EU posílí ochranu podmořských kabelů, plánuje drony i rychlé opravy
Helsinky/Brusel 21. února (zpravodajka ČTK) - Evropská komise navrhla nová opatření, jak zlepšit bezpečnost podmořských kabelů, které se v uplynulých měsících staly terčem mnoha incidentů. Informovala o tom dnes při návštěvě Helsinek místopředsedkyně Evropské komise (EK) Henna Virkkunenová. Cílem akčního plánu je posílit dohled nad podmořskými kabely, odhalovat incidenty dříve, než se stanou, a při jejich poškození je rychleji opravit. Podle eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse by rovněž situaci v postižených oblastech měly monitorovat drony pod vodou i ve vzduchu.
Akční plán tvoří čtyři klíčová opatření. "Zabránit, odhalit, obnovit a odstrašit," uvedla Virkkunenová. "Je třeba, abychom zabránili incidentům, které mohou mít velmi ničivý dopad, musíme zvýšit naši odolnost," dodala. Vznikne rovněž regionální centrum právě u Baltského moře, které se bude touto problematikou zabývat a veškeré incidenty sledovat.
Komise též nastínila, že ve střednědobém horizontu by měla vzniknout takzvaná rezervní flotila, která "by byla použita v případě nouze", která by zasáhla a opravila elektrické a optické podmořské kabely.
"Chceme se ujistit, že je Evropa vybavená nejen pro prevenci a odhalování sabotáží kabelů, ale také k aktivní detekci, opravě a reakci na jakoukoli hrozbu pro kritickou infrastrukturu, která je klíčová pro naši ekonomiku a kolektivní bezpečnost," uvedla Virkkunenová, kter ámá na starosti technologie, bezpečnost a demokracii.
"Žádná oblast života není dnes bez hrozeb nebo nepřátelského chování. Nedávné útoky proti podmořským kabelům to jasně podtrhují. Jde o životně důležitou infrastrukturu, která nás udržuje online a zajišťuje tok energie nejen mezi státy EU, ale i mezi Evropou a mnoha dalšími regiony po celém světě," řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. "Dnes podnikáme kroky k ochraně kabelů, rychlejší detekci a předvídání hrozeb a co nejrychlejší opravě poškození. Každý, kdo bude shledán odpovědným za sabotáž, by měl být odpovídajícím způsobem potrestán, včetně sankcí. Potenciální pachatelé musí být odstrašeni," dodala.
Státy kolem Baltského moře jsou v pohotovosti po řadě narušení elektrických kabelů, telekomunikačních spojů a plynovodů od roku 2022. Okolní země hovoří o pravděpodobných sabotážích a nejčastěji z nich podezírají Rusko, které v únoru 2022 napadlo Ukrajinu. Státy kolem Baltského moře patří mezi hlasité podporovatele Kyjeva.
"Komunikační kabely propojují několik členských států, spojují ostrovy s unijní pevninou a EU se zbytkem světa, přičemž přenášejí 99 procent mezikontinentálního internetového provozu," uvedla Evropská komise v prohlášení. "Podmořské elektrické kabely usnadňují integraci trhů s elektřinou členských států, posilují bezpečnost dodávek a dodávají energii z obnovitelných zdrojů na pevninu," dodala EK. Podle ní v posledních týdnech a měsících hrozilo, že incidenty způsobí vážné narušení základních funkcí a služeb v EU, což má dopad na každodenní život občanů Evropské unie.
