El País: Společná historie Grónska a Dánska za sebou zanechala rány
Nuuk 18. ledna (ČTK) – Společná historie Grónska a Dánska je komplikovaná a zanechala rány, které se těžce hojí, napsal list El País. Nastupující americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Spojené státy potřebují získat kontrolu nad Grónskem z bezpečnostních důvodů, a odmítl vyloučit použití síly či ekonomického nátlaku k dosažení svého cíle. Jeho výroky Gróňané podle El País vnímají jako hrozbu, protože se obávají, že by se mohli dostat pod kontrolu Washingtonu. Zároveň ale i jako příležitost - vidí šanci vymanit se z dánské nadvlády.
Asi 20 potomků Inuitů, původních obyvatel Grónska, bylo v 50. letech 20. století odebráno svým rodinám a posláno do Kodaně, aby se naučili dánsky. Cílem nebylo pouze naučit je jazyk, ale vychovat z nich elitu schopnou vládnout ostrovu a vést ho k modernitě. Za tímto účelem byly vybrány ty nejchytřejší a nejslibnější děti.
Děti strávily dva roky v Dánsku a po návratu do Grónska se některé z nich nedokázaly domluvit s rodiči, protože zapomněly svůj rodný jazyk. Vrátily se sice na svůj ostrov, ale ne do svých vesnic. Místo toho byly umístěné do sirotčinců, kde byly podrobeny převýchově po několik dalších let.
Mnohé propadly alkoholu nebo žebraly na mrazivých ulicích Nuuku, vykořeněné a bez cíle. Jiné uzavřely sňatky s Dány. Dánská premiérka Mette Frederiksenová se v září 2022 veřejně omluvila šesti z těchto dětí, které tehdy byly ještě naživu. "To, čemu jste byli vystaveni, bylo hrozné, bylo to nelidské, bylo to nespravedlivé a bylo to bezcitné," řekla jim Frederiksenová.
Dánští lékaři mezi lety 1960 až 1970 tisícům inuitských žen a dívek zavedli nitroděložní tělísko, o kterém většina z nich nevěděla. Nikdo je nepožádal o svolení ani je neinformoval o účelu. Mnohým z dívek bylo méně než 12 let. Cílem nucené antikoncepce bylo omezit růst obyvatelstva Grónska a zabránit tak stupňování finanční zátěže, kterou ostrov pro Dánsko představoval.
Mnohé z těchto žen celá léta nechápaly, proč nemohou mít děti. Přesný počet obětí zůstává neznámý. V září 2022 vznikla komise dánských a grónských vědců, která měla celou záležitost vyšetřit.
Grónsko bylo kolonií Dánska do roku 1953, kdy se stalo dánským okresem. V roce 1979 se stalo autonomním územím Dánska se samosprávou ve vnitřních záležitostech a roku 2009 byly jeho pravomoce rozšířeny ve všech oblastech kromě mezinárodních vztahů a obrany.
Většina Gróňanů si přeje nezávislost, mimo jiné kvůli křivdám, které jim byly v průběhu let způsobeny. Málokdo z nich si však přeje nezávislost právě nyní, protože Dánsko posílá na podporu sociálního systému ostrova, včetně lékařské péče, přibližně 600 milionů eur (15 miliard korun) ročně. Grónsko je ostrov s 57.000 obyvateli a rozlohou čtyřikrát větší, než je Španělsko. Zdravotnictví zde čelí logistickým výzvám. Pacienti z odlehlých oblastí jsou často letecky transportováni do Nuuku nebo do Kodaně, což zcela hradí dánský stát.
Ostrov je sice bohatý na ropu, zemní plyn, zlato a železo, stejně jako na vzácné nerosty nezbytné pro výrobu baterií do elektromobilů a větrných turbín. Tyto zdroje se však zatím nevyužívají tak, aby mohly nahradit finanční pomoc, kterou Dánsko každoročně Grónsku poskytuje.
