Macron apeloval na odpovědnost Srbska a Kosova, Prištině pohrozil vízy

Tirana 17. října 2023 (ČTK) - Francouzský prezident Emmanuel Macron při dnešní návštěvě albánského hlavního města Tirany apeloval na srbského prezidenta Aleksandara Vučiče a kosovské lídry, aby projevili odpovědnost a snížili napětí v regionu. Pohrozil také, že v opačném případě se zasadí o to, aby kosovským občanům nebyla zrušena vízová povinnosti při cestách do Evropské unie. Informovala o tom agentura AFP.

Skupina ozbrojenců koncem září v severním Kosovu zabila policistu z řad kosovských Albánců. Policie následně usmrtila tři útočníky, kosovské Srby. Vláda v Prištině označila tento nejzávažnější bezpečnostní incident v Kosovu za poslední roky za terorismus a vinu připsala Bělehradu, když z přímého podílu na útoku obvinila čelného politického představitele kosovských Srbů, považovaného za spojence prezidenta Vučiče. Srbský prezident podíl své země na incidentu odmítl, zároveň v minulých dnech dočasně nařídil posílit armádu na hranicích s Kosovem.

Vučić by podle francouzského prezidenta měl "co nejdůrazněji odsoudit" útok z 24. září a pomoci obnovit klid na hranicích. Macron apeloval na Vučiče i na kosovského premiéra Albina Kurtiho a prezidentku Vjosu Osmaniovou, aby projevili "ducha odpovědnosti" a snížili napětí v regionu.

"To, co očekáváme od kosovských a srbských úřadů, je jednoduché: znovu uspořádat volby v obcích (na severu Kosova), které se konaly za nevhodných podmínek. Účast (kosovských) Srbů v těchto volbách a v (kosovských) institucích, uznání Sdružení srbských okresů kosovskými orgány. V tomto pořadí, zcela a úplně," řekl Macron po jednání s albánským premiérem Edim Ramou v Tiraně.

Pohrozil také, že v opačném případě se zasadí o zrušení bezvízového režimu, který má mezi EU a Kosovem začít platit 1. ledna 2024.

Kosovští Srbové, kterých na severu země žije několik desítek tisíc, již téměř rok bojkotují práci v policii, soudnictví a dalších kosovských institucích na protest proti snaze Prištiny přinutit je používat výhradně kosovské registrační značky. Na jaře se hlavní srbská strana v Kosovu, probělehradská Srbská kandidátka, rozhodla bojkotovat volby, které vláda v Prištině uspořádala s cílem zaplnit uprázdněné pozice v zastupitelstvech obcí na severu Kosova. Snaha starostů z řad etnických Albánců, kteří byli zvoleni v těchto volbách, ujmout se úřadů vyvolala demonstrace, které rychle přerostly v nepokoje.

Jednání zprostředkovaná Evropskou unií o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem trvají řadu let a dosud přinesla jen skrovné výsledky. Bělehrad podmiňuje dohodu vytvořením samosprávného územního celku, který budou tvořit většinově srbské okresy v Kosovu. Naopak Priština trvá na tom, že Srbsko musí v rámci všezahrnující dohody nejprve fakticky uznat nezávislost Kosova.

Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo jako suverénní stát uznává asi polovina států OSN včetně Česka.