Kříše (Rokycansko) 15. října 2025 (ČTK) - Kříše, část obce Břasy na Rokycansku, odhalí 1. listopadu pomník americkému veteránovi, osvoboditeli obce i Plzně Earlovi Ingramovi. Pravidelný účastník Slavností svobody v Plzni osvobozoval v roce 1945 s jednotkami generála George Pattona jihozápadní Čechy. Ingram zemřel v 99 letech 27. září 2021 v USA. ČTK to dnes řekl David Antonín Cajthaml, zastupitel Břas a člen výboru Military Car Clubu Plzeň, který byl iniciátorem vzniku pomníku.
Bylo zřejmé, že si velmi váží toho, co pro jejich rodinu dokážou udělat lidé v pro ně daleké České republice...
Klub pořádá od roku 1990 v listopadu Den válečných veteránů na náměstí v Rokycanech. Poslední ročníky se členové sjíždějí na celý víkend do Kříší. "Loni tam vznikla myšlenka postavit pomník kamarádovi, který s klubem dlouhá léta jezdil na Slavnostech svobody, plukovníkovi ve výslužbě Earlovi Ingramovi. Místo bylo jasné - demarkační linie v Kříších. Tam, kde Earl v roce 1945 sloužil a kde měl kontrolní bod se svoji četou tanků Sherman," řekl Cajthaml. Po válce bylo toto prázdné pásmo, široké desítky metrů a dlouhé stovky kilometrů, nárazníkovou zónou mezi americkou a ruskou armádou. Linie protínala tehdejší republiku od Českého Krumlova přes Rokycany po Slavkov u Karlových Varů, řekl.
"V roce 1953 tam byl odhalen pomník Rudé armádě, aby zastínil pravdu o osvobození západních Čech armádou americkou. Po sametové revoluci byl roku 1991 na pomníku odhalen nový nápis s novým státním znakem," řekl Cajthaml. Klub letos oslovil starostu Břas s připraveným návrhem pomníku. Obec zadala přípravu základů i úpravu prostoru, kamenný blok zhotovila firma Kamenictví Kašák Kříše. Podle Cajthamla letos 4. května navštívili pietní místo na demarkační linii členové Ingramovy rodiny - vnuk a major americké armády Chris Ingram, dcera Judy Ingram Hicksová s manželem. "Bylo zřejmé, že si velmi váží toho, co pro jejich rodinu dokážou udělat lidé v pro ně daleké České republice," řekl.
Ingram se narodil 2. září 1922 v rodině se silnou vojenskou tradicí. Byl velitelem 2. čety roty L 38. pěšího pluku druhé pěší divize Armády USA, kam vstoupil už v 18 letech roku 1940. V srpnu 1944 přistál ve Skotsku, odkud se přesunul vlakem do Southamptonu v Anglii. Následovala noční plavba přes kanál La Manche a vylodění na pláži Omaha, odkud postupoval Evropou až do Plzně. Během války dosáhl hodnosti nadporučík. Pár měsíců po válce zahájil kariéru profesionálního vojáka a v aktivní službě byl přes 34 let. Žil v Severní Karolíně.
"V Kříších na demarkační linii působil ve funkci velitele čety tanků Sherman. Jeho tanky tvořily silniční zátaras. Dvakrát byl kontaktován sovětskými důstojníky s prosbou o průchod. Vzniklou situaci pokaždé vyřešil domluvou a ku prospěchu věci," řekl Cajthaml. Z Kříší byl po dvou týdnech odvelen do Plzně, kde kontroloval zajaté německé vojáky. Po druhé světové válce sloužil v Koreji a Vietnamu. Každoročně se rád vracel mezi své známé do Kříší, v roce 2020 mu bylo uděleno čestné občanství Břas, dodal.
