Evropský parlament se přel o půjčku Ukrajině s využitím zmrazeného majetku Ruska

Štrasburk 21. října (zvláštní zpravodaj ČTK) - Evropský parlament se dnes přel o takzvanou reparační půjčku, která by podle návrhu Evropské komise měla s využitím zmrazených ruských peněz podpořit Ukrajinu, tedy zemi už čtvrtým rokem se bránící ruské agresi. Půjčka podle plánu komise umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by byly zkonfiskovány. V rozpravě zaznívaly hlasy pro a proti, někteří poslanci upozorňovali i na možná úskalí celého plánu. "Není možné, aby podporu (Ukrajině) hradili pouze naši evropští poplatníci. Musí za to zaplatit Rusko. Musí kompenzovat škody, které způsobilo," prohlásil na úvod komisař Valdis Dombrovskis. Ukrajina by bezúročnou půjčku jištěnou ruskými aktivy zmrazenými v evropských zemích měla splácet až v okamžiku, kdy Rusko bude na základě budoucí mírové smlouvy platit Ukrajině reparace. "Je to signál Rusku, že agresivní válku nevyhraje," zdůraznil komisař pro hospodářství a produktivitu. "Reparační půjčka ponechává teoreticky ruská aktiva nedotčena. Je důležité zvyšovat tlak na ruskou ekonomiku, dokud nepřimějeme (ruského prezidenta Vladimira) Putina k míru," zdůraznil jménem nejsilnějšího poslaneckého klubu evropských lidovců (EPP) německý europoslanec David McAllister. "Utrácíme více za ruský plyn, než posíláme Ukrajině, a tím plníme Putinovu válečnou kasu," upozornila švédská socialistka Heléne Fritzonová. Jako fantazii odmítl plán EK francouzský europoslanec Pierre-Romain Thionnet ze skupiny Patrioti pro Evropu. "Ruský režim ignoruje mezinárodní právo. Dluh zůstane na ramenou Evropské unie, čili Evropané budou platit Rusům," varoval a vyzval najít přijatelnější řešení, než "hazardní půjčky". "Zatímco diskutujeme, Ukrajina bojuje o přežití. Evropa musí jednat hned," burcoval Adam Bielan z polské opoziční strany Právo a spravedlnost. Přestat chodit okolo horké kaše vybízeli i europoslanci z Pobaltí. "Pokud Ukrajina padne, padne i důvěryhodnost Evropy. Toto je test vůle. Když můžeme peníze zmrazit, tak je můžeme i použít," nabádala Merja Kyllönenová, finská zástupkyně Levice. "Asi špatně slyším," oponoval slovenský europoslanec Milan Uhrík. "Ukrajina sem, Ukrajina tam, neřešíme nic jiného. Členskému státu, Maďarsku, blokujete eurofondy, ale posíláte je Ukrajině. Nedáváte peníze mladým rodinám, ale (ukrajinskému prezidentovi Volodymyru) Zelenskému. Měli bychom dát přednost problémům Evropy a Evropanů," prohlásil člen krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů. "Reparační půjčka je bezprecedentní operace s právními a institucionálními riziky. Potřebujeme záruky," řekl Johan van Overveldt z Belgie, jehož země má k návrhu EK výhrady. Na rizika poukázala i jeho krajanka Hilde Vautmansová. Český europoslanec Ivan David (SPD) v rozpravě tvrdil, že Rusko respektovalo ukrajinskou neutralitu, ale po převratu v Kyjevě "začaly být budovány vojenské objekty NATO na Ukrajině". Ukrajině je podle něj "vykradená", ve válce "padlo více než milion ukrajinských vojáků" a Kyjev "je v "bezvýchodné situaci". Na námitku, že se Rusko již v 90. letech zavázalo respektovat suverenitu a územní celistvost sousední země, která se na oplátku vzdala jaderných zbraní, David odpověděl tvrzením, že součástí dohody bylo i to, že Ukrajina bude neutrální, a to podle něj bylo "jednoznačně porušeno". A západní podpora novému režimu v Kyjevě byla "pro to, aby mohla být vyprovokována válka s Ruskem", prohlásil. Europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09 a Starostové) v prohlášení poskytnutém českým novinářům ve Štrasburku uvedl, že peníze na podporu Ukrajiny velmi brzy dojdou, ale teď je šance přejít od nekonečných debat k rozhodnutí o dalším postupu. "Pokud nechceme kapitulovat před ruskou agresí, jedinou cestou je využití zmrazených ruských majetků," zdůraznil. msk jd - sdílejte článek