Hlavní výzvy byly podle Válka covid, válka na Ukrajině či české předsednictví EU

Praha 11. prosince 2025 (ČTK) - Za hlavní výzvy ministerstva zdravotnictví (MZd) za poslední čtyři roky označil končící ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) covid-19, dopady války na Ukrajině, předsednictví Radě EU a stabilizaci trhu s léky v době celosvětové lékové krize. Za chybu považuje to, že se nepodařilo prosadit tzv. volbu pacienta, tedy jeho možnost si na péči doplatit, a dotáhnout reformu úhradové vyhlášky a sloučení pojišťoven. Řekl to na dnešní bilanční tiskové konferenci. Podle zdravotnických odborů a České lékařské komory (ČLK) Válek předává zdravotnictví v horším stavu, než ho přebíral. Kritizují financování nebo nedostatek lékařů a sester. Válkův nástupce Adam Vojtěch (za ANO) také kritizuje deficitní hospodaření veřejného zdravotního pojištění, končícímu ministrovi vyčítá to, že se podle něj příliš nevěnoval otázce duševního zdraví. Válek připomněl, že resort přebíral od Vojtěcha, který se v pondělí po jmenování nové vlády na úřad vrátí. "Ve spoustě věcí jsem na něho navazoval a předpokládám, že on bude stejně navazovat na mě," uvedl končící ministr. Vojtěch dnes ČTK řekl, že je velmi kritický k tomu, že v úhradové vyhlášce pro příští rok plánuje ministerstvo deficit. MZd uvádí 15,5 miliardy, podle Vojtěcha to je až 20 miliard Kč. Pojišťovny podle něj vyhláška tlačí do vyčerpání rezerv. Vadí mu také to, že ministerstvo pod Válkovým vedením i celá dosluhující vláda podle něj uplynulé čtyři roky zapomněly na duševní zdraví, pro designovaného premiéra Andreje Babiše (ANO) i celý nastupující kabinet to bude jedna z priorit, dodal Vojtěch. Na druhou stranu ocenil, že Válkův úřad pokračoval v elektronizaci zdravotnictví či reformě primární péče. Kritické jsou k Válkovu působení odbory. "Předává zdravotnictví určitě v horším stavu, než ho dostal," řekla ČTK předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Zdravotnictví podle ní stále chybí 14 miliard, o které vláda na začátku svého působení snížila úhrady za státní pojištěnce. Některé zdravotní pojišťovny podle ní mají finanční problémy. Podfinancování podle ní dopadá zejména na nemocnice. Problém vidí také v převodu odpovědnosti za lékařské pohotovosti z krajů na pojišťovny. Naopak pochválila posuny v elektronizaci. Také podle prezidenta ČLK Milana Kubka je zdravotnictví v horším stavu než před čtyřmi lety. "Jeho ministrování hodnotím jako určitou promarněnou šanci na to udělat nějaké zásadní změny ve zdravotnictví," řekl v České televizi. Mezi neřešenými problémy Kubek jmenoval financování oboru, nedostatek zdravotnického personálu, stárnutí lékařů nebo špatné specializační vzdělávání lékařů. Podle Žitníkové Válek nenaplnil dohodu, která odvrátila protesty lékařů, kdy slíbil zákon o odměňování zdravotníků nebo jednání o jejich dřívějších odchodech do penze. Podporu všech poslanců vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a STAN nezískal poslanecký návrh, který nazvali "volba pacienta". Měl umožnit doplatit si jen rozdíl v ceně vybrané péče od běžně hrazené, dosud si takovou vybranou péči musí lidé platit celou. Podle poslanců STAN šlo o zavádění nadstandardů bez současné definice standardní péče. Od ledna však podle ministra ve stomatologii taková možnost bude, pojišťovny budou lidem hradit část bílé plomby. Podle Válka se nepodařilo dotáhnout ani reformu úhradové vyhlášky a financování veřejného zdravotního pojištění podle doporučení Národní ekonomické rady vlády. Spolu s tím se podle něho měl snížit i počet zdravotních pojišťoven. V reakci na útok Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 pak do Česka mířily stovky tisíc uprchlíků. "Museli jsme připravit zdravotnický systém, abychom se o ně postarali," dodal ministr. Uprchlíci tehdy dostali přístup do veřejného zdravotního pojištění, na první měsíce v ČR se stali státními pojištěnci. Stát za ně v roce 2022 zaplatil pojistné 4,49 miliardy korun, běženci však čerpali péči jen asi za 1,9 miliardy korun. Rozdíl zůstal zdravotním pojišťovnám, v naprosté většině VZP, řekl Válek. V Radě EU se podle Válka podařilo změnit stanovisko komise k řadě návrhů týkajících se zdravotnictví. Jako příklad uvedl nové screeningy, tedy preventivní vyšetřování zdravých lidí k odhalení některých onemocnění, například rakoviny, nebo celounijní plán boje s nemocemi srdce a cév, které jsou v tuzemsku nejčastější příčinou úmrtí. Ministr připomněl také vytvoření strategických dokumentů, jako jsou například Národní onkologický plán, Národní kardiovaskulární plán, Koncepce dětské a dorostové psychiatrie, Národní očkovací strategie nebo Národní strategie elektronického zdravotnictví. van abz snm - sdílejte článek