EU zvyšuje limit úvěrů EIB na 100 miliard eur, posílí obranný průmysl
Brusel 20. června (ČTK) - Vlády zemí Evropské unie se dohodly, že letos zvýší roční objem úvěrů poskytovaných Evropskou investiční bankou (EIB) na rekordních 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč) a ztrojnásobí její finanční prostředky na obranný průmysl EU. Banka to dnes uvedla v tiskové zprávě. Nový úvěrový strop je o deset miliard eur vyšší než částka, kterou EIB půjčila loni, a o pět miliard eur vyšší, než prezidentka banky Nadia Calviňová stanovila jako cíl na začátku roku.
"Guvernéři jednomyslně zvýšili finanční strop na rok 2025 na rekordních 100 miliard eur a posílily finanční podporu ve třech důležitých oblastech: energetické sítě s rekordním cílem 11 miliard eur, bezpečnost a obrana s cílem 3,5 miliardy eur a TechEU, podpora vedoucího postavení Evropy v technologiích," řekla podle agentury Reuters Calviňová novinářům.
Evropské státy se usilovně snaží zvýšit výdaje na obranu kvůli tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten naznačil, že plánuje omezit desetiletí trvající bezpečnostní záruky USA pro evropský kontinent. Rozhodnutí o půjčce přichází jen několik dní před summitem Severoatlantické aliance, kde budou členové NATO čelit tlaku na zvýšení svých závazků na zbrojení.
Zvýšení úvěrových limitů umožní EIB více než ztrojnásobit financování projektů souvisejících s obranou z loňské jedné miliardy a výrazně překročit částku dvě miliardy eur, kterou EIB oznámila v lednu. Úvěry banky na obranu jsou však jen zlomkem stovek miliard eur, které mají vlády EU v nadcházejícím desetiletí vynaložit na posílení svých armád.
EIB nesmí investovat přímo do zbraní nebo munice, ale může poskytovat úvěry na vše, co spadá do tzv. dvojího použití. Tam patří cokoliv, co může sloužit pro civilní i vojenské účely, jako jsou systémy GPS, vrtulníky, bezpilotní letouny či budovy a infrastruktura pro armádní základny. Schválila už financování jedné takové základny v Litvě u hranic s Běloruskem, kde mají být trvale umístěni němečtí vojáci. Bude to poprvé od druhé světové války, kdy budou němečtí vojáci v základně mimo území Německa.
Zvýšený objem úvěrů má směřovat i do dalších oblastí, včetně technologických inovací a obnovitelných zdrojů energie. V příštích třech letech EIB poskytne 70 miliard eur do rozvoje technologických firem v EU. Cílem programu nazvaného TechEU je pomoci Evropě lépe konkurovat Číně a Spojeným státům v závodě o nejmodernější technologie, jako jsou superpočítače, robotika a umělá inteligence (AI).
EIB je banka vlastněná vládami členských států EU. Od dnešního dne předsedá Radě guvernérů EIB na 12 měsíců Česko. Předsednictví rotuje mezi 27 členskými státy EU podle předem určeného klíče.
irl spr - sdílejte článek
Následuje: Íránská raketa v neděli zasáhla izraelský vědecký institut, zničila roky práce
Tel Aviv 20. června (ČTK) - Íránská raketa v neděli zasáhla korunní klenot izraelské vědy, napsala dnes s odkazem na izraelské vědce agentura AP. Útok na Weizmannův institut věd v izraelském Rechovotu nikoho nezabil, avšak zničil několik laboratoří a roky vědecké práce. V kontextu nynějšího otevřeného konfliktu mezi Izraelem a Íránem tak íránský útok na prestižní izraelský výzkumný institut vyslal varovný vzkaz izraelským vědcům, že i oni a jejich práce jsou nyní terčem, poznamenala agentura. "Podařilo se jim poškodit korunní klenot izraelské vědy," poznamenal Oren Schuldiner, profesor na katedře molekulární buněčné biologie a katedře molekulární neurovědy, jehož laboratoř byla při útoku zničena. Zásah institutu označil za "morální vítězství" Íránu. Během roky trvající stínové války mezi Izraelem a Íránem, která minulý pátek přerostla v přímý konflikt, Izrael opakovaně cílil na íránské jaderné vědce, aby zpomalil íránský jaderný program. V této taktice Izrael pokračuje i nyní, když izraelská armáda v noci na minulý pátek zahájila útoky na cíle spojené s íránským jaderným programem. Při izraelských úderech, které cílily mimo jiné na íránské jaderné provozy, byla také zabita řada íránských jaderných vědců i vojenských špiček, včetně například velitele letectva či šéfa íránských revolučních gard. Teherán, který tvrdí, že jeho jaderný program nemá vojenské zaměření, na pokračující izraelské údery od pátku odpovídá dronovými a raketovými útoky. Írán zároveň čelí obvinění, že již dříve cílil alespoň na jednoho z vědců Weizmannova institutu. Loni izraelské úřady oznámily, že rozbily špionážní síť napojenou na Írán, která chtěla zavraždit izraelského jaderného vědce, jenž v ústavu pracoval a žil. Izraelská média s odkazem na obžalobu tehdy informovala, že podezřelí, Palestinci z východního Jeruzaléma, shromažďovali informace o vědci a fotografovali exteriér Weizmannova ústavu, ale byli zatčeni dříve, než mohli svůj plán realizovat. Vzhledem k tomu, že íránské zpravodajské služby nemají v Izraeli takový dosah jako izraelské v Íránu, je nynější zásah Weizmannova institutu o to více šokující, poznamenala AP. "Írán má Weizmannův institut v hledáčku," poznamenal Joel Guzansky, odborník na Írán a výzkumník v telavivském think tanku zaměřeném na bezpečnostní studia INSS. Zdůraznil, že sice neví jistě, zda Írán plánoval útočit právě na Weizmannův institut, ale domnívá se, že ano. Ačkoliv Weizmannův institut je multidisciplinární výzkumný ústav, má stejně jako další izraelské univerzity vazby na izraelský obranný sektor, což zahrnuje například spolupráci s izraelským výrobcem elektronických obranných systémů a pokročilých zbraní Elbit Systems, poznamenala agentura AP. (pokračování...)
