Italská vláda řeší, jak do rozpočtu získat miliardy eur od bank a pojišťoven

Řím 16. října (ČTK) - Italská vláda debatuje o tom, jak do rozpočtu na příští rok získat dodatečné prostředky od bank a pojišťoven. Podle italského tisku by kabinet premiérky Giorgii Meloniové chtěl získat na 4,5 miliardy eur (113 miliard korun), kterými by pokryl dodatečné výdaje. Vláda zvažuje zavedení speciální bankovní daně, proti které se dnes vyjádřila jedna z koaličních stran Vzhůru Itálie. Banky by naopak chtěly, aby příspěvek byl dobrovolný. Italská vláda bude projednávat návrh na rozpočet na příští rok v pátek, předložit ho parlamentu a Evropské komisi musí do pondělí 20. října, píše deník Corriere della Sera. V uplynulých dnech tak strany intenzivně jednají o navýšení příjmů, které by pokryly dodatečné výdaje či by kompenzovaly snížení některých daní. Podle italského tisku vláda chce získat od bank a pojišťoven čtyři až 4,5 miliardy eur. Deník La Repubblica dnes napsal, že část ministrů by chtěla zavést nějaký druh dodatečného zdanění bank, které v uplynulých čtvrtletích hlásí rekordní zisky. Ohledně toho však nepanuje mezi stranami konsenzus. "Vzhůru Itálie nepodpoří v radě ministrů ani v parlamentu žádnou daň z nadměrných zisků," uvedla dnes strana, která je třetí nejvýznamnější silou v koalici. Další koaliční strana Liga neskrývá svou ochotu takovou daň podpořit. Šéf této strany Matteo Salvini opakovaně řekl, že by banky měly do rozpočtu přispět dodatečnými pěti miliardami eur. Současná vláda se snažila zavést daň z nadměrných zisků bankovního sektoru již v roce 2023. Z původního záměru však kabinet velmi slevil po protestu sektoru i poklesu akcií největších italských bankovních skupin. Kabinet vložil do zákona mechanismus, který umožnil bankám se vyhnout platbě daně, pokud by zvýšily své rezervy. V současnosti se jedná o možnosti, že by banky mohly tyto dodatečné rezervy, které činí zhruba šest miliard eur, rozpustit. Zaplatit by za to musely daň, o jejíž sazbě se podle tisku stále jedná. Původní návrh ministerstva financí mluvil o tom, že by sazba činila 40 procent. Italský bankovní sektor jakékoliv dodatečné daně odmítá. Italská bankovní asociace tento týden uvedla, že souhlasí s většími odvody do státní pokladny "na podporu ekonomického růstu a sociální solidarity" stejným způsobem jako letos, čímž se míní dobrovolné příspěvky. Bankovní asociace o této možnosti jedná s italským ministerstvem financí. Italské banky a pojišťovny mají zásadní roli ve financování italského dluhu a deficitu. Podle údajů Italské centrální banky rezidenční bankovní ústavy a pojišťovny drží zhruba celého italského dluhu, který v současnosti činí přes 3000 miliard eur. Itálie patří mezi země v EU s nejvyššími státním dluhem. V příštím roce by vláda chtěla deficit udržet pod hranicí tří procent HDP. jkh mka - sdílejte článek