Francouzský eurokomisař Séjourné žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany
Praha 12. května (ČTK) - Místopředseda Evropské komise (EK), Francouz Stéphane Séjourné, požádal Česko v dopise o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Unijní exekutiva podle mluvčího komise Thomase Regniera nyní prověřuje, zda korejské společnosti KHNP, která tendr vyhrála, nebyly poskytnuty zahraniční subvence, jež mohou narušit vnitřní trh Evropské unie. Podpis finální dohody k Dukovanům zablokoval v minulém týdnu předběžným opatřením i Krajský soud v Brně na základě žaloby francouzské společnosti EDF, která v jaderném tendru neuspěla. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes v reakci uvedl, že Séjourného dopis není stanoviskem EK.
"Pokud vím, je to dopis eurokomisaře, nejde o stanovisko Evropské komise a nemá pro nás žádný závazný účinek. Mnohem závažnější je pro nás předběžné opatření vydané soudem, které nařizuje počkat s podpisem smlouvy až po rozhodnutí o žalobě," uvedl Fiala. Dopis odeslal výkonný místopředseda EK pro prosperitu a průmyslovou strategii Séjourné českému ministrovi průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN) na začátku května. Vlček dnes potvrdil, že ministerstvo od EK nedostalo žádný oficiální dopis k odkladu podpisu smlouvy na výstavbu v Dukovanech, obdrželo jen zdvořilostní dopis od komisaře, řekl.
Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) nechce Séjourného dopis veřejně komentovat, dokud věc neprobere přímo s francouzským eurokomisařem. Odpověděl to dnes na novinářský dotaz na konferenci Evropa jako úkol na Pražském hradě. V plánu má s místopředsedou komise hovořit v úterý.
Mluvčí komise Thomas Regnier dnes na dotaz českých novinářů potvrdil, že komise dopis české vládě poslala a že v něm vyjadřuje obavy v souvislosti s nařízením o zahraničních subvencích, které se týkají jihokorejské společnosti KHNP. Unijní exekutiva už zahájila předběžný přezkum s cílem posoudit, zda potenciální zahraniční finanční příspěvky obdržené korejskou firmou představují zahraniční subvence, a pokud ano, zda tyto zahraniční subvence narušují vnitřní trh. Přezkum se týká dodržování nařízení o zahraničních subvencích (FSR) narušujících vnitřní trh z roku 2022.
Unijní exekutiva v této souvislosti zdůrazňuje, že "nepředjímá konečné rozhodnutí", nicméně připravuje rozhodnutí o zahájení hloubkového šetření, stojí v dopise. "Zatím nejsme ve fázi, že bychom hloubkové vyšetřování zahajovali, a nechtěl bych předjímat, zda se k tomu chystáme, nebo ne," reagoval dnes mluvčí EK. "Jediné, co místopředseda EK Séjourné dělá, je, že se zapojuje do jednání s členským státem, zapojuje se do jednání s průmyslem, jak to dělá vždycky," dodal mluvčí. Jak doplnil, v závislosti na informacích, které budou komisi následně poskytnuty, se unijní exekutiva rozhodne, zda přijme další opatření, nebo ne. Žádný časový limit na rozhodnutí podle mluvčího v tomto případě neexistuje.
"Rozhodně se nejedná o žádost o pozastavení věci," zdůraznil mluvčí. Dopis, do kterého měla ČTK možnost nahlédnout, ale o odložení nepřímo hovoří a jeho předmět nese název: "Žádost o okamžité kroky k pozastavení podpisu smlouvy pro nové jaderné reaktory v Dukovanech".
V tuzemském jaderném tendru loni uspěla KHNP, vláda její nabídku upřednostnila před společnostmi EDF a Westinghouse. První blok v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou v historii. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při současných cenách činí 407 miliard korun.
Šéf české energetické firmy ČEZ Daniel Beneš dnes v reakci na dopis řekl, že francouzské straně nejde o to, aby vyhrála spor ohledně dostavby Dukovan, ale o to, aby elektrárna v Česku nevznikla. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nepokládá za náhodné načasování dopisu EK, ale ani fakt, že ho odeslal francouzský místopředseda.
Analytici dnes upozornili, že KHNP by mohla kvůli novým právním sporům sama odstoupit od zakázky na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. V takovém případě by podle nich Česko muselo opět zvážit nabídku francouzské firmy EDF. Odložení podpisu smlouvy by podle expertů mohlo vést k tomu, že oficiální smlouvu podepíše až další vláda. "Ať bude tento spor vyjasněn za současné či další vlády, tak libovolná reprezentace bude mít zájem na dostavbě Dukovan. I kdyby se nakonec ukázalo, že politické a právní okolností dělají účast KHNP na výstavbě nemožnou, tak stále platí francouzská nabídka," uvedl analytik ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor.