tes nob - sdílejte článek
Následuje: Trumpovy výroky o Ukrajině jsou šokující, řekl předák německé opozice Merz
Berlín 21. února (zpravodaj ČTK) - Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o válce na Ukrajině a ukrajinském prezidentovi Volodymyrovi Zelenském jsou šokující, řekl dnes předák německé opozice a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Dosavadní předseda vlády Olaf Scholz řekl, že příměří ve válce je ještě hodně daleko. Ukrajina byla tématem končící kampaně před nedělními parlamentními volbami v Německu, zdaleka ale ne tak významným jako migrace či hospodářská situace. Do popředí se dostala až v posledních několika dnech. "V podstatě jsme svědky klasického převrácení role oběti a pachatele," řekl Merz rádiu rbb. "Je to ruský narativ, (ruský prezident Vladimir) Putin o tom tak mluví roky a jsem upřímně dost šokovaný, že to teď Donald Trump zjevně sám převzal," dodal. Americký prezident tento týden ostře kritizoval ukrajinskou hlavu státu, Zelenského označil za diktátora a dodal, že by měl rychle jednat, nebo přijde o svou zemi. Předtím řekl, že to byla Ukrajina, kdo začal válku. Nynější část konfliktu ve skutečnosti zahájila v únoru 2022 ruská armáda svým vpádem na území sousední země. Rozkaz k invazi vydal Putin. Už v roce 2014 ovšem Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu v boji proti ukrajinským silám. Německo bylo dosud po Spojených státech druhým největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině. Příští týden uplyne rok od projevu kancléře Scholze, v němž v reakci na rozsáhlou ruskou invazi na Ukrajinu avizoval "dějinný obrat", kdy bude muset Německo více investovat do své bezpečnosti. Podle Merze se ale žádný obrat ve skutečnosti nekonal. Opoziční předák také často kritizuje Scholze, který podle něj příliš váhavě dodával vojenskou pomoc Ukrajině, čímž především v prvních letech války zbrzdil její postup. V nové situaci, která nastala po nástupu amerického prezidenta Trumpa do Bílého domu, je podle Merze nutné, aby se Evropané rychle dohodli na společné strategii vůči Ukrajině. Žebrat o místo u stolu, kde budou jednat o Ukrajině Američané a Rusové, není podle něj správné. Současný německý kancléř Scholz dnes řekl, že příměří na Ukrajině je ještě daleko. "Válka pokračuje každým dnem s velkou brutalitou," uvedl. Evropa podle něj nesmí nyní nechat Kyjev na holičkách. První oficiální setkání ruských a amerických zástupců k jednáním o možnostech, jak válku ukončit, se konalo v úterý v Rijádu. (pokračování...)
Berlín 21. února (zpravodaj ČTK) - Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o válce na Ukrajině a ukrajinském prezidentovi Volodymyrovi Zelenském jsou šokující, řekl dnes předák německé opozice a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Dosavadní předseda vlády Olaf Scholz řekl, že příměří ve válce je ještě hodně daleko. Ukrajina byla tématem končící kampaně před nedělními parlamentními volbami v Německu, zdaleka ale ne tak významným jako migrace či hospodářská situace. Do popředí se dostala až v posledních několika dnech. "V podstatě jsme svědky klasického převrácení role oběti a pachatele," řekl Merz rádiu rbb. "Je to ruský narativ, (ruský prezident Vladimir) Putin o tom tak mluví roky a jsem upřímně dost šokovaný, že to teď Donald Trump zjevně sám převzal," dodal. Americký prezident tento týden ostře kritizoval ukrajinskou hlavu státu, Zelenského označil za diktátora a dodal, že by měl rychle jednat, nebo přijde o svou zemi. Předtím řekl, že to byla Ukrajina, kdo začal válku. Nynější část konfliktu ve skutečnosti zahájila v únoru 2022 ruská armáda svým vpádem na území sousední země. Rozkaz k invazi vydal Putin. Už v roce 2014 ovšem Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu v boji proti ukrajinským silám. Německo bylo dosud po Spojených státech druhým největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině. Příští týden uplyne rok od projevu kancléře Scholze, v němž v reakci na rozsáhlou ruskou invazi na Ukrajinu avizoval "dějinný obrat", kdy bude muset Německo více investovat do své bezpečnosti. Podle Merze se ale žádný obrat ve skutečnosti nekonal. Opoziční předák také často kritizuje Scholze, který podle něj příliš váhavě dodával vojenskou pomoc Ukrajině, čímž především v prvních letech války zbrzdil její postup. V nové situaci, která nastala po nástupu amerického prezidenta Trumpa do Bílého domu, je podle Merze nutné, aby se Evropané rychle dohodli na společné strategii vůči Ukrajině. Žebrat o místo u stolu, kde budou jednat o Ukrajině Američané a Rusové, není podle něj správné. Současný německý kancléř Scholz dnes řekl, že příměří na Ukrajině je ještě daleko. "Válka pokračuje každým dnem s velkou brutalitou," uvedl. Evropa podle něj nesmí nyní nechat Kyjev na holičkách. První oficiální setkání ruských a amerických zástupců k jednáním o možnostech, jak válku ukončit, se konalo v úterý v Rijádu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'EU posílí ochranu podmořských kabelů, plánuje drony i rychlé opravy' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur) - Telekomunikace a IT (pit) - Telekomunikace, spoje (tlk). ID zprávy: T2025022104127|513349. Vydána 21.02.2025 12:59:58. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'EU posílí ochranu podmořských kabelů, plánuje drony i rychlé opravy' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur) - Telekomunikace a IT (pit) - Telekomunikace, spoje (tlk). ID zprávy: T2025022104127|513349. Vydána 21.02.2025 12:59:58. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