Tel Aviv 20. června (ČTK) - Íránská raketa v neděli zasáhla korunní klenot izraelské vědy, napsala dnes s odkazem na izraelské vědce agentura AP. Útok na Weizmannův institut věd v izraelském Rechovotu nikoho nezabil, avšak zničil několik laboratoří a roky vědecké práce. V kontextu nynějšího otevřeného konfliktu mezi Izraelem a Íránem tak íránský útok na prestižní izraelský výzkumný institut vyslal varovný vzkaz izraelským vědcům, že i oni a jejich práce jsou nyní terčem, poznamenala agentura. "Podařilo se jim poškodit korunní klenot izraelské vědy," poznamenal Oren Schuldiner, profesor na katedře molekulární buněčné biologie a katedře molekulární neurovědy, jehož laboratoř byla při útoku zničena. Zásah institutu označil za "morální vítězství" Íránu. Během roky trvající stínové války mezi Izraelem a Íránem, která minulý pátek přerostla v přímý konflikt, Izrael opakovaně cílil na íránské jaderné vědce, aby zpomalil íránský jaderný program. V této taktice Izrael pokračuje i nyní, když izraelská armáda v noci na minulý pátek zahájila útoky na cíle spojené s íránským jaderným programem. Při izraelských úderech, které cílily mimo jiné na íránské jaderné provozy, byla také zabita řada íránských jaderných vědců i vojenských špiček, včetně například velitele letectva či šéfa íránských revolučních gard. Teherán, který tvrdí, že jeho jaderný program nemá vojenské zaměření, na pokračující izraelské údery od pátku odpovídá dronovými a raketovými útoky. Írán zároveň čelí obvinění, že již dříve cílil alespoň na jednoho z vědců Weizmannova institutu. Loni izraelské úřady oznámily, že rozbily špionážní síť napojenou na Írán, která chtěla zavraždit izraelského jaderného vědce, jenž v ústavu pracoval a žil. Izraelská média s odkazem na obžalobu tehdy informovala, že podezřelí, Palestinci z východního Jeruzaléma, shromažďovali informace o vědci a fotografovali exteriér Weizmannova ústavu, ale byli zatčeni dříve, než mohli svůj plán realizovat. Vzhledem k tomu, že íránské zpravodajské služby nemají v Izraeli takový dosah jako izraelské v Íránu, je nynější zásah Weizmannova institutu o to více šokující, poznamenala AP. "Írán má Weizmannův institut v hledáčku," poznamenal Joel Guzansky, odborník na Írán a výzkumník v telavivském think tanku zaměřeném na bezpečnostní studia INSS. Zdůraznil, že sice neví jistě, zda Írán plánoval útočit právě na Weizmannův institut, ale domnívá se, že ano. Ačkoliv Weizmannův institut je multidisciplinární výzkumný ústav, má stejně jako další izraelské univerzity vazby na izraelský obranný sektor, což zahrnuje například spolupráci s izraelským výrobcem elektronických obranných systémů a pokročilých zbraní Elbit Systems, poznamenala agentura AP. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'EU zvyšuje limit úvěrů EIB na 100 miliard eur, posílí obranný průmysl' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025062004045|514778. Vydána 20.06.2025 14:07:49. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'EU zvyšuje limit úvěrů EIB na 100 miliard eur, posílí obranný průmysl' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025062004045|514778. Vydána 20.06.2025 14:07:49. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.