Morovou epidemii ve 14. stol. možná způsobily změny klimatu vyvolané sopkou

Londýn 5. prosince 2025 (ČTK) - Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, možná přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Napsal o tom server communications earth environment. Morová rána, která zasáhla Evropu kolem poloviny 14. století, je považována za jednu z největších katastrof, jaké lidstvo zažilo v předmoderní éře. V některých částech Evropy v letech 1347 až 1353 zemřelo až 60 procent obyvatel. Epidemie měla dlouhodobé demografické, ekonomické, politické, kulturní a politické dopady na Evropu i širší oblast Středomoří. Vědci na základě výzkumu letokruhů stromů, analýzy ledových jader z Grónska a Antarktidy a studia dobových písemných záznamů zjistili, že plyny a prach z vulkanické erupce okolo roku 1345 způsobily extrémní pokles teploty a tím i špatnou úrodu. Lidnaté italské státy, jako byla Benátská nebo Janovská republika, byly nuceny dovážet obilí z oblastí kolem Černého a Azovského moře. Obyvatelstvo se sice podařilo zachránit před hladomorem, do středomořských přístavů se ale dostaly bakterie moru yersinia pestis přenášené blechami morovými. Vládci těchto italských měst byli hrdí na to, že se jim podařilo zajistit potravu pro jejich obyvatele i nově příchozí, které odjinud přitáhl dostatek jídla, řekl Martin Bauch z lipského Leibnitzova institutu pro dějiny a kulturu východní Evropy. "Nemohli mít tušení, jaké nebezpečí to s sebou neslo," dodal. "Bakterie moru infikují blechy morové a tyto blechy vyhledávají své preferované hostitele - krysy a další hlodavce. Když tito hlodavci kvůli nemoci uhynou, obrátí se blechy na jiné savce, včetně lidí," popsal Bauch, jeden z autorů studie. Americká televize NBC na svých internetových stránkách uvádí, že tento výzkum je příkladem toho, jak změny klimatu mohou nepředvídatelně přeměnit lidské společnosti a jaké to může mít následky. Badatelé už desítky let zkoumají podrobnosti původu epidemie moru a jeho šíření, tato studie je ale první, která za hybatele událostí ze 14. století označuje vulkanické erupce. Není sice jasné, kde přesně se děly, podle vědců to ale bylo v tropické oblasti. Experti upozorňují, že tato katastrofa, která byla výsledkem klimatického šoku, hladu a obchodu, je připomínkou toho, jak se nemoci mohou objevovat a šířit v globalizovaném a teplejším světě. "Ačkoliv souhra faktorů, které přispěly k černé smrti, je vzácná, v době, kdy se klima mění a svět se globalizoval, se pravděpodobnost objevení nemocí přenášených ze zvířat na člověka a jejich přerůstání v pandemie zvyšuje," řekl Ulf Büntgen z Cambridgské univerzity, další autor výzkumu. "Toto je obzvláště relevantní vzhledem k naší nedávné zkušenosti s covidem-19," dodal. hab nim - sdílejte článek