Indie se poprvé zúčastnila námořních cvičení s Filipínami v Jihočínském moři

Manila 4. srpna 2025 (ČTK) - Indické loďstvo se v Jihočínském moři poprvé zúčastnilo s Filipínami námořních cvičení, jejichž cílem je čelit expanzivním nárokům Číny v této oblasti. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Filipíny měly od konce roku 2023 cvičení také s námořnictvy Spojených států, Japonska, Austrálie, Francie nebo Kanady.

Na dvoudenních manévrech, které země zahájily v neděli ve výlučné ekonomické zóně Filipín, se velitelé armád obou zemí dohodli v březnu v Indii, řekl šéf filipínských ozbrojených sil Romeo Brawner. Indie vyslala torpédoborce s řízenými střelami, tanker a korvetu, zatímco Filipíny nasadily dvě fregaty.

"Nezaznamenali jsme žádné nežádoucí incidenty, ale stále jsou tu ti, kteří nás sledují. Jak jsme již očekávali," dodal Brawner, aniž jmenoval Čínu. Její dvě lodě včetně jednoho torpédoborce se podle filipínské armády nacházely 46 kilometrů od dvou filipínských fregat, uvedla agentura AP.

Čínské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že územní a námořní spory by měly řešit přímo zúčastněné země a žádná třetí strana by do nich neměla zasahovat. Armáda později podle AP dodala, že v Jihočínském moři za uplynulé dva dny prováděla rutinní hlídky a že je nadále odhodlána bránit území i námořní práva a zájmy Číny.

Nynější cvičení se konalo v době, kdy filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší odjel na pět dní do Indie. Tam se bude snažit prohloubit námořní vazby a usilovat o spolupráci v oblasti obrany, léků a zemědělství. Státní návštěva se koná u příležitosti oslav 75. výročí navázání vzájemných diplomatických vztahů, dodala filipínská agentura PNA.

Indie s Čínou vedou spor o severozápadní pouštní oblast Ladákh v Himálajích, kde napětí v červnu 2020 přerostlo ve střety, při kterých zemřelo nejméně 20 indických vojáků a čtyři čínští. Indie také tvrdí, že Čína od roku 1959 neoprávněně okupuje 38.000 kilometrů čtverečních sousedního indického území v oblasti Aksaičin. Čína si mimo jiné nárokuje i zhruba 90.000 čtverečních kilometrů území indického státu Arunáčalpradéš na severovýchodě. Kvůli hraničním sporům spolu obě země v roce 1962 svedly krátkou válku, která skončila příměřím.

Filipíny se s Čínou přou o útes Scarborough v Jihočínském moři, který se nachází asi 345 kilometrů západně od Manily a který Čína v roce 2012 zabrala. Filipíny následující rok podaly oficiální protest u mezinárodního soudu v Haagu, který v roce 2016 rozhodl, že Čína nemá na sporné ostrovy územní nárok. Peking tehdy oznámil, že se tímto rozhodnutím nebude řídit.

Čína v roce 2023 také vydala mapu, v níž vymezila svůj nárok na prakticky celé Jihočínské moře včetně částí, na které vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Každá z těchto zemí totiž má v oblasti pod kontrolou několik útesů a ostrůvků. Jihočínské moře je bohaté na ryby, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy.