Francie, Británie a Belgie odsoudily násilí íránského režimu vůči demonstrantům

Paříž/Londýn/Brusel 12. ledna (ČTK) - Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes odsoudil násilí íránského režimu vůči vlastním občanům při potlačování protivládních protestů. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová uvedla, že svůj íránský protějšek vyzvala k okamžitému zastavení násilí vůči pokojným demonstrantům. Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot si dnes předvolal íránského velvyslance v Bruselu, aby vyjádřil své znepokojení nad situací panující v blízkovýchodní zemi. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová podle médií kvůli brutálnímu potlačování demonstrací pohrozila Íránu novými sankcemi.

Od 28. prosince, kdy se v Íránu zvedla nynější vlna demonstrací proti teokratickému režimu, zahynulo podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) nejméně 648 demonstrantů a tisíce dalších utrpěly zranění. Podle neověřených zpráv však mohou být zabitých tisíce, dodala IHR.

"Odsuzuji státní násilí, které bez rozdílu cílí na íránské ženy a muže, kteří odvážně požadují respektování svých práv," napsal Macron na síti X. Dodal, že Francie stojí po boku těch, kteří se rozhodli hájit svá základní práva a svobody. Íránští činitelé varují, že demonstrantům neustoupí a že zatčeným hrozí trest smrti. Úřady také již čtvrtým dnem v zemi blokují internet a mezinárodní telefonické spojení.

Podle informací AFP dnes večer opustila zemi kvůli nepokojům většina personálu francouzského velvyslanectví v Teheránu. V Íránu zůstávají pouze nejvyšší diplomaté. Zaměstnanci velvyslanectví opustili Írán ve dvou vlnách. První skupina odlétla v neděli. Přesný počet lidí, kteří odjeli z Íránu, není znám. Francouzské velvyslanectví v Teheránu za normálních okolností zaměstnává přibližně 30 Francouzů a několik desítek místních zaměstnanců.

"Zabíjení a brutální represe proti pokojným demonstrantům v Íránu jsou strašné," uvedla Cooperová na X. "Hovořila jsem s ministrem zahraničí (Abbásem) Arakčím a na rovinu jsem mu řekla: íránská vláda musí okamžitě ukončit násilí, dodržovat základní práva a svobody a zajistit bezpečnost britských občanů," dodala.

Belgický ministr zahraničí Prévot íránskému velvyslanci v Belgii sdělil, aby Teherán naslouchal požadavkům protestujících a zdržel se jakéhokoli nepřiměřeného použití síly."Současná situace v Íránu je velmi znepokojivá," uvedl belgický ministr v tiskové zprávě. Minulý týden Belgie doporučila svým občanům, aby kvůli bezpečnostní situaci Írán co nejdříve opustili.

České ministerstvo zahraničí dnes na sociální síti X varovalo občany před cestami do Íránu a vyzvalo k okamžitému opuštění země. "K evakuaci využijte dostupného leteckého spojení," dodalo ministerstvo. Mluvčí ministerstva Daniel Drake s odvoláním na údaje ze systému Drozd řekl, že v Íránu je několik českých občanů včetně pracovníků zastupitelského úřadu. "Co se týká případné evakuace ambasády, máme nastavené procesy, které z bezpečnostních důvodů nebudeme komentovat," dodal Drake.

Šéfka diplomacie EU Kallasová dnes podle webu Politico uvedla, že je připravena navrhnout nové sankce, které by rozšířily již platné postihy přijaté v minulých letech kvůli porušování lidských práv, možné snaze Teheránu získat jadernou zbraň či jeho podpoře Ruska v agresi proti Ukrajině. Mluvčí unijní exekutivy připomněl, že jakýkoli návrh musí být jednomyslně přijat všemi členskými státy EU.

Americký prezident Donald Trump vůči íránskému režimu zaujal tvrdší postoj a Teheránu pohrozil tvrdým zásahem, pokud nechá zabíjet demonstranty. Írán po Trumpových slovech dnes navrhl společná jednání se Spojenými státy. Možná schůzka se podle Trumpa připravuje, konkrétní termín však šéf Bílého domu nepotvrdil.

Současné protesty v Íránu, největší za poslední tři roky, zahájili obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů a demonstrace nabyly politického rázu. Přestože prozatím nedosahují rozsahu demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, vyvolaných smrtí kurdské dívky v policejní cele, či těch v roce 2009 po prezidentských volbách, představují pro vládnoucí režim značnou výzvu.