Londýn/Varšava 15. prosince 2023 (ČTK) - Polský zlotý dnes na devizových trzích zpevnil po zprávách, že se Varšava dostane k penězům, které jí Evropská unie blokuje. Později ale zlotý zisky smazal. Z podobného důvodu se tento týden zvyšoval i kurz maďarského forintu, kde se ale růst zatím vyčerpal a měna dnes dopoledne oslabila. Evropská unie má k oběma zemím výhrady a tvrdí, že přijetím některých zákonů potlačují demokratické principy.
Titulky se slovy jako 'Tusk', 'von der Leyenová' nebo 'fondy obnovy' jsou něčím, co mění rovnováhu sil ve prospěch zlotého...
Euro se krátce po poledni prodávalo zhruba za 4,31 zlotého, a pohybovalo se tak v blízkosti hodnot ze čtvrtečního večera. Dopoledne euro kleslo až k hranici 4,30 zlotého, čímž se polská měna přiblížila kurzu 4,29 zlotého, maximu od jara 2020. Vůči maďarské měně euro přidávalo asi půl procenta na 381,10 forintu, zatímco do poloviny týdne kleslo až pod 378 forintů. Forint zůstává výrazně silnější proti konci loňského roku, kdy euro stálo více než 407 forintů.
Nový polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes uvedli, že Brusel ještě do konce roku převede Polsku prvních pět miliard eur (zhruba 122 miliard Kč) jako finanční pomoc. Peníze byly zmrazeny kvůli výhradám komise vůči stavu právního státu v Polsku.
"Titulky se slovy jako 'Tusk', 'von der Leyenová' nebo 'fondy obnovy' jsou něčím, co mění rovnováhu sil ve prospěch zlotého," řekl jeden z obchodníků na devizovém trhu ve Varšavě. "Sledujeme politické možnosti, jak jsem pochopil, protože s Tuskem v Bruselu vyhlásíme miniúspěch..., i když je to stále velmi vágní a i když uplyne ještě mnoho měsíců, než ty peníze uvidíme," citovala obchodníka agentura Reuters.
Maďarský forint zpevňoval tento týden až do středy, kdy se růst jeho kurzu zastavil. Forint zpevňoval po oznámení Bruselu, že Evropská unie obnovuje Budapešti přístup k deseti miliardám eur (více než 244 miliard Kč) z unijních fondů. Brusel peníze blokoval na základě tvrzení, že Maďarsko podle něj nedodržuje například nezávislost justice.
spr - sdílejte článekNepřehlédněte:
Pražský finanční
Ve stanici
Harvardská kopie
Davy lidíNásleduje: WSJ: Údajný finanční zločinec Marsalek je podezřelý z ruské špionáže
Berlín 15. prosince (ČTK) - Nedlouho poté, co německá finanční společnost Wirecard v červnu 2020 oznámila, že z bankovních účtů správců jejího majetku zmizely přes dvě miliardy dolarů (asi 45 miliard korun), nasedl její rakouský manažer s českými kořeny Jan Marsalek na soukromé letadlo, odletěl do Běloruska a odtud jel autem do Moskvy. Tam dostal ruský pas s falešným jménem. Vyšetřovatelé a zpravodajci několika západních zemí jej kromě finančního podvodu nyní podezřívají ze špionáže pro Rusko, které se měl věnovat téměř deset let, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Jeden z nejhledanějších lidí na seznamu Interpolu, nyní 43letý Marsalek, je už déle obviněný z krádeže stovek milionů dolarů od investorů. Podle nových informací však už jako manažer Wirecard i později jako hledaný zločinec finančně podporoval ruské špionážní aktivity a fungoval jako prostředník mezi ruskou zahraniční rozvědkou SVR, vojenskou rozvědkou GRU a sítí agentů v evropských zemích. Navzdory statusu hledané osoby se Marsalekovi v roce 2021 podařilo v Británii na vlastní jméno s českým pasem, jedním z řady cestovních dokumentů, které vlastnil, založit nyní již zaniklou poradenskou firmu, píše WSJ. Právě tu mohl podle úřadů a nejmenovaných vyšetřovatelů použít k financování sítě agentů, do které patřila i pětice Bulharů, dvě ženy a tři muži, která se letos v září poprvé objevila před britským soudem. Úřady už tehdy uvedly, že součástí spiknutí je také Marsalek, ten však v případu obviněný nebyl. Nyní podle západních zpravodajských služeb údajný agent Ruska přebývá v Dubaji, odkud se podílí na budování nového uspořádání africké obchodní a vojenské sítě "Putinova šéfkuchaře", zemřelého oligarchy a bývalého šéfa ruské vojenské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, jehož žoldnéři bojovali mimo jiné na Ukrajině na straně ruských invazivních sil. Pro ruské rozvědky nicméně Marsalek pracoval ještě než do Ruska uprchl, západní vyšetřovatelé jej podezřívají, že jako vysoce postavený manažer Wirecard předával ruským službám informace o klientech této finanční společnosti, především německé Spolkové zpravodajské službě (BND) a spolkovém kriminálním úřadu. Ačkoliv německé úřady řekly, že identity ... (pokračování)
Berlín 15. prosince (ČTK) - Nedlouho poté, co německá finanční společnost Wirecard v červnu 2020 oznámila, že z bankovních účtů správců jejího majetku zmizely přes dvě miliardy dolarů (asi 45 miliard korun), nasedl její rakouský manažer s českými kořeny Jan Marsalek na soukromé letadlo, odletěl do Běloruska a odtud jel autem do Moskvy. Tam dostal ruský pas s falešným jménem. Vyšetřovatelé a zpravodajci několika západních zemí jej kromě finančního podvodu nyní podezřívají ze špionáže pro Rusko, které se měl věnovat téměř deset let, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Jeden z nejhledanějších lidí na seznamu Interpolu, nyní 43letý Marsalek, je už déle obviněný z krádeže stovek milionů dolarů od investorů. Podle nových informací však už jako manažer Wirecard i později jako hledaný zločinec finančně podporoval ruské špionážní aktivity a fungoval jako prostředník mezi ruskou zahraniční rozvědkou SVR, vojenskou rozvědkou GRU a sítí agentů v evropských zemích. Navzdory statusu hledané osoby se Marsalekovi v roce 2021 podařilo v Británii na vlastní jméno s českým pasem, jedním z řady cestovních dokumentů, které vlastnil, založit nyní již zaniklou poradenskou firmu, píše WSJ. Právě tu mohl podle úřadů a nejmenovaných vyšetřovatelů použít k financování sítě agentů, do které patřila i pětice Bulharů, dvě ženy a tři muži, která se letos v září poprvé objevila před britským soudem. Úřady už tehdy uvedly, že součástí spiknutí je také Marsalek, ten však v případu obviněný nebyl. Nyní podle západních zpravodajských služeb údajný agent Ruska přebývá v Dubaji, odkud se podílí na budování nového uspořádání africké obchodní a vojenské sítě "Putinova šéfkuchaře", zemřelého oligarchy a bývalého šéfa ruské vojenské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, jehož žoldnéři bojovali mimo jiné na Ukrajině na straně ruských invazivních sil. Pro ruské rozvědky nicméně Marsalek pracoval ještě než do Ruska uprchl, západní vyšetřovatelé jej podezřívají, že jako vysoce postavený manažer Wirecard předával ruským službám informace o klientech této finanční společnosti, především německé Spolkové zpravodajské službě (BND) a spolkovém kriminálním úřadu. Ačkoliv německé úřady řekly, že identity ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Měny Polska a Maďarska zpevnily po zprávách, že EU těmto zemím uvolní peníze' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2023121504486|508225. Vydána 15.12.2023 14:07. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Měny Polska a Maďarska zpevnily po zprávách, že EU těmto zemím uvolní peníze' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2023121504486|508225. Vydána 15.12.2023 14:07. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
ZLATOVNA .CZ