Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Moskva/Praha 22. listopadu 2024 (ČTK) - Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Gazprombank je jednou z největších ruských bank a částečně ji vlastní plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Gazprom má v Rusku monopol na vývoz plynu sítí potrubí. Ukrajina na Spojené státy naléhá, aby na banku uvalily další sankce. Gazprombank přijímá platby za zemní plyn od zákazníků Gazpromu v Evropě.

"Odpověď na obě části vaší otázky je ano," odpověděl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku, zda jsou americké sankce snahou zastavit evropské odběratele, kteří stále chtějí ruský plyn, a zda Rusko bude bojovat za právo jim plyn dodávat. Sankce na Gazprombank už dříve zavedla Evropská unie, Británie, Austrálie, Kanada a Nový Zéland.

Peskov uvedl, že zatím ale nemůže odpovědět na otázky, kam budou směřovat budoucí platby za plyn a zda bude Gazprombank nadále udržovat účty zahraničních odběratelů plynu. "Možnosti se samozřejmě najdou,“ řekl. "Opatření na úplné zablokování proti zemi, jako je Rusko, jsou nemožná. Může to chvíli trvat, ale řešení se i tak najde," dodal Peskov.

Gazprombank byla poslední významnější ruskou finanční institucí, která americkým sankcím dosud nepodléhala. Podle hlavního analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy nechtěl Washington do tísně dostat evropské země, které prostřednictvím Gazprombanky platí Rusku za dodávky zemního plynu. Nyní však podle Kovandy Američané usoudili, že pravděpodobnost výraznějšího otřesu na evropských energetických trzích je dostatečně nízká.

Přesto analytici varují, že krok Washingtonu může tuto zimu vést v Evropě ke kriticky nízkým zásobám plynu, což by způsobilo výraznější růst jeho burzovní ceny, která je směrodatná i pro Českou republiku. "Pokud se dodávky z Ruska zastaví dříve, než se čekalo, a poptávka zůstane vysoká, například kvůli mrazivé zimě, Evropa může na konci zimy čelit kriticky nízkým zásobám plynu,“ řekl podle agentury Bloomberg hlavní analytik společnosti Global Risk Management v Kodani Arne Lohmann Rasmussen.

Sankce vůči Gazprombank mohou v důsledku znemožnit, aby Rusko dostávalo za prodej plynu zaplaceno, což by vedlo k ukončení dodávek. Do EU však stále proudí značný objem ruského plynu. Slovenská a maďarská strana mají s Gazpromem přímý kontrakt, přičemž do EU proudí ruský plyn i přes obchodní zprostředkovatele, a to i do Česka, Rakouska a dalších zemí. Česko v tomto měsíci odebírá zhruba 95 procent plynu ze zemí, které dostávají ruský plyn, hlavně ze Slovenska.

Washington se podle Kovandy patrně domnívá, že případný výpadek v dodávkách ruského plynu do EU může v Evropě nahradit další zvýšení odběru zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA. Tento předpoklad bude podle všeho vlastní také administrativě zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Jeho klíčovým předvolebním slibem totiž bylo umožnit v USA vyšší těžbu fosilních paliv včetně plynu.

"Spojené státy jsou už teď největším dovozcem zkapalněného plynu do EU, Rusko se ovšem pevně drží na druhém místě," upozorňuje Kovanda. Rusko vyváží LNG například do Francie, Belgie nebo do Španělska. "Sankce na Gazprombanku tak mohou tržní podíl USA na evropském trhu ještě znatelně navýšit, na úkor Ruska, a učinit tak z EU z hlediska USA ještě větší odbytiště jejich plynu," dodává Kovanda.

Přechodně ale sankcionování Gazprombanky může vést k problémům se zásobováním plynem. Mezi zvláště ohrožené země patří v tomto ohledu Slovensko, které je závislé na dodávkách plynu od Gazpromu. Proto slovenský prezident Peter Pellegrini minulý týden jednal o dodávkách plynu v rámci takzvaného swapu s Ruskem se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem, a to u příležitosti konání klimatické konference OSN v Baku. Alijev Pellegriniho ujistil, že je schopen posílat Slovensku sice fyzicky ruský plyn, který však bude v rámci zmíněného swapu označen jako ázerbájdžánský, uvedl Kovanda.

"Takový plyn, jak vidíme dnes, by ovšem nemusel končit jen na Slovensku, nýbrž mohl by ve velkém putovat i do Česka. I české podniky a domácnosti by tak využívaly 'ázerbájdžánský' plyn, ve skutečnosti ruský," napsal ČTK Kovanda.

Pilotní dodávka plynu na Slovensko už v režii ázerbájdžánské firmy SOCAR, místo ruského Gazpromu, se uskuteční v prosinci, jak minulý týden uvedl slovenský státní podnik SPP. Tím by se Slovensko vyhnulo problémům plynoucím ze zmíněných amerických sankcí na Gazprombanku. Protože by kontrakt na dodávky plynu už mělo s ázerbájdžánským podnikem, nikoli s Gazpromem.