příměří v Pásmu Gazy předpokládala. Izrael už ale oznámil, že přijal americký návrh, podle něhož by se příměří prodloužilo na muslimský měsíc ramadán, který začal v sobotu, a během židovského svátku pesach, který letos připadá na 12. až 20. dubna. První den prodloužení by měla být propuštěna polovina zbývajících rukojmích, živých i mrtvých, přičemž zbytek unesených by se na svobodu dostal po dojednání trvalého příměří. Teroristické hnutí Hamás ale trvá na jednání o druhé fázi příměří, která podle dohody zajistí nejen propuštění všech zbylých rukojmích ale také celkové stažení izraelské armády z Pásma Gazy.
V reakci na odmítnutí amerického návrhu Hamásem dnes Izrael oznámil pozastavení přísunu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Spojené státy "náš přístup přijímají a uznávají", řekl dnes izraelský ministr zahraničí Gideon Saar. "Izrael je ochoten zapojit se do jednání o druhé fázi dohody o příměří s Hamásem výměnou za propuštění rukojmích," řekl také Saar. Dohoda o příměří přitom předpokládala, že jednání o druhé fázi příměří začne nejpozději 16. den první fáze, píše server The Times of Israel.
K okamžitému obnovení dodávek humanitární pomoci dnes vyzval generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres. "Je nezbytné zachovat příměří a humanitární pomoc," uvedl podle AFP Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK).
Podle Kataru a Egypta je pozastavení přísunu humanitární pomoci porušením dohody o příměří ze strany Izraele. Saúdská Arábie to považuje za kolektivní trest a vydírání. Jordánsko izraelské rozhodnutí odsoudilo, uvedla AFP.
Dohoda o příměří přerušila válku v Pásmu Gazy, kterou rozpoutal 7. října 2023 útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 jich unesli jako rukojmí. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy spravovaného Hamásem zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí.
zdm nim - sdílejte článek
Následuje: Evropa musí přidat ve zbrojení, shodli se lídři na londýnském summitu k Ukrajině
Londýn 2. března (ČTK) - Bezmála dvě desítky lídrů západních států a institucí se dnes na summitu o Ukrajině v Londýně shodly na tom, že je třeba navýšit výdaje na obranu. Podle řady z nich včetně britského premiéra Keira Starmera je čas přestat debatovat a začít jednat. Starmer, který schůzku na nejvyšší úrovni svolal, uvedl, že se účastníci shodli na čtyřech základních bodech podpory Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který se podle politologů spolu se Starmerem ujal vedení jednání o míru, později médiím řekl o návrhu příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. Česko v Londýně zastupoval premiér Petr Fiala. Omezené příměří navržené Francií a Británií by platilo měsíc, napsal list Le Figaro, a podle Macrona by následně otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky. Důvodem pro tento postup je podle francouzského prezidenta to, že by bylo omezené příměří lépe kontrolovatelné. Poukázal na to, že fronta mezi Ruskem a Ukrajinou odpovídá vzdálenosti mezi Paříží a Budapeští. Starmerem svolaný summit se konal v sídle Lancaster House na londýnské třídě The Mall pouhé dva dny po páteční roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou hlavou státu Donaldem Trumpem v Bílém domě. Summitu se kromě řady evropských lídrů účastnili i šéfové NATO, Evropské komise a Evropské rady, ale také prezident Zelenskyj, ukrajinský velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj a představitelé Kanady a Turecka. Po zhruba dvouhodinovém jednání Starmer na tiskové konferenci oznámil, že účastníci se shodli na čtyřech bodech. Zaprvé, pokračovat v poskytování vojenské pomoci Ukrajině a zesílit ekonomický tlak na Rusko. Zadruhé, Ukrajina musí být přítomna u mírových rozhovorů, přičemž mír jí musí zaručit svrchovanost a bezpečnost. Zatřetí, v případě dosažení míru budou evropští lídři usilovat o odrazení Ruska od jakékoliv budoucí invaze na Ukrajinu. Začtvrté, vznikne koalice ochotných (či zodpovědných), která bude bránit Ukrajinu a zajistí mír v zemi, uvedla stanice BBC. Konkrétní státy nejmenoval. Británie podle Starmera také uzavřela novou dohodu ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun), díky níž Ukrajina získá 5000 lehkých víceúčelových střel. Evropa naléhavě potřebuje přezbrojit a členské státy musí mít fiskální prostor k nárůstu výdajů na obranu, řekla po summitu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. (pokračování...)
Londýn 2. března (ČTK) - Bezmála dvě desítky lídrů západních států a institucí se dnes na summitu o Ukrajině v Londýně shodly na tom, že je třeba navýšit výdaje na obranu. Podle řady z nich včetně britského premiéra Keira Starmera je čas přestat debatovat a začít jednat. Starmer, který schůzku na nejvyšší úrovni svolal, uvedl, že se účastníci shodli na čtyřech základních bodech podpory Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který se podle politologů spolu se Starmerem ujal vedení jednání o míru, později médiím řekl o návrhu příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. Česko v Londýně zastupoval premiér Petr Fiala. Omezené příměří navržené Francií a Británií by platilo měsíc, napsal list Le Figaro, a podle Macrona by následně otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky. Důvodem pro tento postup je podle francouzského prezidenta to, že by bylo omezené příměří lépe kontrolovatelné. Poukázal na to, že fronta mezi Ruskem a Ukrajinou odpovídá vzdálenosti mezi Paříží a Budapeští. Starmerem svolaný summit se konal v sídle Lancaster House na londýnské třídě The Mall pouhé dva dny po páteční roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou hlavou státu Donaldem Trumpem v Bílém domě. Summitu se kromě řady evropských lídrů účastnili i šéfové NATO, Evropské komise a Evropské rady, ale také prezident Zelenskyj, ukrajinský velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj a představitelé Kanady a Turecka. Po zhruba dvouhodinovém jednání Starmer na tiskové konferenci oznámil, že účastníci se shodli na čtyřech bodech. Zaprvé, pokračovat v poskytování vojenské pomoci Ukrajině a zesílit ekonomický tlak na Rusko. Zadruhé, Ukrajina musí být přítomna u mírových rozhovorů, přičemž mír jí musí zaručit svrchovanost a bezpečnost. Zatřetí, v případě dosažení míru budou evropští lídři usilovat o odrazení Ruska od jakékoliv budoucí invaze na Ukrajinu. Začtvrté, vznikne koalice ochotných (či zodpovědných), která bude bránit Ukrajinu a zajistí mír v zemi, uvedla stanice BBC. Konkrétní státy nejmenoval. Británie podle Starmera také uzavřela novou dohodu ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun), díky níž Ukrajina získá 5000 lehkých víceúčelových střel. Evropa naléhavě potřebuje přezbrojit a členské státy musí mít fiskální prostor k nárůstu výdajů na obranu, řekla po summitu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Egypt odsoudil izraelské rozhodnutí zastavit přísun pomoci do Gazy' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2025030208930|513445. Vydána 02.03.2025 23:52:57. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Egypt odsoudil izraelské rozhodnutí zastavit přísun pomoci do Gazy' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2025030208930|513445. Vydána 02.03.2025 23:52:57. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