Václav Prokš gcm - sdílejte článekNepřehlédněte:
Následuje: Záznam posledních slov Masaryka označili archiváři jako promluvu k Benešovi
Praha 15. října (ČTK) - Archiváři zjistili, že dokument s údajnými posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka je ve skutečnosti zápis Masarykovy promluvy k tehdejšímu ministru zahraničí Edvardu Benešovi v Lánech koncem srpna 1934. Vyplývá to z obsahové analýzy odborníků, kterou dnes představili na konferenci v pražské vile Lanna. Vážně nemocný Masaryk abdikoval v prosinci 1935, v čele státu ho nahradil Beneš. Zemřel 14. září 1937. Naskenovaný text dokumentu psaného převážně v angličtině včetně překladu do češtiny je od dnešního večera dostupný webové stránce www.tajemnaobalka.cz. Masarykův vzkaz si příští týden bude moct prohlédnout veřejnost ve výstavním sále Národního archivu v Praze, informoval dnes ČTK Jan Charvát z Národního archivu. Odborníci na konci září na zámku v Lánech otevřeli dopis se slovy prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Dokument, který podle některých historiků měl obsahovat jeho poslední slova před smrtí, čekal v archivu na zpřístupnění 20 let. Národnímu archivu ho 19. září 2005 předal tajemník prezidentova syna Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí. Rukopisný záznam, nyní uložený v Národním archivu, pořídil Jan Masaryk v přítomnosti Edvarda Beneše. Je napsán na kvalitním papíru z hadroviny měkkou grafitovou tužkou, některé části textu jsou rozmazané. Později jej Jan Masaryk s drobnými úpravami přepsal, uvedli odborníci. Čistopis je datován 31. srpna 1934, podepsán Janem Masarykem a uvádí: "President řekl v mé přítomnosti Dr. Benešovi". Text se věnuje mimo jiné národnostním otázkám Československa, zmiňuje potřebu vzdělanosti, Masaryk v něm řeší i vlastní pohřeb či vlastnosti Čechů a dalších národů. Za hlavní sdělení označila bezprostředně po otevření dopisu historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR slova o tom, že není možné toho moc udělat, jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí. Dopis podle Hájkové místy vypadal jako ... (pokračování)
Praha 15. října (ČTK) - Archiváři zjistili, že dokument s údajnými posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka je ve skutečnosti zápis Masarykovy promluvy k tehdejšímu ministru zahraničí Edvardu Benešovi v Lánech koncem srpna 1934. Vyplývá to z obsahové analýzy odborníků, kterou dnes představili na konferenci v pražské vile Lanna. Vážně nemocný Masaryk abdikoval v prosinci 1935, v čele státu ho nahradil Beneš. Zemřel 14. září 1937. Naskenovaný text dokumentu psaného převážně v angličtině včetně překladu do češtiny je od dnešního večera dostupný webové stránce www.tajemnaobalka.cz. Masarykův vzkaz si příští týden bude moct prohlédnout veřejnost ve výstavním sále Národního archivu v Praze, informoval dnes ČTK Jan Charvát z Národního archivu. Odborníci na konci září na zámku v Lánech otevřeli dopis se slovy prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Dokument, který podle některých historiků měl obsahovat jeho poslední slova před smrtí, čekal v archivu na zpřístupnění 20 let. Národnímu archivu ho 19. září 2005 předal tajemník prezidentova syna Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí. Rukopisný záznam, nyní uložený v Národním archivu, pořídil Jan Masaryk v přítomnosti Edvarda Beneše. Je napsán na kvalitním papíru z hadroviny měkkou grafitovou tužkou, některé části textu jsou rozmazané. Později jej Jan Masaryk s drobnými úpravami přepsal, uvedli odborníci. Čistopis je datován 31. srpna 1934, podepsán Janem Masarykem a uvádí: "President řekl v mé přítomnosti Dr. Benešovi". Text se věnuje mimo jiné národnostním otázkám Československa, zmiňuje potřebu vzdělanosti, Masaryk v něm řeší i vlastní pohřeb či vlastnosti Čechů a dalších národů. Za hlavní sdělení označila bezprostředně po otevření dopisu historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR slova o tom, že není možné toho moc udělat, jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí. Dopis podle Hájkové místy vypadal jako ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Kříše na Rokycansku odhalí 1. 11. pomník americkému veteránovi Earlovi Ingramovi' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2025101506978|522852. Vydána 15.10.2025 19:38. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Kříše na Rokycansku odhalí 1. 11. pomník americkému veteránovi Earlovi Ingramovi' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2025101506978|522852. Vydána 15.10.2025 19:38. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Cena zlata
Velký balík
Americká centrální
Bankovní rada