Malé nemocnice varují před přehnanou centralizací, může ohrozit dostupnost

Praha 14. července (ČTK) - Malé nemocnice varují před přehnanou centralizací péče do velkých zařízení, může podle nich negativně ovlivnit dostupnost péče v regionech. Podle nich hrozí, že pacienti budou muset za péčí jezdit o desítky kilometrů dál a kvůli zahlcenosti velkých center se prodlouží čekací doby. Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) proto vyzvala ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), aby současnou praxi, která je podle nich příliš přísná, přehodnotil. Ten pro ČTK uvedl, že se centralizují jen operace, kde data ukazují, že větší zkušenosti znamenají lepší výsledky léčby.

MZd oznámilo v polovině dubna, že od příštího roku budou nádory jícnu, jater či slinivky a další náročné výkony na těchto orgánech operovat pouze specializovaná centra. V současné době zhruba pětinu pacientů operují v jiných nemocnicích. U rakoviny prostaty má plná centralizace nastat v roce 2030.

"Centralizujeme pouze tam, kde odborná data ukazují, že větší zkušenost pracoviště a komplexní zázemí znamenají pro pacienta vyšší bezpečnost a lepší výsledky léčby. Právě zájem pacienta musí být rozhodujícím kritériem. Zároveň platí, že regionální nemocnice jsou a budou nepostradatelnou součástí českého zdravotnictví a jejich role při zajišťování dostupné péče je nezastupitelná," uvedl pro ČTK ministr.

Asociace, která sdružuje přes 125 nemocnic, v obecné rovině s centralizací raritních výkonů souhlasí. Přehnaná míra centralizace péče ale podle předsedy AČMN Michala Čarvaše omezí dostupnost zdravotnictví a ohrozí budoucnost regionálních nemocnic. "Je třeba centralizovat, ale i decentralizovat," uvedl Čarvaš.

MZd podle něj chce menším nemocnicím zakazovat nejen výkony, kterých jsou v tuzemsku desítky či nižší stovky ročně, ale také například operace rakoviny prostaty, kterých jsou řádově tisíce. Současné pojetí centralizace podle Čarvaše představuje snahu soustředit operace zejména do fakultních nemocnic, které jsou přímo řízené státem a současně zvýhodňované v systému úhrad.

"Místo racionálního vyhodnocování kvality a objemu poskytovaných výkonů dochází k tlaku na plošné omezování smluvních výkonů pro ty nemocnice, které danou péči dlouhodobě a kvalitně poskytují, často za nižších nákladů a nižších úhrad, zato blíže k pacientům," uvedl. Technologická vybavenost těchto pracovišť, například robotickými operačními systémy, je podle něj dostatečná.

MZd uvedlo, že při nastavování podmínek nehodnotí pouze počet operací. "U vysoce specializované onkologické chirurgie je rozhodující také kvalita výsledků a dostupnost komplexního zázemí pro celý průběh léčby," sdělilo ministerstvo ČTK. Potřeba je podle něj také specializovaná diagnostika, intenzivní péče a možnost řešení případných komplikací.

Asociace varuje před tím, že pacienti budou muset za stejnou operací cestovat o desítky kilometrů dál, velká centra budou naopak přetížená a budou lidem nabízet delší čekací doby. "Zkušenosti ze zahraničí navíc potvrzují, že část pacientů není ochotna nebo schopna cestovat za zdravotní péčí do vzdálených center," popsal Čarvaš. Jsou mezi nimi například pacienti s onkologickými diagnózami, senioři, sociálně slabší nebo zdravotně postižení.

Regionální nemocnice podle MZd nadále budou nepostradatelnou součástí českého zdravotnictví a zajišťují naprostou většinu péče, včetně diagnostiky, předoperační přípravy, následné léčby a dlouhodobého sledování pacientů. "Smyslem změn není, aby pacienti za veškerou péčí cestovali do velkých center, ale aby ty nejnáročnější operace probíhaly tam, kde jsou pro ně nejbezpečnější a kde mají nejlepší předpoklady pro úspěšnou léčbu," uvedlo ministerstvo.

Asociaci vadí také podmínka, že například pro onkourologické výkony nemocnice musí být komplexním onkologickým centrem, což vylučuje většinu urologických oddělení v regionech, které často operací dělají desítky ročně. Kvůli odebírání specializovaných výkonů navíc podle něj regionální nemocnice ztrácejí atraktivitu pro mladé lékaře.

Počet pacientů s rakovinou přitom roste a v budoucnu bude podle odborníků nejčastější příčinou úmrtí. "Pro udržení dostupnosti kvalitní zdravotní péče v potřebném rozsahu je nutné přiznat část onkologické operativy také větším regionálním nemocnicím se zkušenými operačními týmy, funkčními multidisciplinárními týmy, koordinátory péče i náležitým přístrojovým vybavením," uvedl Čarvaš.

Letos je centralizována podle květnového vyjádření ředitele odboru regulace cen a úhrad MZd Tomáše Trocha asi šestina skupin nemocniční péče, úhrada za ni je mimo centra nižší o pět až 50 procent. Mezi onemocněními, u kterých je snížení úhrad pro nemocnice nejvyšší, je v letošním roce například léčba infarktu nebo mrtvice, péče o předčasně narozené děti, léčba rakoviny ženských pohlavních orgánů, transplantace orgánů nebo traumatologie, tedy řešení nejvážnějších úrazů.