V každém případě se věci vyvíjejí rychle, píše El País. Jednoho lednového rána, zatímco děti v Nuuku, oblečené do polárních kombinéz, šly v teplotách minus 17 stupňů Celsius po ulici do školy, Thomas Emanuel Dans snídal v hotelu v centru města. Dans, americký investor a bývalý Trumpův poradce pro otázky Arktidy, strávil několik dní v Grónsku, kde vedl jednání o těžbě, rybolovu a cestovním ruchu. "V této zemi je toho tolik, co je třeba udělat. Je tu mnoho příležitostí," prohlásil Američan.
ham boz - sdílejte článek
Následuje: Divočák, kterého se Francouzka rozhodla chovat doma, může zatím zůstat naživu
Paříž 17. ledna (ČTK) - Francouzští bojovníci za práva zvířat slaví poté, co soud umožnil zůstat naživu divočákovi, kterému hrozilo, že ho majitelka bude muset nechat utratit. Soud určil, že rozhodnutí úřadu, který domácí chov divočáka nepovolil, musí být znovu přezkoumáno. Informuje o tom dnes server BBC. Mládě prasete divokého jménem Rillette našla Elodie Cappéová v roce 2023 na svém malém statku ve střední Francii, kde chová koně. Sele zřejmě opustila jeho matka. Poté, co místní úřad Cappéové odmítl vydat povolení k držení divokého zvířete - a nemohla najít útulek, který by se zvířete ujal - stála před dvěma možnostmi. Buď by mohla mladou bachyni předat ženě, která cvičí zvířata pro filmový průmysl, nebo by Rillette musela podstoupit eutanazii. Manžel Cappéové si myslel, že jde o aprílový vtip, když jeho žena přišla 1. dubna domů s mládětem divočáka, o které se chtěla postarat. Stanici BBC Cappéová řekla, že se nejprve pokusila Rillette vypustit zpět do volné přírody, ale bachyně vždycky přiběhla zpět. "Je tu šťastná," myslí si její majitelka. Ve Francii se ke kampani za záchranu Rillette připojila i filmová hvězda a bojovnice za práva zvířat Brigitte Bardotová. (pokračování...)
Paříž 17. ledna (ČTK) - Francouzští bojovníci za práva zvířat slaví poté, co soud umožnil zůstat naživu divočákovi, kterému hrozilo, že ho majitelka bude muset nechat utratit. Soud určil, že rozhodnutí úřadu, který domácí chov divočáka nepovolil, musí být znovu přezkoumáno. Informuje o tom dnes server BBC. Mládě prasete divokého jménem Rillette našla Elodie Cappéová v roce 2023 na svém malém statku ve střední Francii, kde chová koně. Sele zřejmě opustila jeho matka. Poté, co místní úřad Cappéové odmítl vydat povolení k držení divokého zvířete - a nemohla najít útulek, který by se zvířete ujal - stála před dvěma možnostmi. Buď by mohla mladou bachyni předat ženě, která cvičí zvířata pro filmový průmysl, nebo by Rillette musela podstoupit eutanazii. Manžel Cappéové si myslel, že jde o aprílový vtip, když jeho žena přišla 1. dubna domů s mládětem divočáka, o které se chtěla postarat. Stanici BBC Cappéová řekla, že se nejprve pokusila Rillette vypustit zpět do volné přírody, ale bachyně vždycky přiběhla zpět. "Je tu šťastná," myslí si její majitelka. Ve Francii se ke kampani za záchranu Rillette připojila i filmová hvězda a bojovnice za práva zvířat Brigitte Bardotová. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'El País: Společná historie Grónska a Dánska za sebou zanechala rány' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2025011708905|512965. Vydána 18.01.2025 5:39:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'El País: Společná historie Grónska a Dánska za sebou zanechala rány' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2025011708905|512965. Vydána 18.01.2025 5:39:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.