Japonsko oznámilo, že rozmístí rakety na ostrově u Tchaj-wanu do března 2031

Tokio 24. února (ČTK) - Japonsko plánuje do roku 2031 rozmístit rakety na ostrově Jonaguni, který leží poblíž Tchaj-wanu, informuje agentura AFP. Čína od loňského listopadu přijala proti Japonsku řadu ekonomických, politických a symbolických opatření jako odvetu za výroky premiérky Sanae Takaičiové. Ta v minulosti připustila možnost japonské vojenské intervence v případě čínského útoku na Tchaj-wan, který Peking považuje za své území. Tokio plán umístit na ostrov rakety oznámilo už v roce 2022, ale dosud nebyl znám přesný harmonogram provedení. "Náš projekt spočívá v rozmístění raket země-vzduch v průběhu fiskálního roku 2030 (tedy během 12 měsíců končících v březnu 2031)," oznámil japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi na tiskové konferenci. Jonaguni leží asi 110 kilometrů východně od Tchaj-wanu a je vzdálen od Tokia asi 2000 kilometrů. Na ostrově je rovněž základna japonské armády. Čína dnes v rámci horšících se vztahů mezi Pekingem a Tokiem oznámila kroky proti 40 japonským firmám, které obviňuje z účasti na remilitarizaci Japonska. Patří mezi ně několik dceřiných společností Mitsubishi Heavy Industries zabývajících se stavbou lodí a výrobou leteckých motorů a námořních strojů, a také některé společnosti Kawasaki Heavy Industries a firma Fujitsu. Tyto a další společnosti na čínském seznamu nebudou moci z Číny dovážet zboží dvojího užití, které lze použít pro civilní i vojenské účely. Japonsko se proti kroku čínské vlády ohradilo a požaduje, aby Peking rozhodnutí zrušil. "Dnes oznámená opatření nebudou nikdy tolerována a jsou odsouzeníhodná. Důrazně protestujeme vůči Číně a naléhavě ji žádáme, aby omezení zrušila," řekl dnes náměstek tajemníka kabinetu Kei Sató. Peking v souvislosti s nedávným schválením rekordního rozpočtu Japonska na obranu obviňuje Tokio ze snahy oživit militarismus ze 30. a 40. let minulého století, kdy japonská armáda kolonizovala několik asijských zemí, včetně Číny, a páchala v nich zvěrstva. Takaičiová zase minulý pátek obvinila Čínu ze snahy změnit status quo silou nebo nátlakem v námořních oblastech, o jejichž svrchovanost se pře se svými sousedy. Zároveň však ujistila, že chce s Čínou navázat stabilní a konstruktivní vztahy. Premiérka, jejíž strana po volbách z 8. února získala dvoutřetinovou většinu v dolní komoře, je známá svými nacionalistickými názory a tvrdými postoji ve vztazích k Číně nebo Jižní Koreji. Loni v listopadu vyvolala diplomatickou roztržku, když prohlásila, že čínský útok na Tchaj-wan by mohl představovat situaci ohrožující přežití Japonska, v níž by Tokio mohlo uplatnit právo na kolektivní sebeobranu na základě zákona z roku 2015. hod nim - sdílejte článek