Klíčová slova - ČR - EU - Korea - Francie - energie - vláda - jaderná - Dukovany - analytici - ČEZ -
Francouzská EDF by i nadále chtěla stavět v Dukovanech podle analytika Natlandu Petra Bartoně. To, že Francouzi chtějí udělat vše pro to, aby nové bloky v ČR nevznikly, jak dnes prohlásil předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš, tak podle něj neodpovídá realitě. Zároveň Bartoň upozornil na to, že původní nabídka Francouzů počítala s větší procentuální účastí českých firem, než kolik smluvně přislíbila KHNP.
Odklady by pak podle analytiků mohly vést k dalšímu nárůstu nákladů a růstu škod. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka už několika měsíční zdržení může přinést škody v řádu stovek milionů až jednotek miliard korun.
red fsl - sdílejte článek
Následuje: Ve věku 95 let zemřel bývalý americký velvyslanec v Československu William Luers
Washington 12. května (ČTK) - Ve věku 95 let zemřel bývalý americký velvyslanec v Československu William Luers, informuje deník The New York Times (NYT) s odvoláním na diplomatovu manželku Wendy Luersovou. V americké diplomatické službě strávil Luers 29 let, z toho v letech 1983-86 působil jako velvyslanec v Praze. Patřil k velkým podporovatelům disidenta, dramatika a prvního porevolučního prezidenta Václava Havla, kterého se během svého působení snažil chránit před komunistickou vládní garniturou tím, že zval do Prahy významné kulturní osobnosti a organizoval jejich setkání s Havlem. Po odchodu z diplomacie působil Luers 13 let jako prezident newyorského Metropolitního muzea umění. Luers zemřel v sobotu ve svém domě v západním Connecticutu. Příčinou úmrtí byla podle jeho manželky rakovina prostaty. V diplomatické službě Luers působil téměř tři dekády, specializoval se na Sovětský svaz a východní Evropu a kromě angličtiny hovořil plynně rusky, španělsky a italsky. Pracoval na amerických ambasádách v Moskvě, Římě a v řadě evropských a latinskoamerických metropolí. Na konci své diplomatické kariéry působil v letech 1978-82 jako velvyslanec ve Venezuele a následně v letech 1983-86 jako velvyslanec v Československu. Do Prahy na svou poslední a nejvýznamnější diplomatickou misi Luers dorazil několik měsíců poté, co byl Havel propuštěn z vězení, kde za "podvracení republiky" strávil nepřetržitě téměř čtyři roky, což byl jeho nejdelší pobyt za mřížemi. (pokračování...)
Washington 12. května (ČTK) - Ve věku 95 let zemřel bývalý americký velvyslanec v Československu William Luers, informuje deník The New York Times (NYT) s odvoláním na diplomatovu manželku Wendy Luersovou. V americké diplomatické službě strávil Luers 29 let, z toho v letech 1983-86 působil jako velvyslanec v Praze. Patřil k velkým podporovatelům disidenta, dramatika a prvního porevolučního prezidenta Václava Havla, kterého se během svého působení snažil chránit před komunistickou vládní garniturou tím, že zval do Prahy významné kulturní osobnosti a organizoval jejich setkání s Havlem. Po odchodu z diplomacie působil Luers 13 let jako prezident newyorského Metropolitního muzea umění. Luers zemřel v sobotu ve svém domě v západním Connecticutu. Příčinou úmrtí byla podle jeho manželky rakovina prostaty. V diplomatické službě Luers působil téměř tři dekády, specializoval se na Sovětský svaz a východní Evropu a kromě angličtiny hovořil plynně rusky, španělsky a italsky. Pracoval na amerických ambasádách v Moskvě, Římě a v řadě evropských a latinskoamerických metropolí. Na konci své diplomatické kariéry působil v letech 1978-82 jako velvyslanec ve Venezuele a následně v letech 1983-86 jako velvyslanec v Československu. Do Prahy na svou poslední a nejvýznamnější diplomatickou misi Luers dorazil několik měsíců poté, co byl Havel propuštěn z vězení, kde za "podvracení republiky" strávil nepřetržitě téměř čtyři roky, což byl jeho nejdelší pobyt za mřížemi. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Francouzský eurokomisař Séjourné žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Evropská unie - zprávy (eur) - Firmy (efm). ID zprávy: T2025051205130|514342. Vydána 12.05.2025 17:55:32. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Francouzský eurokomisař Séjourné žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Evropská unie - zprávy (eur) - Firmy (efm). ID zprávy: T2025051205130|514342. Vydána 12.05.2025 17:55:32. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.