Europoslanci schválili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990

Štrasburk/Brusel 10. února (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028.

Europoslanci hlasovali o kompromisní dohodě, které loni v prosinci dosáhli zástupci členských zemí a europarlamentu. Dohodu podpořilo 413 europoslanců, 226 jich bylo proti a 12 se zdrželo hlasování. Nyní bude návrh již jen formálně schvalovat Rada EU, která zastupuje členské státy.

Z českých europoslanců dohodu podpořili přítomní zástupci z frakce Evropské lidové strany (EPP): Jan Farský, Danuše Nerudová (oba STAN) i Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (oba TOP 09). Pro byla rovněž pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených.

Proti se vyslovili tři europoslanci ODS sedící ve frakci evropských konzervativců (ECR) Alexandr Vondra, Ondřej Krutílek a Veronika Vrecionová, dále přítomní zástupci hnutí ANO (Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jana Nagyová, Jaroslava Pokorná Jermanová) i jejich kolega ve frakci Patriotů pro Evropu (PfE) Antonín Staněk (Přísaha). Proti hlasovali rovněž Ivan David (SPD) z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN) a nezařazení europoslanci Ondřej Dostál a Kateřina Konečná (Stačilo!).

Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 loni na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh tehdy poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.

Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.

Podle nynější kompromisní politické dohody mohou státy využívat mezinárodní kredity k dosažení až pěti procentních bodů snížení emisí od roku 2036. Tyto kredity ale mohou použít pouze v odvětvích, která nejsou regulována v rámci systému emisních povolenek (EU ETS) a mohou pocházet pouze z partnerských zemí, jejichž klimatické cíle jsou slučitelné s cíli pařížské dohody. Europoslanci rovněž do dohody zahrnuli záruky, které mají zabránit financování projektů, které jsou v rozporu se strategickými zájmy EU.

Cílem pařížské dohody z roku 2015 je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu. Státy se shodly na cíli udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Dohodu ratifikovaly všechny země EU.

Zavedení systému EU ETS2 bude podle kompromisní dohody odloženo o jeden rok, z roku 2027 na rok 2028. Systém ETS2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě. O tyto změny usilovala mimo jiné předchozí česká vláda premiéra Petra Fialy. Současná vláda premiéra Andreje Babiše systém emisních povolenek ETS2 zcela odmítla a uvedla, že bude v EU hledat podporu pro zrušení tohoto systému.

Evropská komise má rovněž povinnost každé dva roky hodnotit pokrok při plnění klimatického cíle s ohledem na nejnovější vědecké údaje, technologický vývoj a stav průmyslové konkurenceschopnosti EU. Bude rovněž zohledňovat trendy v cenách energie a jejich dopady na podniky a domácnosti.

Jakmile nyní Rada EU text schválí, vstoupí v platnost 20 dní po svém zveřejnění v Úředním věstníku EU.

Zpravodajem pro návrh v europarlamentu byl český europoslanec Ondřej Knotek. Ten ještě před hlasování vystoupil a ocenil práci stínových zpravodajů i to, že dokázali spolupracovat, i když měli odlišné názory. Zmínil nicméně, že on sám byl od počátku pro to, aby žádný nový klimatický cíl nevznikl. "Pro nás je ten cíl jednoznačné riziko, protože po roce 2030, má-li být splněn, budeme mít obrovský tlak na cenu uhlíku, ať už u uhlíkových daní, tak emisních povolenek jak prvního, tak druhého typu," řekl Knotek novinářům ve Štrasburku. "Jsme přesvědčeni, že tento cíl není reálný a tak jako tak bude v následujících letech revidován, jako jsme svědky toho, že před třemi roky přijatá legislativa se už teď musí revidovat," dodal.

Europoslanci ODS dohodu odmítli. "Dojednali to v podobě, která pro nás není dobrá, čili my to odmítáme," uvedl Alexandr Vondra.

Hlavní zpravodajkou EP, která nyní vede vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2, se již loni stala europoslankyně Danuše Nerudová. “Byly tady představy, že se systém odloží do roku 2030, myslím si, že není reálné se na tom v Radě EU shodnout, ale uvidíme," uvedla k budoucímu vyjednávání. "Mým cílem jako zpravodajky je vyjednat maximum možného, aby se to tak velkým způsobem nedotklo domácností zejména v regionech," dodala Nerudová. Jak uvedla již dříve, jejím cílem je posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie.