Mexičtí zákonodárci schválili zkrácení pracovního týdne ze 48 na 40 hodin

Mexiko 25. února (ČTK) - Mexičtí zákonodárci po 13 hodinách jednání v noci na dnešek jednomyslně schválili pracovněprávní reformu příznivou pro zaměstnance. Předpokládá zejména, že do roku 2030 se pracovní týden zkrátí na 40 hodin ze současných 48, napsal server listu El Universal. Reformu podpořila prezidentka Claudia Sheinbaumová, odbory ale změny kritizují, podle nich nepřináší zaměstnancům dostatečné zlepšení. Reforma zavádí také jeden plně placený den volna týdně. Kritici poukazovali na to, že změny povedou k růstu nákladů na pracovní sílu a ke snížení produktivity. Někteří opoziční poslanci chtěli jít ještě dál a prosazovali dva dny volna týdně. V současnosti nemají zaměstnanci v Mexiku garantované žádné placené volno. Schválením reformy zaznamenala vládnoucí levicová koalice další politické vítězství, uvedla agentura Bloomberg. V dolní parlamentní komoře, která má 500 křesel, návrh prošel hlasy 469 zákonodárců. Nikdo nebyl proti ani se nezdržel. Začátkem tohoto měsíce návrh zákona jednomyslně schválil také Senát, kde má vládní strana Morena silnou většinu. Sheinbaumová po letech sporů mezi zákonodárci a soukromými zaměstnavateli představila konečný návrh změn loni v prosinci, lobbing ze strany podnikatelských lídrů ale jeho projednávání na několik týdnů odložil. Prezidentka tvrdí, že z reformy bude mít prospěch více než 13 milionů mexických pracovníků. Mexiko má více než 130 milionů obyvatel. Text reformy upřesňuje, že přechod na kratší pracovní týden začne v roce 2027 každoročním zkrácením o dvě hodiny týdně. V Mexiku se průměrná hrubá mzda napříč profesemi loni pohybovala mírně nad 17.000 pesos (přes 20.000 Kč) měsíčně, minimální mzda přesahovala 7500 pesos (9000 Kč). Sheinbaumová a její názorově spřízněný předchůdce v úřadu prezidenta Andrés Manuel López Obrador učinili z politiky zaměřené na podporu zaměstnanců prioritu. Už dříve například omezili využívání tzv. outsourcingu při najímání pracovníků a prosazovali silnější práva odborů. Přijetím reformy se Mexiko v Latinské Americe připojuje k Chile a Kolumbii, které v posledních letech týdenní pracovní dobu rovněž zkrátily. Všechny tyto země mají levicové vlády. V Chile podporoval 40hodinový pracovní týden odcházející prezident Gabriel Boric, což znamenalo velké vítězství pro jeho administrativu. Ta se na začátku neúspěšně snažila prosadit ústavní reformu zaměřenou rovněž na posílení práv zaměstnanců. Reforma práce byla v Chile schválena v roce 2023 a postupně snižuje pracovní týden ze 45 hodin na 40. Jde rovněž o postupný proces, dokončen by měl být v roce 2028. Odcházející kolumbijský prezident Gustavo Petro také prosadil postupné zkracování pracovní doby, konkrétně ze 48 hodin na 42 hodin týdně, aniž by docházelo ke krácení platů či benefitů. Kolumbijští voliči půjdou v květnu k prvnímu kolu prezidentských voleb, zatímco Petrovo funkční období končí v srpnu. V Brazílii prezident Luiz Inácio Lula da Silva usiluje o schválení podobného návrhu na zkrácení pracovní doby před očekávanou kandidaturou na znovuzvolení v říjnových volbách. Podporovatelé tvrdí, že tento krok zlepší kvalitu života a zároveň zvýší dostupnost pracovních míst, zatímco průmyslové skupiny se obávají dopadu na konkurenceschopnost firem. Nejnovější průzkum agentury Nexus ukázal, že více než 60 procent lidí v Brazílii zkrácení pracovní doby obecně podporuje. V České republice je týdenní pracovní doba při plném úvazku standardně stanovena na 40 hodin týdně. Zákoník práce ale počítá i s kratším pracovním týdnem u lidí, kteří pracují ve směnném provozu. Na Slovensku a v Polsku jsou pravidla podobná, v Německu a Rakousku je délka pracovního týdne stanovena rovněž na 40 hodin, ale může být i kratší. spr - sdílejte článek