Jazyk a bydlení zpomalují integraci Ukrajinců v Moravskoslezském kraji

Ostrava 15. února (ČTK) - Jazyková bariéra a dostupnost bydlení jsou hlavními problémy, které v Moravskoslezském kraji zhoršují adaptaci lidí z Ukrajiny prchajících před válečným konfliktem. V regionu jich podle aktuálních statistik žije přes 21.200. Je to mírně méně než loni, kdy to bylo zhruba 22.000 lidí. ČTK to sdělila Miroslava Chlebounová z tiskového oddělení krajského úřadu. "Za překážku lze stále považovat jazyk a bydlení. Od minulého roku se situace sice zlepšila, ale jsou zde nově příchozí, a tudíž potřeba jazykových kurzů stále trvá. Další překážkou v integraci je dostupnost bydlení, nicméně toto je systémový problém, který trvá léta a dopadá nejen na osoby z Ukrajiny, ale taktéž na obyvatele České republiky," uvedla Chlebounová. Nouzové ubytování ale v kraji aktuálně využívá jen necelých sedm desítek uprchlíků. "K razantnímu snížení počtu osob v nouzovém ubytování došlo od loňského září, kdy začaly platit nové podmínky. Nouzové ubytování mohou uprchlíci využívat pouze po dobu 90 dnů od udělení víza dočasné ochrany," podotkla Chlebounová. Dalším dlouhodobým systémovým problémem je podle odborníků špatná dostupnost psychologické péče. "Psychologická péče je v Česku dlouhodobě obtížně dostupná a v kontextu osob z Ukrajiny je potřeba pro děti a osoby, které nejen pocházejí z válečných zón, ale i pro ty, kteří si prošli nějakým traumatem například spojeným s cestou," uvedla Chlebounová. Po vypuknutí válečného konfliktu do kraje přichází s prchajícími rodiči také řada dětí, které v regionu nastoupily do školských zařízení. Nejvíce do základních škol. "Vyloženě problémy s adaptací ukrajinských dětí ve školách neregistrujeme. Adaptaci žáků však nelze jednoznačně shrnout a záleží na jednotlivých případech. Většina dětí a žáků se adaptuje velmi rychle, jsou snaživé a rychle se učí český jazyk," řekla Chlebounová. Přesto ale jsou žáci, kteří k učení češtiny velkou motivaci nemají. Věří tomu, že se rychle vrátí do vlasti a znalost českého jazyka nebudou potřebovat. "Vzdělávací systém umožňuje žákům-cizincům účastnit se bezplatné jazykové přípravy dle předem daných legislativních podmínek. Tuto možnost využívá zhruba 17 procent ukrajinských žáků ze základních škol. Jedná se o přibližně 76 procent ukrajinských žáků, kteří mají dle platné legislativy na tuto bezplatnou přípravu nárok," uvedla Chlebounová. Podle odborníků není pro děti jazyková bariéra jedinou překážkou při utváření vazeb s vrstevníky. "Ukrajinské děti se potýkají s odlišnými životními a existenčními problémy, protože přišly z válečné oblasti a nerozumí, proč české děti neřeší tak zásadní otázky," vysvětlila Chlebounová. Podle statistik školská zařízení navštěvuje asi 3600 žáků z Ukrajiny, mezi nimiž jsou azylanti, žadatelé o azyl i lidé s doplňkovou nebo dočasnou ochranou. Z tohoto počtu jich více než 2500 dochází právě na základní školy. V regionu stále funguje Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), které je prvním místem, jež musí lidé prchající z Ukrajiny po příchodu do Česka navštívit. Vyřídí si tam vízum, zdravotní pojištění a popřípadě i ubytování. Pracovníci centra jsou navíc schopni zodpovědět různé dotazy a nasměrovat zájemce na příslušné úřady či organizace. Nově příchozí lidé ale už většinou mají dostatek informací, a to díky svým známým, neziskovým organizacím nebo sociálním sítím. Na konci loňského října se KACPU dočasně přestěhovalo z Ostravy do Havířova, koncem února ale bude KACPU v Havířově uzavřeno a přestěhuje se na novou ostravskou adresu - náměstí Jiřího z Poděbrad 807/14, kde bude otevřeno od 3. března. Krátkodobé přístřeší bude i nadále k dispozici v Havířově. mtk snm - sdílejte článek